Brucelóza: Porovnání verzí

Přidáno 32 bajtů ,  před 4 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(→‎Výskyt v USA: opraven odkaz na elena wapiti - odkazovalo na jelena lesního)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Brucella spp.JPG|thumbnáhled|[[Gramnegativní bakterie|Gramnegativně]] zbarvené [[bakterie]] ''[[Brucella]]'' spp. pod [[mikroskop]]em (velikost bakterií na obrázku je 0,5–0,7 × 0,6–1,5 µm)]]
'''Brucelóza''' (dříve též '''vlnitá horečka''', '''maltská horečka''', '''Bangova choroba''', '''infekční zmetání skotu''') je celosvětově rozšířené, vysoce nakažlivé [[bakteriální infekce|bakteriální onemocnění]] zvířat a člověka. Původcem jsou [[gramnegativní bakterie]] rodu ''[[Brucella]]''. Název choroby, respektive jejího původce, je odvozen od jména [[David Bruce|Sira Davida Bruce]], jenž v&nbsp;roce [[1887]] poprvé onemocnění popsal u [[Spojené království|britských]] vojáků na [[Malta|Maltě]].<ref name="mantur"/> Primárně jde o onemocnění [[přežvýkaví|přežvýkavců]], [[prase|prasat]], [[Pes domácí|psů]] a dalších zvířat. Člověk se může nakazit od infikovaných zvířat, nemoc se však mezi lidmi nepřenáší.<ref name="sedlak">{{Citace monografie
| příjmení = Sedlák
| url = http://www.globalsecurity.org/wmd/library/report/1997/cwbw/Ch25.pdf
| isbn =
}}</ref> Brucelóza u lidí je nejčastěji způsobena druhem ''[[Brucella melitensis|B. melitensis]]'', který je rozšířen v&nbsp;oblasti [[Středozemní moře|Středozemního moře]], [[Blízký východ|Blízkého]] a [[Střední východ|Středního východu]], [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].<ref name="mantur"/> Krom přímého kontaktu s&nbsp;nemocným zvířetem je častým zdrojem infekce pro člověka též tepelně neošetřené [[mléko]] a [[Mléčný výrobek|výrobky]] z něj.<ref name="WHO"/>
 
U zvířat se brucelóza projevuje především [[potrat]]y u [[Březost|gravidních]] samic a [[zánět]]y [[varle|varlat]], [[nadvarle|nadvarlat]] a ztrátou plodnosti samců. U lidí se jedná o multisystémové onemocnění (postihuje více orgánových soustav) charakterizované [[horečka|horečkou]], chronickým průběhem a postižením různých orgánů. Diagnostika je založena především na sérologických metodách ([[Rose Bengal test]], [[ELISA]], [[Komplement fixační test|komplement fixační reakce]]), případně na [[Kultivace|kultivaci]] původce. [[Lék]]em první volby u lidí jsou antibiotika [[rifampicin]] a [[doxycyklin]]. [[Prevence|Preventivní opatření]] spočívají v důsledném sérologickém vyšetřování domácích zvířat a zamezení konzumace [[pasterizace|nepasterizovaného]] [[mléko|mléka]] a [[Mléčný výrobek|výrobků]] z něj vyrobených v oblastech s&nbsp;[[endemie|endemickým výskytem]] brucelózy.<ref name="mantur"/> V minulosti patřila brucelóza mezi kandidáty na výrobu [[biologická zbraň|biologických zbraní]].<ref name="emedicine"/>
 
