Brucelóza: Porovnání verzí

'''Brucelóza''' (dříve též '''vlnitá horečka''', '''maltská horečka''', '''Bangova choroba''', '''infekční zmetání skotu''') je celosvětově rozšířené, vysoce nakažlivé [[bakteriální infekce|bakteriální onemocnění]] zvířat a člověka. Původcem jsou [[gramnegativní bakterie]] rodu ''[[Brucella]]''. Název choroby, respektive jejího původce, je odvozen od jména [[David Bruce|Sira Davida Bruce]], jenž v&nbsp;roce [[1887]] poprvé onemocnění popsal u [[Spojené království|britských]] vojáků na [[Malta|Maltě]].<ref name="mantur"/> Primárně jde o onemocnění [[přežvýkaví|přežvýkavců]], [[prase|prasat]], [[Pes domácí|psů]] a dalších zvířat. Člověk se může nakazit od infikovaných zvířat, nemoc se však mezi lidmi nepřenáší.<ref name="sedlak">{{Citace monografie

| příjmení = Sedlák

| url = http://www.globalsecurity.org/wmd/library/report/1997/cwbw/Ch25.pdf

| isbn =

 

U zvířat se brucelóza projevuje především [[potrat]]y u [[Březost|gravidních]] samic a [[zánět]]y [[varle|varlat]], [[nadvarle|nadvarlat]] a ztrátou plodnosti samců. U lidí se jedná o multisystémové onemocnění (postihuje více orgánových soustav) charakterizované [[horečka|horečkou]], chronickým průběhem a postižením různých orgánů. Diagnostika je založena především na sérologických metodách ([[Rose Bengal test]], [[ELISA]], [[Komplement fixační test|komplement fixační reakce]]), případně na [[Kultivace|kultivaci]] původce. [[Lék]]em první volby u lidí jsou antibiotika [[rifampicin]] a [[doxycyklin]]. [[Prevence|Preventivní opatření]] spočívají v důsledném sérologickém vyšetřování domácích zvířat a zamezení konzumace [[pasterizace|nepasterizovaného]] [[mléko|mléka]] a [[Mléčný výrobek|výrobků]] z něj vyrobených v oblastech s&nbsp;[[endemie|endemickým výskytem]] brucelózy.<ref name="mantur"/> V minulosti patřila brucelóza mezi kandidáty na výrobu [[biologická zbraň|biologických zbraní]].<ref name="emedicine"/>

 

