Servius Tullius: Porovnání verzí

'''Servius Tullius''' († [[535 př. n. l.]]) byl podle tradičního antického podání šestý [[král]] Říma, v pořadí druhý z etruské dynastie, který vládl asi v letech [[575 př. n. l.|575]]–[[535 př. n. l.]]<ref>Livius, ''Dějiny'' I. Praha: Svoboda 1972</ref> O historicitě jeho osoby současní badatelé nepochybují, o jeho původu a životě však existují rozporné zprávy. Patřil mezi nejoblíbenější římské krále a připisují se mu významné úspěchy i reformy.

[[Soubor: Servian Wall.JPG|thumbnáhled|upright=1.4|Zbytky "Serviovy hradby" u římského nádraží Termini]]

Podle údajů [[Livius|Tita Livia]] a dalších římských i řeckých autorů byl synem [[Sabinové|sabinského]] krále, který zahynul při dobývání jeho města a vdovu se synem odvedl vítězný král [[Tarquinius Priscus]] do zajetí. Králova [[Etruskové|etruská]] žena Tanaquil prý pozorovala záři kolem jeho hlavy jako znamení přízně bohů, Servius si vzal nejstarší Tarquiniovu dceru a když byl Tarquinius (snad roku 578 př. n. l.) zavražděn, umožnila mu, aby se zmocnil vlády. Po 44 letech velmi úspěšné vlády, kdy město významně rozšířil a obehnal hradbou a provedl zásadní reformy, byl prý zavražděn vlastní dcerou Tullií mladší, která chtěla, aby se králem stal její muž, Lucius Tarquinius Superbus. Je ovšem pravděpodobnější, že zahynul spiknutím patriciů.

[[Soubor:Tomba Francois - Liberazione di Celio Vibenna.jpg |thumbnáhled|upright=1.3|Etruská freska s osvobozením Caelia Vibenny, Mastarna stojí vlevo (Vulci, 4. stol. př. n. l.)]]

Císař [[Claudius]] (+ 54), který se zabýval etruskou historií, však zanechal jiné podání. Podle desky, která se našla v [[Lyon]]u, pocházel Servius z etruského Vulci a jmenoval se původně Mastarna. Se svým etruským spolubojovníkem Caeliem Vibennou dobyl a osídlil pahorek [[Caelius]] a zmocnil se vlády bez souhlasu senátu. Byl by tedy podle římského chápání [[Tyrannis|tyran]], který se až dodatečně nechal vysvětit na krále. Pro tuto verzi svědčí fresky v etruském hrobě, kde jsou i obě jména.

[[Soubor:Plan Rome- Servische Muur.png|thumbnáhled|upright=1.3|Serviovy hradby v Římě (vnitřní hradba)]]

Serviovi Tulliovi se připisuje několik významných reforem, politických, náboženských, vojenských i fiskálních a už ve starověku se pokládal za "druhého zakladatele Říma". Protože v Římě přibývalo svobodných mužů, kteří k patricijským rodům nepatřili, Servius občany rozdělil do šesti tříd, a to nikoli podle rodové příslušnosti, ale podle majetku a místa narození (tzv. [[tribue]]) a všechny pak zařadil do [[centurie|centurií]] (setnin). Shromáždění centurie sloužilo k předpisu majetkové daně i k odvodu mladých mužů, centurie se staly základními jednotkami vojska a každá centurie vysílala jednoho zástupce do nejvlivnějšího shromáždění, ''comitia curiata''.

Občané byli rozděleni do šesti daňových tříd podle majetku, později měřeného v [[as_as (mince)|asech]]. V pořadí tříd patrně probíhalo hlasování ve shromáždění, kde se na nižší třídu dostalo až když ve vyšší bylo hlasování nerozhodné. Podle třídy se občané také museli sami vyzbrojit.

* 1. třída s nejméně 100 000 asy: těžkooděnci s povinnou výzbrojí [[přilba]], kruhový [[štít]], hrudní a holenní [[zbroj|pancíř]], [[oštěp]], meč. 40 seniorských a 40 juniorských centurií.

* 2. třída s nejméně 75 000 asy: těžkooděnci s povinnou výzbrojí přílba, podlouhlý štít, oštěp, meč. 10 seniorských a 10 juniorských centurií.

* 3. třída s nejméně 50 000 asy: lehkooděnci s povinnou výzbrojí přílba, podlouhlý štít, holenní pancíř, oštěp, meč. 10 seniorských a 10 juniorských centurií.

* 4. třída s nejméně 25 000 asy: lehkooděnci s povinnou výzbrojí podlouhlý štít, oštěp, meč. 10 seniorských a 10 juniorských centurií.

* 5. třída s nejméně 11 000 asy: lehkooděnci s povinnou výzbrojí prak s kameny, případně oštěp. 15 seniorských a 15 juniorských centurií.

* Nečíslované (''supernumerarii''):

** ''Proletarii'', bez nemovitého majetku, 1 centurie

* [http://www.roman-empire.net/republic/rep-assembly.html Roman assemblies na Roman Emipre.net]