== Historie poznání ==
[[Soubor:Davidbruce.JPG|thumbnáhled|[[David Bruce|Sir David Bruce]], skotský lékař a mikrobiolog, který objevil a popsal původce nejen brucelózy, ale i [[spavá nemoc|spavé nemoci]]]]
Minulost brucelózy je úzce spjata s&nbsp;oblastí [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. V&nbsp;roce 1751 popsal britský armádní lékař případy chronické choroby s&nbsp;opakující se horečkou u vojáků na ostrově [[Menorca]]. Příznaky se nápadně podobaly nemoci, kterou již o 2000 let dříve popsal [[Hippokratés]].<ref name="hoover"/> Na objasnění původu nemoci a jejím popisu se podíleli opět tři jiní britští vojenští lékaři působící na Maltě (odtud ''maltská horečka'') během [[Krymská válka|Krymské války]]. Prvním z&nbsp;nich byl J.&nbsp;A.&nbsp;Marston, jenž charakterizoval příznaky onemocnění na základě vlastní infekce. Nejvýznamnějšího objevu však dosáhl Dr.&nbsp;[[David Bruce]], který v&nbsp;roce 1887 izoloval a popsal původce ze [[slezina|sleziny]] vojáků zemřelých na následky toho horečnatého onemocnění. Bakterii zařadil do rodu ''[[Micrococcus]]'' a pojmenoval jako ''Micrococcus melitensis''.<ref name="hoover"/> Později byla bakterie přejmenována podle jejího objevitele na ''[[Brucella melitensis]]''.<ref name="sedlak"/> Deset let po objevu Dr.&nbsp;Bruce publikoval další britský lékař M.&nbsp;L.&nbsp;Hughes detailní popis klinických případů a patologických nálezů zjištěných u celkem 844 pacientů. Onemocnění pojmenoval jako vlnitá horečka dle charakteristického projevu nemoci u lidí. Ve stejné době izoloval [[Dánsko|dánský]] vědec [[Bernard Bang]] bakterii (sám původce pojmenoval jako ''Bacillus abortus'', dnes je známá pod označením ''[[Brucella abortus]]'') z&nbsp;[[placenta|placenty]] a potracených plodů u skotu. Odtud vzniklo označení ''Bangova nemoc'' u skotu. Teprve v roce 1917 [[Bakteriologie|bakterioložka]] Alice Evans zjistila, že původce abortů u skotu objevený Bangem a bakterie popsaná Brucem ve [[Středomoří]] jsou téměř identické a liší se pouze některými [[antigen]]ními vlastnostmi.<ref name="hoover"/> Během 20. století byly postupně popsány další druhy brucel u jiných zvířat. V&nbsp;roce 1956 byl objeven druh ''[[Brucella ovis|B. ovis]]'' jako původce infekčního zánětu varlat u beranů. O rok později byla izolována ''[[Brucella neotomae|B. neotomae]]'' z&nbsp;[[potkan]]ů v&nbsp;[[poušť|pouštích]] [[Utah]]u v&nbsp;USA.<ref name="mantur"/> V&nbsp;roce 1966 byl odhalen druh ''[[Brucella canis|B. canis]]'' jako původce hromadných infekčních [[potrat]]ů u psů.<ref>{{citace periodika |autor=Morisset R., Spink W. W |titul=Epidemic canine brucellosis due to a new species, brucella canis |periodikum=Lancet |ročník=2 |číslo=7628 |strany=1000–1002 |rok=1969 |pmid=4186949}}</ref>
 
== Původce ==
{{viz též|Brucella}}
Brucelózu způsobují bakterie rodu ''[[Brucella]]''. Jedná se o [[gramnegativní bakterie|gramnegativní]], [[tyčinky (bakterie)|tyčinkovité]], [[aerobní]], [[spora (bakterie)|nesporulující]] bakterie, které se v hostitelském organismu vyskytují intracelulárně (uvnitř buněk).<ref name="hoover"/> V&nbsp;současné době je známo celkem osm [[druh (biologie)|druhů]] brucel, které se liší především primárním [[hostitel]]em. [[Taxonomie (biologie)|Taxonomie]] brucel je dosud stále nejasná a nevyřešená.<ref name="mantur"/> Na základě [[Sekvenování DNA|sekvenace]] genů [[rRNA|ribozomální RNA]] se brucely řadí mezi [[alphaproteobacteria|alfaproteobakterie]] a mají blízký fylogenetický vztah k&nbsp;rodům ''[[Agrobacterium]]'', ''[[Rickettsia]]'', ''[[Rhizobium]]'' a ''[[Rhodobacter]]''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Moreno
 
