Ekvalizér: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 217.75.223.22 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Addbot |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Equaliser-section.jpg|
'''Ekvalizér''' je zařízení (nebo jeho část) sloužící k úpravám [[frekvenční charakteristika|frekvenční charakteristiky]] [[zvukový signál|zvukového signálu]] zesílením či potlačením některých částí [[akustické spektrum|akustického spektra]], tedy tzv. pásem. Může být realizován i jako softwarový algoritmus v digitálním systému, ve kterém je zvuk zpracováván.
Řádek 9:
=== Tónové korekce ===
Nejjednodušším druhem plnohodnotného ekvalizéru jsou dvoupásmové tónové korekce. Nejčastěji se s nimi můžeme setkat např. u domácích [[integrovaný zesilovač|integrovaných zesilovačů]] nebo podobných zařízení. Tónové korekce se v praxi ovládají dvojicí [[potenciometr
* U dokonalejších přístrojů oba zesilovací obvody pracují shodným způsobem: podle nastavení příslušného potenciometru zesílí, resp. potlačí především frekvenci, na kterou je naladěn, ale také frekvence vyšší a nižší v trochu menším poměru, než frekvenci centrální. Takováto úprava by neměla nijak znatelně ovlivňovat kmitočty mimo upravované pásmo.
* Levnější konstrukce nevyužívají pro obě pásma identický obvod (lišící se pouze centrální frekvencí), ale speciální obvody pro nižší a vyšší kmitočty: obvod pro ovládání basů zesiluje (resp. potlačuje) svou centrální frekvencí a zhruba stejně frekvence nižší. U vyšších kmitočtů je opět menší vliv, než u frekvence centrální (stejně jako předchozí příklad). Obvod pro úpravu výšek pracuje analogicky - ovlivní svou centrální frekvenci a zhruba ve stejné míře frekvence vyšší. Toto řešení nepředpokládá v signálu výskyt [[infrazvuk|subsonických frekvencí]] ani [[ultrazvuk
Tónové korekce mohou být také ve stereofonním provedení - dvojice tandemových potenciometrů (dva potenciometry spojené mechanicky, tj. s jedním společným ovládacím knoflíkem, ale elektricky oddělené) ovládá korekční obvody pro dva nezávislé signály.
Některé tónové korektory nepoužívají [[potenciometr]]y přímo pro regulování procházejícího signálu, ale pouze k regulaci stabilizovaného stejnosměrného napětí, kterým jsou potom ovládány [[napětím řízený zesilovač|napětím řízené zesilovače]] s příslušně upravenou kmitočtovou charakteristikou. Z toho vyplývá, že pro každý regulační prvek stačí pouze jednoduchý
=== Vícepásmový grafický ekvalizér ===
Je možné se v praxi setkat s přístroji, které mají grafický ekvalizér osazen otočnými potenciometry, svůj název však grafický ekvalizér získal podle přístrojů osazených potenciometry tahovými. Tyto bývají umístěny vedle sebe tak, že jejich polohy určují body pomyslného grafu frekvenční charakteristiky. Každý potenciometr je přiřazen k jednomu pásmu (tedy frekvenční oblasti okolo své centrální frekvence), které je nastaveno tak, že součet všech pásem pokryje celé akustické pásmo. Při zakreslení do grafu s osou kmitočtů s logaritmickým měřítkem by měly být všechna pásma zhruba stejně velká.
[[Soubor:Behringer 3102 equalizer.jpg|
V případě trojpásmových ekvalizérů se používají pojmy '''basy''', '''středy''' a '''výšky'''. U vícepásmových je pak každé pásmo jednoznačně definováno svou centrální frekvenci. U domácích systému bývají ekvalizéry troj nebo pětipásmové integrované do nějakého většího celku (např. zesilovač, nastavení televizoru atd.). V profesionální praxi se často používají ekvalizéry jako samostatné přístroje o 10 až 31 pásmech. Bývají často označeny podle šířky pásem (např. třetinooktávové, půloktávové...).
Řádek 56:
a další podle druhu využití přístroje.
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Audiotechnika]]
| |||