== Historie poznání ==

Minulost brucelózy je úzce spjata s&nbsp;oblastí [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. V&nbsp;roce 1751 popsal britský armádní lékař případy chronické choroby s&nbsp;opakující se horečkou u vojáků na ostrově [[Menorca]]. Příznaky se nápadně podobaly nemoci, kterou již o 2000 let dříve popsal [[Hippokratés]].<ref name="hoover"/> Na objasnění původu nemoci a jejím popisu se podíleli opět tři jiní britští vojenští lékaři působící na Maltě (odtud ''maltská horečka'') během [[Krymská válka|Krymské války]]. Prvním z&nbsp;nich byl J.&nbsp;A.&nbsp;Marston, jenž charakterizoval příznaky onemocnění na základě vlastní infekce. Nejvýznamnějšího objevu však dosáhl Dr.&nbsp;[[David Bruce]], který v&nbsp;roce 1887 izoloval a popsal původce ze [[slezina|sleziny]] vojáků zemřelých na následky toho horečnatého onemocnění. Bakterii zařadil do rodu ''[[Micrococcus]]'' a pojmenoval jako ''Micrococcus melitensis''.<ref name="hoover"/> Později byla bakterie přejmenována podle jejího objevitele na ''[[Brucella melitensis]]''.<ref name="sedlak"/> Deset let po objevu Dr.&nbsp;Bruce publikoval další britský lékař M.&nbsp;L.&nbsp;Hughes detailní popis klinických případů a patologických nálezů zjištěných u celkem 844 pacientů. Onemocnění pojmenoval jako vlnitá horečka dle charakteristického projevu nemoci u lidí. Ve stejné době izoloval [[Dánsko|dánský]] vědec [[Bernard Bang]] bakterii (sám původce pojmenoval jako ''Bacillus abortus'', dnes je známá pod označením ''[[Brucella abortus]]'') z&nbsp;[[placenta|placenty]] a potracených plodů u skotu. Odtud vzniklo označení ''Bangova nemoc'' u skotu. Teprve v roce 1917 [[Bakteriologie|bakterioložka]] Alice Evans zjistila, že původce abortů u skotu objevený Bangem a bakterie popsaná Brucem ve [[Středomoří]] jsou téměř identické a liší se pouze některými [[antigen]]ními vlastnostmi.<ref name="hoover"/> Během 20. století byly postupně popsány další druhy brucel u jiných zvířat. V&nbsp;roce 1956 byl objeven druh ''[[Brucella ovis|B. ovis]]'' jako původce infekčního zánětu varlat u beranů. O rok později byla izolována ''[[Brucella neotomae|B. neotomae]]'' z&nbsp;[[potkan]]ů v&nbsp;[[poušť|pouštích]] [[Utah]]u v&nbsp;USA.<ref name="mantur"/> V&nbsp;roce 1966 byl odhalen druh ''[[Brucella canis|B. canis]]'' jako původce hromadných infekčních [[potrat]]ů u psů.<ref>{{citace periodika |autor=Morisset R., Spink W. W |titul=Epidemic canine brucellosis due to a new species, brucella canis |periodikum=Lancet |ročník=2 |číslo=7628 |strany=1000–1002 |rok=1969 |pmid=4186949}}</ref>

 

== Původce ==

Brucelózu způsobují bakterie rodu ''[[Brucella]]''. Jedná se o [[gramnegativní bakterie|gramnegativní]], [[tyčinky (bakterie)|tyčinkovité]], [[aerobní]], [[spora (bakterie)|nesporulující]] bakterie, které se v hostitelském organismu vyskytují intracelulárně (uvnitř buněk).<ref name="hoover"/> V&nbsp;současné době je známo celkem osm [[druh (biologie)|druhů]] brucel, které se liší především primárním [[hostitel]]em. [[Taxonomie (biologie)|Taxonomie]] brucel je dosud stále nejasná a nevyřešená.<ref name="mantur"/> Na základě [[Sekvenování DNA|sekvenace]] genů [[rRNA|ribozomální RNA]] se brucely řadí mezi [[alphaproteobacteria|alfaproteobakterie]] a mají blízký fylogenetický vztah k&nbsp;rodům ''[[Agrobacterium]]'', ''[[Rickettsia]]'', ''[[Rhizobium]]'' a ''[[Rhodobacter]]''.<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Moreno

 

== Rozšíření ==

{{legenda|#AADE00|infekce nebyla v tomto státě nikdy hlášena}}

{{legenda|#EFED00|infekce v tomto období nebyla hlášena}}

Nejvyšší incidence brucelózy u zvířat v&nbsp;Evropě jsou tradičně hlášeny z&nbsp;[[Balkán|Balkánského poloostrova]] a obecně ze států kolem Středozemního moře. Například dle informací [[Světová organizace pro zdraví zvířat|Světové organizace pro zdraví zvířat]] (mezinárodní zkratka [[Světová organizace pro zdraví zvířat|OIE]]) byla nejvyšší incidence ''B. melitensis'' u domácích [[přežvýkaví|přežvýkavců]] za rok 2006 a 2007 hlášena z&nbsp;těchto států: [[Albánie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Řecko]], [[Turecko]], [[Portugalsko]] a [[Španělsko]].<ref name="wahid">{{Citace elektronické monografie