== Rozšíření ==
[[Soubor:B.melitensis in Europe.svg|300px|thumbnáhled|Mapka výskytu ''[[Brucella melitensis]]'' u zvířat v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] za období první poloviny roku [[2006]].
{{legenda|#AADE00|infekce nebyla v tomto státě nikdy hlášena}}
{{legenda|#EFED00|infekce v tomto období nebyla hlášena}}
Nejvyšší incidence brucelózy u zvířat v&nbsp;Evropě jsou tradičně hlášeny z&nbsp;[[Balkán|Balkánského poloostrova]] a obecně ze států kolem Středozemního moře. Například dle informací [[Světová organizace pro zdraví zvířat|Světové organizace pro zdraví zvířat]] (mezinárodní zkratka [[Světová organizace pro zdraví zvířat|OIE]]) byla nejvyšší incidence ''B. melitensis'' u domácích [[přežvýkaví|přežvýkavců]] za rok 2006 a 2007 hlášena z&nbsp;těchto států: [[Albánie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Řecko]], [[Turecko]], [[Portugalsko]] a [[Španělsko]].<ref name="wahid">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.oie.int/wahid-prod/public.php?page=disease_status_detail
| titul = Detailed country (ies) disease incidence
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-29}}</ref> V&nbsp;Itálii byla rovněž v&nbsp;roce 2004 zjištěna přítomnost ''Brucella'' spp. v&nbsp;nezpracovaném [[kravské mléko|kravském mléce]]. Je však třeba zdůraznit, že ne všechny členské země EU provádějí monitoring brucelózy v&nbsp;[[Mléčný výrobek|mléčných potravinách]].<ref name="bardon"/> Vzhledem k&nbsp;rozsáhlým eradikačním programům probíhajících v&nbsp;řadě států byla brucelóza [[Tur domácí|skotu]] (''B. abortus''), [[ovce|ovcí]] a [[koza|koz]] (''B. melitensis'') či brucelóza [[prase|prasat]] v&nbsp;některých zemích již zcela vymýcena. Tyto země si drží statut zemí prostých nákazy a platí v&nbsp;nich přísná veterinární opatření. Brucelóza skotu je zcela eradikována např. ve [[Spojené království|Velké Británii]], [[Švédsko|Švédsku]], [[Dánsko|Dánsku]], [[Maďarsko|Maďarsku]] a dalších zemích Severní a Střední Evropy.<ref name="corbel">{{Citace periodika
| url = http://www.msfotbal.cz/regionalni/6541-na-vychode-cech-se-rozsirila-nemoc-zajicu-bruceloza/
| titul = Na východě Čech se rozšířila nemoc zajíců brucelóza
| jazyk =
| datum přístupu = 2008-05-27}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://svetmyslivosti.silvarium.cz/content/view/935/55/
| titul = Nákazová situace brucelózy v chovech zvěře leden 2007
| jazyk =
| datum přístupu = 2008-05-27}}</ref> Ve všech těchto oblastech jsou nařízena [[mimořádná veterinární opatření]] k&nbsp;zamezení šíření infekce a zabránění přenosu brucelózy na člověka či prasata. Součástí těchto opatření je výzva pro [[myslivost|myslivce]] k opatrnému zacházení s uhynulými či ulovenými zajíci (používání rukavic a dezinfekčních prostředků) a zejména povinné [[Sérologie|sérologické vyšetření]] všech odlovených zajíců [[rychlá sklíčková aglutinace|rychlou sklíčkovou aglutinací]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.kr-ustecky.cz/soubory/450018/veterina2.pdf
| titul = Mimořádná veterinární opatření vydaná KVS pro Ústecký kraj při výskytu a k zamezení šíření nebezpečné nákazy – brucelózy zajíců
| jazyk =
| datum přístupu = 2008-05-27}}</ref>
 
