Fuzzy logika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řídící - řídicí značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Fuzzy logic temperature cs.svg|
'''Fuzzy logika''' (česky též ''mlhavá logika'') je podobor [[matematická logika|matematické logiky]] odvozený od [[teorie fuzzy množin]], v němž se logické [[výrok (logika)|výroky]] ohodnocují mírou pravdivosti. Liší se tak od klasické [[výroková logika|výrokové logiky]], která používá pouze dvě [[logická hodnota|logické hodnoty]] - pravdu a nepravdu, obvykle zapisované jako 1 a 0. Fuzzy logika může operovat se všemi hodnotami z [[interval]]u <nowiki><0; 1></nowiki>, kterých je nekonečně mnoho. Fuzzy logika náleží mezi [[vícehodnotová logika|vícehodnotové logiky]].
Řádek 10:
Fuzzy logika byla zavedena roku [[1965]] [[Lotfi Asker Zadeh|Lotfim Zadehem]] z [[University of California, Berkeley|Kalifornské univerzity v Berkeley]]. Vznikla z [[teorie fuzzy množin]], stala se předmětem zájmu matematiků a stále se vyvíjí.
Motivace vzniku fuzzy množin a návazně fuzzy logiky, byla vytvořit nástroj, který by byl mostem mezi dvěma typy znalostí, mezi nimiž je propast. Pro vysvětlení si z hesla [[Vágnost]] uvedeného zde na Wikipedii
Mezi znalostmi získanými přirozeným poznáním a znalostmi získanými poznáním metodou exaktních věd, je ''kvalitativní propast''. V prvém případě se na svět díváme filtrem vágnosti, v druhém případě filtrem „dírkovaným“, dírkami „vidíme“ atributy (měřitelné veličiny a parametry) - elementární manifestace reálného světa a vztahy mezi nimi, a nic jiného. Newton ''„digitalizoval“'' přirozený vágní pohled člověka na reálný svět. Inherentně vágní znalosti získané přirozeným poznáním lze sdělovat (reprezentovat, popsat) jen a jen neformálním jazykem, nejčastěji přirozeným.
Jedná se o to, jak inherentně vágní výroky přirozeného jazyka, převést do formálního jazyka, jímž v tomto případě je fuzzy logika a překonat tak onu výše uvedenou propast. <ref> Křemen, J.: ''Modely a systémy'' </ref>,
Fuzzy logika postupně nalezla i jiná použití, na příklad v automatickém řízení.
== Stupeň příslušnosti ==
Funkce příslušnosti ve fuzzy logice přiřazuje příslušnost k množinám v rozmezí od 0 do 1, včetně obou hraničních hodnot. Fuzzy logika tak umožňuje matematicky vyjádřit pojmy jako „trochu“, „dost“ nebo „hodně“ apod. Přesněji, umožňuje vyjádřit částečnou příslušnost k množině. Fuzzy logika používá stupeň příslušnosti (míru pravdivosti) jako matematický model [[Vágnost|''vágnosti'']], zatímco pravděpodobnost je matematický model ''neznalosti''. Je nutno říci, že fuzzy logika může modelovat pouze sdělitelnou ''vnější vágnost'', na rozdíl od ''vnitřní vágnosti'' vyskytující se v konotaci (vágní, subjektivní a emocionálně zabarvené interpretaci) jazykové konstrukce. Fuzzy logika, jako každý formální systém, přísně vyžaduje exaktní interpretaci všech použitých jazykových konstrukcí systému, tedy nulovou vnitřní vágnost, jinak tedy nulový [[sémantický diferenciál]] této interpretace.
== Podobnost s jinými disciplínami nebo modely ==
Řádek 42:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Fuzzy logic}}
{{Pahýl}}
{{Portály|Matematika}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Matematická logika]]
[[Kategorie:Teorie množin]]
|