| url = http://www.oie.int/wahid-prod/public.php?page=disease_status_detail

| jazyk = anglicky

| datum přístupu = 2008-05-29}}</ref> V&nbsp;Itálii byla rovněž v&nbsp;roce 2004 zjištěna přítomnost ''Brucella'' spp. v&nbsp;nezpracovaném [[kravské mléko|kravském mléce]]. Je však třeba zdůraznit, že ne všechny členské země EU provádějí monitoring brucelózy v&nbsp;[[Mléčný výrobek|mléčných potravinách]].<ref name="bardon"/> Vzhledem k&nbsp;rozsáhlým eradikačním programům probíhajících v&nbsp;řadě států byla brucelóza [[Tur domácí|skotu]] (''B. abortus''), [[ovce|ovcí]] a [[koza|koz]] (''B. melitensis'') či brucelóza [[prase|prasat]] v&nbsp;některých zemích již zcela vymýcena. Tyto země si drží statut zemí prostých nákazy a platí v&nbsp;nich přísná veterinární opatření. Brucelóza skotu je zcela eradikována např. ve [[Spojené království|Velké Británii]], [[Švédsko|Švédsku]], [[Dánsko|Dánsku]], [[Maďarsko|Maďarsku]] a dalších zemích Severní a Střední Evropy.<ref name="corbel">{{Citace periodika

| url = http://www.msfotbal.cz/regionalni/6541-na-vychode-cech-se-rozsirila-nemoc-zajicu-bruceloza/

| titul = Na východě Čech se rozšířila nemoc zajíců brucelóza

| datum přístupu = 2008-05-27}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie

| url = http://svetmyslivosti.silvarium.cz/content/view/935/55/

| titul = Nákazová situace brucelózy v chovech zvěře leden 2007

| datum přístupu = 2008-05-27}}</ref> Ve všech těchto oblastech jsou nařízena [[mimořádná veterinární opatření]] k&nbsp;zamezení šíření infekce a zabránění přenosu brucelózy na člověka či prasata. Součástí těchto opatření je výzva pro [[myslivost|myslivce]] k opatrnému zacházení s uhynulými či ulovenými zajíci (používání rukavic a dezinfekčních prostředků) a zejména povinné [[Sérologie|sérologické vyšetření]] všech odlovených zajíců [[rychlá sklíčková aglutinace|rychlou sklíčkovou aglutinací]].<ref>{{Citace elektronické monografie

| url = http://www.kr-ustecky.cz/soubory/450018/veterina2.pdf

| titul = Mimořádná veterinární opatření vydaná KVS pro Ústecký kraj při výskytu a k zamezení šíření nebezpečné nákazy – brucelózy zajíců

| datum přístupu = 2008-05-27}}</ref>

 

=== Výskyt v USA ===

| titul = Facts about brucellosis

| url = http://www.aphis.usda.gov/animal_health/animal_diseases/brucellosis/downloads/bruc-facts.pdf

 

== Zdroje infekce, přenos a vnímavost k nemoci ==

| příjmení = Baek

| jméno = B. K.

}}</ref> Nejvíce [[virulence|virulentní]] pro člověka jsou druhy ''B. melitensis'' (biovary 1-3) a ''B. suis'' (biovar 1 a 3). ''B. abortus'' a ''B. canis'' způsobují obecně lehčí formu brucelózy, avšak i tyto druhy mohou vyvolat život ohrožující komplikace.<ref name="mantur"/> Uvádí se, že nejčastější příčinou brucelózy lidí na světě je ''B. melitensis''. Ve státech v&nbsp;oblasti Středozemního moře jsou téměř všechny případy brucelózy lidí způsobeny právě druhem ''B. melitensis''. Například při jedné studii ve [[Španělsko|Španělsku]] bylo zjištěno, že u celkem 2107 pacientů s&nbsp;diagnostikovanou brucelózou byl v&nbsp;98 % původcem ''B. melitensis''. I přes fakt, že ''B. abortus'' je hojně rozšířena po celém světě, je daleko méně častějším původcem onemocnění lidí.<ref name="WHO"/>