=== Výskyt v USA ===
[[Soubor:B.abortus cattle USA.png|280px|thumbnáhled|Mapa incidence infekce ''[[Brucella abortus]]'' u skotu v [[Spojené státy americké|USA]]. Legenda: bílá – rok 2004, růžová – rok 2005, zelená – rok 2006, žlutá – rok 2007, modrá – rok 2008]]
Zajímavou skutečností ve výskytu brucelózy je, že přestože ve většině vyspělých států byla brucelóza skotu (''[[Brucella abortus|B. abortus]]'') již [[Eradikace|eradikována]], tak v&nbsp;některých státech USA se brucelóza skotu stále vyskytuje, a to i přes dlouhodobé a rozsáhlé eradikační programy. Jednou z&nbsp;hlavních příčin je endemický výskyt ''B. abortus'' u volně žijících zvířat, zejména [[bizon]]ů (''Bison bison'') a [[jelen wapiti|jelenů wapiti]] (''Cervus elaphus canadensis''). Ve Spojených státech funguje již několik let program na eliminaci brucelózy u skotu a prasat s&nbsp;názvem ''Cooperative State Federal Brucellosis Eradication Program''. [[Soubor:American bison k5680-1.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Bizoni v&nbsp;[[Yellowstonský národní park|Yellowstonském národním parku]] jsou hlavním zdrojem ''[[Brucella abortus|B. abortus]]'' v&nbsp;USA]]Díky tomuto programu je výskyt bovinní brucelózy hlášen už jen ze 6 států, přičemž [[prevalence]] v&nbsp;těchto státech nepřesahuje 0,25 %. Názorným příkladem efektivity tohoto ozdravovacího programu jsou ekonomické hodnoty. Roční ekonomické ztráty způsobené brucelózou (pokles mléčné produkce, potracená [[Tur domácí|telata]] a [[Prase|selata]]) v&nbsp;USA, které činily v&nbsp;roce [[1952]] více než 400 miliónů [[americký dolar|dolarů]], činí v&nbsp;současnosti pouze 1 milión USD ročně. Za rok [[2007]] a počátek roku [[2008]] byla ''B. abortus'' u domácího skotu hlášena pouze ze států [[Montana]] a [[Louisiana]]. Eradikační program je zaměřen krom sérologického monitoringu skotu a mléka, rovněž na volně žijící stáda bizonů a jelenů wapiti, kteří jsou hlavním zdrojem brucelózy pro domácí dobytek.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Facts about brucellosis
| url = http://www.aphis.usda.gov/animal_health/animal_diseases/brucellosis/downloads/bruc-facts.pdf
 
== Zdroje infekce, přenos a vnímavost k nemoci ==
[[Soubor:Goat Milking.jpg|thumbnáhled|Nepasterizované kozí či ovčí mléko je nejčastějším zdrojem infekce lidí ve Středomoří<ref name="WHO"/>]]Jednotlivé druhy brucel se vyskytují u svých typických [[hostitel|rezervoárových hostitelů]] (viz tabulka výše), nicméně k infekci je vnímavé daleko širší spektrum hostitelů. ''B. melitensis'', která se nachází u ovcí, koz a velbloudů, je přenosná na skot, člověka, psa ale i další druhy zvířat.<ref name="WHO"/> Podobně také hlavní původce brucelózy skotu – ''B. abortus'' – je přenosný ze skotu na psa, ze skotu na člověka, ale dokonce i ze psa na člověka. Bovinní brucelózou se psi infikují pojídáním plodových obalů krav a [[mumifikace (patologie)|mumifikovaných]] telat, které najdou na zemi ve stájích skotu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Baek
| jméno = B. K.
}}</ref> Nejvíce [[virulence|virulentní]] pro člověka jsou druhy ''B. melitensis'' (biovary 1-3) a ''B. suis'' (biovar 1 a 3). ''B. abortus'' a ''B. canis'' způsobují obecně lehčí formu brucelózy, avšak i tyto druhy mohou vyvolat život ohrožující komplikace.<ref name="mantur"/> Uvádí se, že nejčastější příčinou brucelózy lidí na světě je ''B. melitensis''. Ve státech v&nbsp;oblasti Středozemního moře jsou téměř všechny případy brucelózy lidí způsobeny právě druhem ''B. melitensis''. Například při jedné studii ve [[Španělsko|Španělsku]] bylo zjištěno, že u celkem 2107 pacientů s&nbsp;diagnostikovanou brucelózou byl v&nbsp;98 % původcem ''B. melitensis''. I přes fakt, že ''B. abortus'' je hojně rozšířena po celém světě, je daleko méně častějším původcem onemocnění lidí.<ref name="WHO"/>
 
