Chrám Antonina a Faustiny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m kat.
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[ImageSoubor:Roma-tempio di antonio-faustina.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Zde si je zřetelný šestimetrový výškový rozdíl mezi schody a hlavními dveřmi]]
'''Chrám Antonina a Faustiny''' ([[italština|italsky]] ''Tempio di Antonino e Faustina'') je antický chrám, jenž se nachází v severní části římského [[Forum Romanum|Fora Romana]] u slavné cesty [[Via Sacra]]. Je to jeden z římských chrámů, které byly časem přeměněny na kostely, a proto v dnešní době naleznete tuto stavbu také pod názvem '''San Lorenzo in Miranda'''.
 
== Antický chrám ==
[[ImageSoubor:RomaForoRomanoTempioAntoninoFaustina.JPG|thumbnáhled|leftvlevo|Pohled z Palatina]]
Chrám nechal vystavět římský císař [[Antoninus Pius]] pro svou zesnulou manželku Faustinu, kterou hluboce miloval. Často prohlašoval, že by raději žil na poušti s ní, než v krásném paláci bez ní. Smrt své manželky, jež nastala pouhé tři roky po císařově nástupu na trůn, nesl velmi těžce, což se také projevilo na samotném chrámu, jehož stavbu započal v roce [[141]] ihned poté, co byla Faustina zbožštěná. Již ve své době byl Chrám Faustiny jednou z nejhonosnějších staveb na Foru Romanu. V roce [[161]] zemřel Antoninus Pius a krátce po své smrti byl prohlášen za boha. Na podnět Antoninova nástupce [[Marcus Aurelius|Marca Aurelia]] byl název chrámu rozšířen i o jméno zesnulého císaře.
 
Řádek 15:
[[Basreliéf]]y horních říms jsou bohatě zdobené hlavně [[gryf]]y a různými svícny.
 
== Křesťanský kostel ==
[[ImageSoubor:RomaForoRomanoTempioAntoninoFaustina1860.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Kostel San Lorenzo in Miranda v roce 1860 ještě před rozsáhlými vykopávkami]]
Pravděpodobně v [[7. století|7.]] nebo [[8. století]] byl chrám přestavěn na křesťanský kostel a byl přejmenován na '''San Lorenzo in Miranda''' ('' Svatý Vavřinec in Miranda''). Název získal podle mučedníka [[svatý Vavřinec|svatého Vavřince]], který v těchto místech byl údajně odsouzen k smrti.
 
Přestavění chrámu na kostel bylo naštěstí citlivé a vůči památce i ohleduplné. Zbytky původní antické [[cella|celly]] byly zastavěné do nových kostelních zdí, které vytvořily novou budovu o rozměrech 20×15 metrů. Ve skutečnosti nově vzniklý kostel postrádá obvyklou východně orientovanou apsidu, která nikdy během staletí nebyla přidaná. