Cestovní ruch: Porovnání verzí

'''Cestovní ruch''' nebo také '''turismus''' je souhrn přechodných pobytů osob ([[turista|turistů]]) v cílových oblastech (destinacích) a souhrn [[služba|služeb]], které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Tvoří významnou část národního [[ekonomika|hospodářství]], zejména v některých zemích, a podle [[Světová organizace cestovního ruchu|Světové organizace cestovního ruchu]] (''World Tourism Organization'', UNWTO) jen mezinárodní cestovní ruch představuje asi 25 až 30 % všech světových služeb a zaměstnává přes 100 milionů osob. Přes hranice cestovalo v roce 2008 celkem 922 milionů osob a vznikl tak obrat v objemu 642 miliard [[euro|eur]].<ref name="jedna">[http://unwto.org/facts/eng/pdf/barometer/UNWTO_Barom09_2_en.pdf UNWTO World Tourism Barometer červen 2009]</ref>

 

== Turista ==

Klient služeb cestovního ruchu se nazývá [[turista]]. Světová organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) definuje turistu jako osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací.<ref name="jedna"/> Podle této definice mezi turisty nepatří [[migrant]]i, kteří se domů nevracejí, ale ani cizí dělníci nebo brigádníci, kteří mají v cílové zemi příjem. Naproti tomu například obchodní zástupci, účastníci kongresů a školení, vysílaní delegáti a experti se za turisty pokládají (odtud např. označení „kongresový turismus“). Definice UNWTO nerozlišuje, za jakým účelem klienti cestují, nejčastější důvody bývají poznávací, rekreační, sportovní, ale také profesionální a obchodní.

 

|32||{{flagicon|CZE}}||[[Česko|Česká republika]]|| Evropa||align="right"|-||align="right"|$7.7 mld. ||align="right"|$6.6 mld. ||align="right"|$5.5 mld.

|}

== Podmínky turistických lokalit ==

=== Přírodní podmínky a atraktivity ===

 

==== Povrchové vody ====

sezónní využitelnost je závislá na teplotních poměrech, které vytvářejí předpoklady pro areálové rozmístění jeho realizace. Jejich hodnotu vytváří řada komponentů jako je například teplota a čistota vody, kvalita pobřežních pláží apod. Jejich znehodnocování má negativní vliv na jejich využití.

 

 

=== Reliéf a morfologické poměry ===

Pevnina je nezbytnou základnou pro fyzickou existenci člověka. Morfologická rozmanitost povrchu spolu s podnebím stále do značné míry určuje jeho život. Na přelomu 19. a 20. století začaly mít (tvary a celkový charakter reliéfu krajiny) morfologické poměry hodnotu pro využití cestovním ruchem.

 

 

=== Rostlinstvo a živočišstvo ===

Jako celek má menší vliv na rozmístění cestovního ruchu. Ve vyspělých zemích mají lesní porosty značný význam pro letní rekreaci a turistiku městské části populace. I některé rostlinné druhy a společenstva jsou objektem zájmu cestovního ruchu pokud nejde o oblast se zákazem přístupu veřejnosti. Světově proslulé jsou atraktivní porosty sekvojí v národním parku [[Muir Woods]] u San Franciska, obřích sekvojovců v národním parku [[Sequoia]] v Kalifornii. V České republice se zájem soustřeďuje na [[Žofínský prales|Žofínský]] a [[Boubínský prales]].

 

=== Literatura ===

* HRALA, Václav: ''Geografie cestovního ruchu''. Praha : Oeconomica, 2005, 109 s. ISBN 80-245-0858-3

* ŠTĚPÁNEK, Vít; KOPAČKA, Ludvík; ŠÍP, Jiří: ''Geografie cestovního ruchu''. Praha : Karolinum, 2001, 228 s. ISBN 80-246-0172-9

 

=== Externí odkazy ===

* {{en}} [http://unwto.org Stránky UNWTO, World Tourism Organization]

 

[[Kategorie:Cestovní ruch| ]]