Člověk se může nakazit pouze od zvířat, mezi lidmi se nemoc prakticky nepřenáší.<ref name="hoover"/> Naproti tomu [[Světová zdravotnická organizace]] (WHO) uvádí, že přenos z&nbsp;člověka na člověka je možný, avšak extrémně vzácný. Dochází k&nbsp;němu pouze při velmi blízkém kontaktu s&nbsp;nemocnou osobou nebo [[pohlavní styk|pohlavním stykem]].<ref name="WHO"/> Hlavní způsob přenosu infekce u lidí je přímý kontakt s&nbsp;infikovanými zvířaty a požitím kontaminované potravy z&nbsp;nemocných zvířat. Největšímu riziku infekce jsou vystaveni lidé pracující se zvířaty – chovatelé, [[Veterinární lékař|veterináři]], pracovníci [[Jatka|jatek]].<ref name="sedlak"/><ref name="hoover"/> Zdrojem infekce jsou všechny [[Výměšek|sekrety]] (mléko) a [[exkrety]] (moč, trus) infikovaných zvířat, jakož i jejich orgány a [[Sval|svalovinasval]]ovina. [[Soubor:Feta Greece 2.jpg|leftvlevo|250px|thumbnáhled|Měkké sýry připravené z&nbsp;tepelně neošetřeného mléka jsou v&nbsp;endemických oblastech nejrizikovější potravinou<ref name="WHO"/>]]Nejvíce bakterií ''Brucella'' spp. obsahuje [[Fetus|plodová]] voda a plodové obaly infikovaných samic zvířat. Brucelóza se přenáší rovněž i vzduchem ve formě [[aerosol]]u, poraněnou [[kůže|kůží]] a všemi [[sliznice]]mi ([[spojivka]]). Práce s&nbsp;brucelami v&nbsp;prostředí mikrobiologických laboratořích je tudíž značně riziková a podíl infekcí laboratorních pracovníků představuje zhruba 2 % ze všech případů onemocnění brucelózou u lidí.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Yagupsky
| jméno = P.
| url = http://www.cdc.gov/ncidod/EID/vol11no08/04-1197.htm#cit
| jazyk = anglicky
}}</ref> Brucelóza představuje jedno z&nbsp;nebezpečných [[alimentární onemocnění|alimentárních onemocnění]], kdy k&nbsp;infekci dochází konzumací [[mléko|mléka]] a mléčných výrobků z nepasterizovaného mléka.<ref name="hoover"/> Velmi rizikovými výrobky je [[máslo]], [[zmrzlina]] a měkké [[sýr]]y připravené z&nbsp;tepelně neošetřeného mléka ovcí, koz, skotu nebo velbloudů. Právě měkké sýry z&nbsp;nepasterizovaného mléka jsou častým zdrojem infekce ve Středomoří a na Středním Východě. Při technologickém zpracování měkkých sýrů (např. [[balkánský sýr]]) dochází ke zkoncentrování brucel v&nbsp;sýru a ty pak vydrží uvnitř sýru infekceschopné po dobu několika měsíců. Ostatní mléčné výrobky jako jsou tvrdé sýry, [[kysané mléčné výrobky]] představují daleko nižší riziko, jelikož bakterie nepřežívají proces [[Kvašení|fermentace]]. [[Sval]]ovina nemocných zvířat obsahuje pouze nízké počty bakterií a nepředstavuje riziko pro člověka. Navíc málokteré masné výrobky se konzumují syrové. Určité riziko mohou představovat orgány a [[krev]] z&nbsp;nemocných zvířat, neboť v&nbsp;některých zemích je zvykem připravovat pokrmy ze syrových jater nebo přimíchávat krev do mléka.<ref name="WHO"/>
 