 

| příjmení = Yagupsky

| jméno = P.

| url = http://www.cdc.gov/ncidod/EID/vol11no08/04-1197.htm#cit

| jazyk = anglicky

 

U zvířat dochází k&nbsp;přenosu přímým kontaktem s infikovaným zvířetem. Infekce je přenosná z&nbsp;matky na plod. Významným [[epizootologie|epizootologickým]] faktorem brucelózy zvířat je i fakt, že je pohlavně přenosná. Plemenní [[Tur|býci]], [[Prase|kanci]], [[Ovce|berani]] ale i psi mohou vylučovat brucely ve svém [[Semeno|semeni]] po celý život a jsou tak nebezpečným zdrojem infekce. Z těchto důvodů je na místě pečlivé vyšetřování zvířecích samců určených k [[Šlechtění živočichů|plemenitbě]].

== Klinické příznaky ==

Brucelóza u lidí je multifunkčním onemocněním zasahujícím více orgánových systémů, a proto klinická manifestace nemoci je velmi variabilní. Příznakem s&nbsp;nejvyšší četností u nemocných brucelózou je dlouhodobá [[horečka]], která se zjišťována u více než 93 % pacientů.<ref name="WHO"/> U zvířat patří mezi nejčetnější projevy brucelózy aborty u samic a záněty varlat a nadvarlat u samců.<ref name="sedlak"/>

=== U lidí ===

[[Inkubační doba]] je dlouhá a trvá obyčejně od 1 až do 8 týdnů.<ref name="sedlak"/> Onemocnění je multisystémové a může postihnout prakticky všechny orgány. Brucelóza mívá zpravidla chronický průběh, [[Úmrtnost|mortalita]] u lidí se pohybuje do 5 %. Fatální infekce jsou důsledkem sekundárních komplikací, nejčastěji [[endokarditida|endokarditidy]].<ref name="emedicine">{{Citace elektronické monografie

 

=== U zvířat ===

U skotu dochází k&nbsp;potratům v&nbsp;kterémkoliv stádiu gravidity. U býků se onemocnění manifestuje sporadicky a většinou ve formě zánětu [[Varle|varlat]] a [[Nadvarle|nadvarlat]]. Infikovaní býci jsou zdrojem infekce pro připouštěné krávy a navíc mohou být neplodní. Z&nbsp;epizootologického hlediska je bezpříznakové nosičství infekce u býků tou nejnebezpečnější formou nemoci. U obou pohlaví se mohou objevit artritidy, záněty [[šlachová pochva|šlachových pochev]] a [[kůže#podkožní vazivo|podkožní]] záněty. U ovcí a koz se brucelóza projevuje potraty mezi 3. až 5.&nbsp;měsícem gravidity. Berany postihuje zánět varlat a nadvarlat. U prasnic dochází k&nbsp;abortům mezi 4. až 12.&nbsp;týdnu gravidity. U kanců se může vyskytovat zánět varlat a nadvarlat. U zajíců, jež jsou vnímaví k prasečí ''B. suis'', se brucelóza manifestuje krom abortů také poševním výtokem, zánětem varlat a [[nekróza]]mi na pohlavních orgánech.<ref name="sedlak"/> U psů dochází v&nbsp;počáteční fázi infekce ''B. canis'' k&nbsp;přechodnému zvětšení mízních uzlin, zvýšení teploty se zjišťuje sporadicky. Typický je abort v&nbsp;intervalu 45.–49.&nbsp;dne březosti, je však možný během celé gravidity. Pohlavní cyklus nebývá u fen narušen. U psů se mohou objevit otoky (někdy i bolestivé) varlat, kůže v oblasti [[šourek|šourku]] vykazuje příznaky dermatitidy. Kloubní postižení či postižení nervového aparátu bývá pozorováno jen výjimečně.<ref name="pospisil">{{Citace monografie

