Kognitivní věda: Porovnání verzí

Přidáno 32 bajtů ,  před 2 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m (Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Cognitive Science Hexagon cs.svg|375px|thumbnáhled|Disciplíny tvořící základ kognitivní vědy a jejich vztahy: [[lingvistika]], [[neurověda]], [[umělá inteligence]], [[filosofie]], [[antropologie]] a [[psychologie]]. Založeno na [[George Armitage Miller|Miller, George A]] (2003). "The cognitive revolution: a historical perspective". ''TRENDS in Cognitive Sciences'' '''7'''.]]
 
'''Kognitivní věda''' (z latinského ''cognoscere'' = poznávat) se zabývá interdisciplinárním výzkumem mysli a jejích procesů. Zahrnuje disciplíny jako je [[psychologie]], [[umělá inteligence]], [[lingvistika]], [[neurověda]], [[antropologie]] či [[filosofie]].<ref name="thagard2012" />
=== Psychologie ===
{{Podrobně|Psychologie}}
[[Soubor:Working-memory-baddeley.svg|thumbnáhled|Příklad grafického znázornění kognitivně-psychologické teorie: [[Baddeleyho model pracovní paměti]] ]]
* Za základ kognitivní vědy lze považovat psychologii, konkrétně [[obecná psychologie|obecnou]], t.j. [[kognitivní psychologie|kognitivní psychologii]]. Základní metodou jsou experimenty s lidmi zkoumající konkrétní aspekty mysli z mnoha směrů. Pomocí experimentů se vytváří, ověřují a upravují psychologické teorie, často v pojmech reprezentací a procedur.<ref name="thagard2012" /> Využívá se také výpočetních modelů simulujících lidské výsledky na základě teorie, které pak lze porovnat se skutečnými experimentálními výsledky.
* Kromě klasických behaviorálních metod jako je měření reakčních časů a [[psychofyzika]] se v současnosti v psychologii využívá i neurovědných metod jako jsou [[Elektroencefalogram|Elektroencefalografie (EEG)]], [[funkční magnetická rezonance|funkční magnetická rezonance (fMRI)]] či [[transkraniální magnetická stimulace|transkraniální magnetická stimulace (TMS)]]. Psychologie využívající tyto metody se někdy chápe jako samostatná disciplína pod názvem neurokognitivní psychologie či [[kognitivní neurověda]].
=== Informatika ===
{{Podrobně|Informatika}}
[[Soubor:Kismet_robot_at_MIT_Museum.jpg|thumbnáhled|Robot Kismet se základními sociálními dovednostmi]]
* Zmíněnou aplikací informatiky je tvorba výpočetních modelů simulujících operace lidského myšlení.
* Kromě modelování přirozeného myšlení se subdisciplína [[umělá inteligence]] snaží vytvořit umělou mysl - stroje vykazující známky inteligentního chování.
=== Lingvistika ===
{{Podrobně|Lingvistika}}
[[Soubor:Syntax tree.svg|thumbnáhled|Syntaktický strom slavné [[Noam Chomsky|Chomského]] věty, která je gramaticky korektní, ale sémanticky nesmyslná.]]
* Lingvisté hledají základní gramatická pravidla jazyka pomocí analýzy rozdílů mezi gramatickými a agramatickými větami, provádí psychologické experimenty a vytváří výpočetní modely.<ref name="thagard2012" />
* Na pomezí lingvistiky a psychologie vznikla [[psycholingvistika]], která se zabývá jazykovými schopnostmi člověka a jejich předpoklady z psychologického a neurobiologického hlediska.
=== Neurověda ===
{{Podrobně|Neurověda}}
[[Soubor:Researcher-test.jpg|thumbnáhled|Výzkumník prohlíží snímky mozku pořízené metodou funkční magnetické rezonance]]
Neurověda je vědecká disciplína zkoumající nervový systém na mnoha úrovních, od genetiky po chování, proto ji lze různě dělit na velké množství specializovaných odvětví.
* Neurovědy nižších úrovní popisu (např. [[molekulární neurověda|molekulární]] a [[buněčná neurověda|buněčná]] neurověda) se zabývají např. mechanismem přenosu signálů, tvorbou synapsí a neurotransmitery. [[Systémová neurověda]] pak studuje neurální systémy a okruhy složené z mnoha buněk a synapsí, a zjišťuje, jak tyto systémy vykonávají funkce jako je pohyb, vnímání či rozhodování. Lze například snímat elektrickou aktivitu skupin neuronů během toho, co člověk, ale kvůli invazivnosti metody častěji zvíře, vykonává nějakou úlohu.
=== Reprezentace a výpočty ===
{{Podrobně|Výpočetní teorie mysli}}
[[Soubor:Neural network.svg|thumbnáhled|Umělá neuronová síť je příkladem konekcionistického modelu]]
Centrální hypotézou kognitivní vědy je komputačně-reprezentační pojetí mysli. Dle této velmi obecné hypotézy lze mysl nejlépe chápat jakožto obsahující množství reprezentací, mentálních struktur analogických k počítačovým datovým strukturám, na kterých operují výpočetní procedury, analogy počítačových algoritmů. Povaha těchto reprezentací a procedur je předmětem zkoumání kognitivní vědy. Většina navržených reprezentací má symbolický charakter, kromě subsymbolického [[konekcionismus|konekcionismu]], který je inspirován paralelním distribuovaným zpracováním v biologických neuronových sítích, viz níže. Kognitivní věda tak pracuje s trojitou analogií mezi myslí, mozkem a počítačem.<ref name="thagard2012" />
 
* {{sk}} [https://fmph.uniba.sk/studium/magisterske-studium/kognitivna-veda/ Program Kognitivní věda na Univerzitě Komenského v Bratislavě]
* [http://www.ondrejhavlicek.com/2014/03/kognitivni-veda-co-ze-to-je/ Kognitivní věda? Co že to je?] - Stručný přehledový článek
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Kognitivní věda| ]]
1 085 123

editací