U zvířat dochází k&nbsp;přenosu přímým kontaktem s infikovaným zvířetem. Infekce je přenosná z&nbsp;matky na plod. Významným [[epizootologie|epizootologickým]] faktorem brucelózy zvířat je i fakt, že je pohlavně přenosná. Plemenní [[Tur|býci]], [[Prase|kanci]], [[Ovce|berani]] ale i psi mohou vylučovat brucely ve svém [[Semeno|semeni]] po celý život a jsou tak nebezpečným zdrojem infekce. Z těchto důvodů je na místě pečlivé vyšetřování zvířecích samců určených k [[Šlechtění živočichů|plemenitbě]].
== Klinické příznaky ==
Brucelóza u lidí je multifunkčním onemocněním zasahujícím více orgánových systémů, a proto klinická manifestace nemoci je velmi variabilní. Příznakem s&nbsp;nejvyšší četností u nemocných brucelózou je dlouhodobá [[horečka]], která se zjišťována u více než 93 % pacientů.<ref name="WHO"/> U zvířat patří mezi nejčetnější projevy brucelózy aborty u samic a záněty varlat a nadvarlat u samců.<ref name="sedlak"/>
[[Soubor:Patient with Brucellosis.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Pacient s brucelózou]]
=== U lidí ===
[[Inkubační doba]] je dlouhá a trvá obyčejně od 1 až do 8 týdnů.<ref name="sedlak"/> Onemocnění je multisystémové a může postihnout prakticky všechny orgány. Brucelóza mívá zpravidla chronický průběh, [[Úmrtnost|mortalita]] u lidí se pohybuje do 5 %. Fatální infekce jsou důsledkem sekundárních komplikací, nejčastěji [[endokarditida|endokarditidy]].<ref name="emedicine">{{Citace elektronické monografie
 
