Makro (software): Porovnání verzí

Odebráno 61 bajtů ,  před 5 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m (WPCleaner v1.41b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem))
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
 
== Programování ==
V programovacích jazycích ([[C (programovací jazyk)|jazyk C]] nebo [[C++]]) jsou makra nepostradatelnou pomůckou, která je implementována na úrovni [[Preprocesor jazyka C|preprocesoru jazyka C]] (cpp). Makra slouží k definování symbolů využitelných při podmíněném překladu, ale i k definování komplikovaných sekvencí, které jsou následně volány v&nbsp;zápisu [[Zdrojový kód|zdrojového kódu]]. Výhodou maker je, že jejich předefinováním se při překladu zdrojového kódu automaticky zamění všechny jejich výskyty, což minimalizuje chyby, které by přinesly mnohanásobné editace kódu.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Greenwald | jméno = Irwin D. | coauthors = Maureen Kane | titul = The Share 709 System: Programming and Modification | periodikum = Journal of the ACM | ročník = 6 | číslo = 2 | strany = 128–133 | vydavatel = ACM | místo = New York, NY, USA | datum vydání = April 1959 | url = http://doi.acm.org/10.1145/320964.320967 | formát = [[Portable Document Format|PDF]] | doi = 10.1145/320964.320967 <!--Retrieved from URL by DOI bot-->}} Quotation: "One of the important uses of programmer macros is to save time and clerical-type errors in writing sequence of instructions which are often repeated in the course of a program."</ref><ref>{{Citace periodika | příjmení = Strachey | jméno = Christopher | titul = A General Purpose Macrogenerator| periodikum = Computer Journal| ročník = 8 | číslo = 3 | strany = 225–241| datum=October 1965 | doi = 10.1093/comjnl/8.3.225}}</ref> Použití makra také může ušetřit režii spojenou s voláním funkce. Nevýhodou je slabší typová kontrola a případné vedlejší efekty při nesprávném použití maker. Z tohoto důvodu se doporučuje upřednostňovat před makry inline-funkce.
 
Makra jsou texty, které se dají představit jako [[Zdrojový kód|zdrojové kódy]]. Ovšem jako se [[Zdrojový kód|zdrojovými kódy]] se s nimi pracuje až po zpracování [[Preprocesor|preprocesorupreprocesor]]u. V mnoha implementacích C-jazyka je [[preprocesor]] C-jazyka implementován jako samostatný program, v operačním systému [[Linux]] jej lze obvykle volat pod názvem cpp (C Pre Processor). Tento program nahrazuje ve zdrojovém kóduidentifikátor makra jeho obsahem, tj. rozvojem textu makra. Při rozvoji makra se v&nbsp;textu makra provádí substituce formálních parametrů makra za texty uvedené v závorce při volání makra.
 
[[Preprocesor]] je volán [[překladač|překladačem]]em, nebo je přímo jeho součástí. [[Preprocesor]] odstraní ze zdrojového kódu komentáře a nahradí makra, které jsou ve zdrojovém kódu. Například když zapíšete do [[Zdrojový kód|zdrojového kódu]] <code>#include <stdio.h></code>, pak [[preprocesor]] vloží na místo tohoto řádku [[Hlavičkový soubor|hlavička]] standardní [[Knihovna (programování)|knihovny]] <code><stdio.h></code>. Všechny direktivy [[Preprocesor|preprocesorupreprocesor]]u C-jazyka začínají znakem #.
 
Direktiva [[Preprocesor|preprocesorupreprocesor]]u musí být vždy první na novém řádku. Před ní mohou být maximálně jen „bílé znaky“ ([[tabulátor]], mezera, …). Direktiva končí s&nbsp;koncem řádku. Pokud chcete pokračovat na novém řádku, pak před „konec řádku“ napište zpětné lomítko.
 
Podle normy [[American National Standards Institute|ANSI]] C existují následující makra, které musí každý [[preprocesor]] jazyka C znát. Standardní makra [[Preprocesor|preprocesorupreprocesor]]u začínají a končí dvěma podtržítky.
{| class="wikitable" style="text-align: center; width: 500px; height: 200px;"
|+ Makra, která má znát preprocesor C-jazyka
|}
 
Existují i implementačně závislá makra, která jsou definována jen na některých OS a v některých [[Preprocesor|preprocesorechpreprocesor]]ech jazyka C. Například makro <code>__linux__</code> se může hodit ke zjištění, zda program překládáme v [[linux|linuxu]]u.
{| class="wikitable" style="text-align: center; width: 500px; height: 200px;"
|+ Implementačně závislá makra C-jazyka
Existují dva typy maker:
 
=== Makra bez parametrů ===
Používají se pro definici konstant, kdy se místo konstanty používá nějaké specifické slovo. Používané pravidlo v tomto případě je psát identifikátor makra bez parametru velkými písmeny.
Kromě standardních maker se dají vytvářet vlastní makra. Jejich užívání je velmi rozšířené, například je lze použít pro definování počtu prvků pole. Takové makro se pak používá v celém zdrojovém kódu a při změně počtu prvků pole stačí změnit jen makro. Makro se definuje za direktivou <code>#define</code> a lze jej zrušit direktivou <code>#undef</code>.
 
<code>#define NAZEV makro</code>
<code>Identifikator_makra</code>
 
=== Makra s parametry ===
Makra mohou mít také argumenty. Jsou uzavřeny v kulatých závorkách za jménem makra a pokud je více jak jeden argument, jsou odděleny čárkou.
Mezi jménem makra a závorkou obsahující argumenty nesmí být mezera.
<code>#define NAZEV(argument1, argument2, …)</code>
Obsahují formální parametry, se kterými se v textu makra dále pracuje. Často se používají namísto funkcí. Rozdíl mezi makry a funkcí je ten, že makra jsou rychlejší a za formální parametry mohou být načteny i hodnoty libovolných datových typů. Používané pravidlo je psát identifikátor malými písmeny.
<code>identifikátor_makra(seznam skutečných parametrů)</code>
 
== Alternativní jazyky ==
Některé jazyky, jako třeba [[PHP]], mohou být vloženy do libovolného textového formátu, nebo zdrojových kódů jiných jazyků. Mechanismus, kterým se rozpozná kód jazyka (např. v již zmíněném php: <code><?php</code> a <code>?></code>) je podobný jako textové makro jazyka. Ale existují mnohem silnější plnohodnotné jazyky.
 
 
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Programovací konstrukce]]
1 640 405

editací