| příjmení = Pospíšil

Diagnostika brucelózy člověka je založena na detailním klinickém vyšetření ([[hematologie|hematologické]], [[biochemie|biochemické]], [[Lékařská ultrasonografie|ultrasonografické]], [[Rentgenové záření|rentgenologické]] vyšetření apod.) v&nbsp;kombinaci s&nbsp;laboratorní diagnostikou původce. Podezření na brucelózu vychází prvně z [[Anamnéza|anamnestických]] údajů od pacienta.<ref name="mantur"/> Hlavními [[Klinický příznak|příznaky]] jsou dlouhotrvající opakující se horečka, celková slabost, bolesti [[sval]]ů a [[kloub]]ů. Důležitým prvkem v&nbsp;anamnéze je i zda pacient navštívil v nedávné době zemi s&nbsp;endemickým výskytem brucelózy, kde mohl přijít do kontaktu s nemocnými zvířaty či konzumovat mléko a mléčné výrobky z nepasterizovaného mléka. V&nbsp;zemích, kde se brucelóza vyskytuje u zvířat, je nutno zohlednit i povolání vyšetřovaného pacienta. Zemědělci, chovatelé dobytka a pracovníci jatek jsou totiž vystaveni mnohem vyššímu riziku infekce než ostatní populace.<ref name="WHO"/>

 

 

Zcela dominantní úlohu v&nbsp;laboratorní diagnostice hrají [[sérologie|sérologické metody]], kdy se zjišťuje přítomnost specifických [[protilátka|protilátek]] proti brucelovému [[antigen]]u. Mezi nejpoužívanější patří metody založené na aglutinaci ([[Rose Bengal test]], [[pomalá zkumavková aglutinace]], [[Coombsův test]]), reakci vazby komplementu ([[komplement fixační test]]) či enzymatické reakci ([[ELISA]]). Při těchto metodách se připravují lipopolysacharidové (S-LPS, viz Kapitola Patogeneze) antigeny, kterými se detekují protilátky z&nbsp;vyšetřovaného lidského séra. Problémem je, že takovýto S-LPS antigen obsahuje [[epitop]]y společné i pro jiné bakterie a může tedy docházet ke [[zkřížená reakce|zkříženým reakcím]] např. s&nbsp;bakteriemi [[Yersinia enterocolitica|''Yersinia enterocolitica'' O:9]] nebo [[Escherichia coli|''Escherichia coli'' O:159]]. Obezřetná interpretace pozitivních výsledků testu je tedy na místě a pro potvrzení je vždy nutné provést jiný sérologický test nebo kultivaci.<ref name="WHO"/> V posledních letech byla publikována řada studií zabývajících se diagnostikou brucelózy pomocí metod [[molekulární biologie]].<ref name="Elfaki">{{Citace periodika

| příjmení = Elfaki

 

== Terapie ==

 

Terapie všech hospodářských zvířat a volně žijících zvířat se neprovádí, ba je dokonce ve většině států zakázána. Nemocná zvířata jsou utracena.<ref>{{Citace elektronické monografie

| url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1999/sb057-99.pdf

| titul = Zákon č. 166/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů

| datum přístupu = 2008-06-10}}</ref> U psů je terapie povolena, ale obvykle je neúspěšná a dochází k návratu klinických příznaků. Je doporučována [[kastrace]] nemocných fen i psů, všichni sérologicky pozitivní psi musí být vyřazeni z chovu. V terapii se uplatňují kombinace vysokých dávek [[Aminoglykosidy|aminoglykosidů]] a [[tetracykliny|tetracyklinů]].<ref>{{Citace elektronické monografie

| url = http://publications.royalcanin.com/renvoie.asp?type=1&cid=126404&id=102472&com=2&animal=0&lang=2&session=4025102

 

{{Nejlepší článek}}

 

[[Kategorie:Brucelóza| ]]