=== U zvířat ===
[[Soubor:Caribou knee joint.jpg|thumbnáhled|Zduření kolenního kloubu u [[Sob polární|jelena karibu]] v&nbsp;důsledku infekce ''Brucella abortus'']]Rovněž u zvířat má brucelóza chronický průběh. Infekce mohou probíhat často subklinicky (bez příznaků) a aborty jsou často jediným příznakem onemocnění ve [[Smečka|stádě]].
U skotu dochází k&nbsp;potratům v&nbsp;kterémkoliv stádiu gravidity. U býků se onemocnění manifestuje sporadicky a většinou ve formě zánětu [[Varle|varlat]] a [[Nadvarle|nadvarlat]]. Infikovaní býci jsou zdrojem infekce pro připouštěné krávy a navíc mohou být neplodní. Z&nbsp;epizootologického hlediska je bezpříznakové nosičství infekce u býků tou nejnebezpečnější formou nemoci. U obou pohlaví se mohou objevit artritidy, záněty [[šlachová pochva|šlachových pochev]] a [[kůže#podkožní vazivo|podkožní]] záněty. U ovcí a koz se brucelóza projevuje potraty mezi 3. až 5.&nbsp;měsícem gravidity. Berany postihuje zánět varlat a nadvarlat. U prasnic dochází k&nbsp;abortům mezi 4. až 12.&nbsp;týdnu gravidity. U kanců se může vyskytovat zánět varlat a nadvarlat. U zajíců, jež jsou vnímaví k prasečí ''B. suis'', se brucelóza manifestuje krom abortů také poševním výtokem, zánětem varlat a [[nekróza]]mi na pohlavních orgánech.<ref name="sedlak"/> U psů dochází v&nbsp;počáteční fázi infekce ''B. canis'' k&nbsp;přechodnému zvětšení mízních uzlin, zvýšení teploty se zjišťuje sporadicky. Typický je abort v&nbsp;intervalu 45.–49.&nbsp;dne březosti, je však možný během celé gravidity. Pohlavní cyklus nebývá u fen narušen. U psů se mohou objevit otoky (někdy i bolestivé) varlat, kůže v oblasti [[šourek|šourku]] vykazuje příznaky dermatitidy. Kloubní postižení či postižení nervového aparátu bývá pozorováno jen výjimečně.<ref name="pospisil">{{Citace monografie
| příjmení = Pospíšil
Diagnostika brucelózy člověka je založena na detailním klinickém vyšetření ([[hematologie|hematologické]], [[biochemie|biochemické]], [[Lékařská ultrasonografie|ultrasonografické]], [[Rentgenové záření|rentgenologické]] vyšetření apod.) v&nbsp;kombinaci s&nbsp;laboratorní diagnostikou původce. Podezření na brucelózu vychází prvně z [[Anamnéza|anamnestických]] údajů od pacienta.<ref name="mantur"/> Hlavními [[Klinický příznak|příznaky]] jsou dlouhotrvající opakující se horečka, celková slabost, bolesti [[sval]]ů a [[kloub]]ů. Důležitým prvkem v&nbsp;anamnéze je i zda pacient navštívil v nedávné době zemi s&nbsp;endemickým výskytem brucelózy, kde mohl přijít do kontaktu s nemocnými zvířaty či konzumovat mléko a mléčné výrobky z nepasterizovaného mléka. V&nbsp;zemích, kde se brucelóza vyskytuje u zvířat, je nutno zohlednit i povolání vyšetřovaného pacienta. Zemědělci, chovatelé dobytka a pracovníci jatek jsou totiž vystaveni mnohem vyššímu riziku infekce než ostatní populace.<ref name="WHO"/>
 
[[Soubor:ELISA.jpg|leftvlevo|250px|thumbnáhled|Imunoenzymatická reakce v&nbsp;reagenčních jamkách při metodě [[ELISA]]]]Při klinickém vyšetření pacienta s&nbsp;brucelózou jsou nejčastěji zjištěny: [[hepatosplenomegalie]] (nebo jen zvětšení sleziny či zvětšení jater samostatně), anémie, zvětšení [[mízní uzlina|mízních uzlin]], [[endokarditida]], [[spondylitida]], [[absces]]y na játrech či slezině, [[Zápal plic|pneumonie]], [[bronchitida]], [[meningitida]], u mužů [[zánět]] [[varle|varlat]] a [[nadvarle|nadvarlat]], záněty [[močové cesty|močových cest]], kožní změny atd.<ref name="sauret"/> Rozhodujícím faktorem při stanovení definitivní diagnózy je však laboratorní izolace a určení původce.
 
