Vyšívání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
změna kategorie
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Vyšívání''' je [[textil]]ní technika, pomocí které se zdobí podkladový materiál (plošná textilie, kůže, papír) protahováním nebo našíváním [[nit]]í.
[[Soubor:Chinese silk, 4th Century BC.JPG|thumbnáhled|150px|Čínská výšivka na hedvábné tkanině (4. stol. před n.l.)]]
 
== Historie ==
[[Soubor:Bayeux_Tapestry_scene44_William_Odo_Robert.jpg|thumbnailnáhled|150px|Část nástěnného koberce v Bayeux]]
 
V [[Čína|Číně]] bylo vyšívání známé (údajně) od [[pravěk]]u, později v [[Indie|Indii]] a [[Egypt]]ě (cca 3600 let staré nálezy). V Evropě se s vyšíváním začalo pravděpodobně na počátku našeho letopočtu. Nejstarší dochovaná památka je nástěnný koberec ve francouzském [[Bayeux]] (70 m dlouhý, 50 cm široký) z [[11. století]].<ref>Historie koberce z Bayeux (německy):
Řádek 9:
</ref>
 
V době [[renesance (historická epocha)|renesance]] se rozšířilo tzv. bílé vyšívání na osobní prádlo a později na kapesníky, ubrusy a přehozy.
<ref>Bílé vyšívání: http://www.vitejte.cz/objekt.php?oid=5140&j=cz</ref>
 
V první polovině [[19. století]] byl vynalezen vyšívací stroj, dnešní stroje vyšívají například rychlostí až 1500 stehů za minutu, jsou řízeny [[počítač]]em a mohou být doplněny různými automatizačními prvky.
<ref>Stroj s rychlostí 1500 stehů za minutu (německy): http://www.saurer.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-910//1471_read-1743/</ref>
 
Řádek 23:
* Křížkový steh: Nejjednodušší technika, dva stehy se překřižují pod úhlem 90° (odvozené druhy: gobelínový, tkací steh aj.)
* Kelim: Stehy vypadají jako pletená očka a tvoří vodorovné žebrování (snímek vpravo). Od kelimu je odvozený stonkový steh, který naproti tomu probíhá kolmo. Obě žebrování se spojují diagonálními stehy dohromady.
[[Soubor:Kelim.jpg|thumbnailnáhled|150px|Koberec vyšívaný kelimovými stehy]]
* Řetízkový steh: Dvojitý steh, nit se protahuje každým otvorem ve tkanině zdola nahoru a po vytvoření smyčky obráceně.
 
Při použití stehů určitým způsobem se vyvinula řada technik, například:
Řádek 37:
* [[Příze]] z mercerované bavlny je nejpoužívanější.
* Příze s příměsí pokovených vláken (např. VI/PES) je vhodná na výšivky ke slavnostním účelům
* Vlněná měkce točená příze se používá na tapiserii a gobelíny
* Příze z nekonečných viskózových vláken se hodí na plochý steh, malování jehlou, stínovou výšivku atd.
[[Soubor:Garnstrang.jpg|thumbnailnáhled|150px|Přadena vyšívací příze]]
==== Podkladový materiál. ====
Tkanina (nejčastěji bavlněná, např. [[batist]], ale i lněná, konopná nebo hedvábná) musí mít přesně stejný počet osnovních a útkových nití, které se nesmí posouvat a mezery mezi nimi musí vytvářet přesné čtverce (kanava, stramín).
Řádek 54:
http://www.retrobibliothek.de/retrobib/seite.html?id=115322
</ref>
[[Soubor:Stickmaschine.jpg|thumbnailnáhled|150px|Vyšívání na starším jednojehlovém stroji]]
Stroje napodobují ruční vyšívání s tím rozdílem, že podkladová tkanina se zde pohybuje různými směry podle požadovaného vzoru výšivky a jehla se vpichuje kolmo k ní ze stále stejného místa.
 
U moderních zařízení se rozeznávají
* jednojehlové stroje - vyšívá se jednou barvou nití. Pokud je výšivka vícebarevná stroj zastaví a čeká na výměnu nitě.
* vícejehlové - 4, 6, 10, 20 atd., kdy není potřeba čekat na výměnu barvy (nejčastěji u průmyslových strojů)
 
Stroje se staví
* s pohyblivým ramenem s rychlostí do 1000 stehů za minutu a vyšívacím lůžkem max. 70x 320 cm <ref>Vyšívací stroj s pohyblivým ramenem (německy): http://www.zsk.de/Freiarm_Stickmaschinen.html</ref>
* s plochým vyšívacím lůžkem s rychlostí do 600 stehů /min. a s max. 1100 jehlami na délku do 30 m podkladové textilie <ref>Stroj s plochým lůžkem (německy): http://www.saurer.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-2394/</ref>
Pracovní orgány všech strojů jsou řízeny počítačem programovaným podle požadovaného vzoru výšivky.
 
Stroje se speciální úpravou mohou vyrábět komplikovanou technikou např. smyčkové výšivky (emblémy na pleteninách), napodobeniny sutašek aj.<ref>Stroje na zvláštní druhy výšivek (německy): http://www.zsk.de/docs/produkte/sonder.asp </ref>
[[Soubor:Leiterplatte_1.jpg|thumbnáhled|150px|Plošné spoje vyšívané z pokovovaných nití]]
=== Výšivky na technických textiliích ===
Jejich účelem je na rozdíl od „klasických“ výšivek zlepšení mechanických vlastností textilie. Dosud jediným známým způsobem výroby je Tailored Fibre Placement (TFP). <ref>Definice Tailored Fibre Placement (TFP) (německy): http://www.dlr.de/fa/desktopdefault.aspx/tabid-1459/2060_read-3543</ref> Je to technika vyšívání, kterou se přichycují přesně umístěné a nasměrované zpevňovací nitě (resp. rovingy) na podkladovou textilii. Textilie s touto úpravou slouží jako polotovary (preforms) pro výztuže kompozitů.
Řádek 77:
 
==== Použití ====
Dvoudimenzionální preformy: např. na zpevnění okrajů otvorů a menší konstrukční díly, <ref>Příklady konstrukčních dílů s použitím TFP (německy): http://www.ifb.uni-stuttgart.de/en/forschung/fertigungstechnik/68-tfp/221-ft-sticktechnik-tailored-fibre-placement</ref> uhlíkové a kovové niti jako vodiče ke kontrole struktury nebo k zahřívání (až 22 kW a 230&nbsp;°C) konstrukčního dílu.
Pokusy s vyšíváním 3D textilií se zaměřují na přímé zpracování válcových a hadicových struktur tak, aby se jako polotovary nemusely formovat z vyšívaných dvourozměrných dílů.
K vyšívání TFP se používají hlavně příze z mimořádně pevných materiálů, známé je však také použití drátů a světlovodičů.
 
Řádek 103:
=== Literatura ===
* Schöner/Freier: „Stickereitechniken"- Fachbuch der Hand- und Maschinenstickerei, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1982
* Kiessling/Matthes: ''Textil-Fachwörterbuch'', Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 359
* Cherif: ''Textile Werkstoffe für den Leichtbau'', Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, ISBN 978-3-642-17991-4, str. 367-377
* {{Citace monografie
Řádek 117:
* {{Commonscat|Embroidery}}
* [http://vysivani.nej-sici-stroje.cz/ Portál věnovaný strojní výšivce]
{{Autoritní data}}
 
 
[[Kategorie:Ruční textilní techniky]]