Brucely se diagnostikují klasickou [[Kultivace|kultivací]] bakterií na [[agar]]ech a jejich barvením, sérologicky a v&nbsp;posledních letech i [[molekulární biologie|molekulárními metodami]].<ref name="mantur"/> Bakterie ''Brucella'' spp. se izolují a kultivují nejčastěji ze vzorků krve. Kromě běžných krevních agarů lze brucely kultivovat i na specifických půdách jako je Farrellovo médium. Kultivace probíhá při teplotě 37&nbsp;°C v&nbsp;atmosféře 5 % CO<sub>2</sub>.
Zcela dominantní úlohu v&nbsp;laboratorní diagnostice hrají [[sérologie|sérologické metody]], kdy se zjišťuje přítomnost specifických [[protilátka|protilátek]] proti brucelovému [[antigen]]u. Mezi nejpoužívanější patří metody založené na aglutinaci ([[Rose Bengal test]], [[pomalá zkumavková aglutinace]], [[Coombsův test]]), reakci vazby komplementu ([[komplement fixační test]]) či enzymatické reakci ([[ELISA]]). Při těchto metodách se připravují lipopolysacharidové (S-LPS, viz Kapitola Patogeneze) antigeny, kterými se detekují protilátky z&nbsp;vyšetřovaného lidského séra. Problémem je, že takovýto S-LPS antigen obsahuje [[epitop]]y společné i pro jiné bakterie a může tedy docházet ke [[zkřížená reakce|zkříženým reakcím]] např. s&nbsp;bakteriemi [[Yersinia enterocolitica|''Yersinia enterocolitica'' O:9]] nebo [[Escherichia coli|''Escherichia coli'' O:159]]. Obezřetná interpretace pozitivních výsledků testu je tedy na místě a pro potvrzení je vždy nutné provést jiný sérologický test nebo kultivaci.<ref name="WHO"/> V posledních letech byla publikována řada studií zabývajících se diagnostikou brucelózy pomocí metod [[molekulární biologie]].<ref name="Elfaki">{{Citace periodika
| příjmení = Elfaki
 
== Terapie ==
Léčba brucelózy u lidí je vzhledem k&nbsp;širokému spektru projevů nemoci a častému rozvoji komplikací poměrně složitá a názory na ni se různí. Základ terapie představuje podávání [[antibiotikum|antibiotik]] podporované dle potřeby symptomatologickou léčbou. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje k&nbsp;terapii brucelózy dospělých antibiotikum [[rifampicin]] (600 až 900&nbsp;mg) a [[doxycyklin]] (100&nbsp;mg) dvakrát denně minimálně po dobu šesti týdnů.<ref name="mantur"/> [[Soubor:Doxycyclin.png|leftvlevo|180px|thumbnáhled|Vzorec [[doxycyklin]]u]] Pro lepší prevenci znovuvzplanutí nemoci se doporučuje 100&nbsp;mg doxycyklinu perorálně po dobu 6 týdnů v&nbsp;kombinaci s&nbsp;intramuskulární aplikací [[streptomycin]]u (1&nbsp;gram na osobu a den) denně po dobu 2 až 3 týdnů. Místo streptomycinu lze rovněž použít [[gentamicin]].<ref name="emedicine"/> Jako alternativní antibiotickou terapii lze použít [[chinolony]], například kombinaci [[ciprofloxacin]]u s&nbsp;[[ofloxacin]]em.<ref name="mantur"/> U dětí do 8 let jsou lékem první volby rifampicin spolu s&nbsp;[[trimetoprim-sulfametoxazol]]em podávané perorálně po dobu 6 týdnů.<ref name="emedicine"/> V případě vzniku cévních komplikací (endokarditidy, chlopňové vady) je nutno provést chirurgické ošetření na specializovaném kardiovaskulárním pracovišti.
 
Terapie všech hospodářských zvířat a volně žijících zvířat se neprovádí, ba je dokonce ve většině států zakázána. Nemocná zvířata jsou utracena.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1999/sb057-99.pdf
| titul = Zákon č. 166/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů
| jazyk =
| datum přístupu = 2008-06-10}}</ref> U psů je terapie povolena, ale obvykle je neúspěšná a dochází k návratu klinických příznaků. Je doporučována [[kastrace]] nemocných fen i psů, všichni sérologicky pozitivní psi musí být vyřazeni z chovu. V terapii se uplatňují kombinace vysokých dávek [[Aminoglykosidy|aminoglykosidů]] a [[tetracykliny|tetracyklinů]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://publications.royalcanin.com/renvoie.asp?type=1&cid=126404&id=102472&com=2&animal=0&lang=2&session=4025102
 
{{Nejlepší článek}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Brucelóza| ]]
1 400 442

editací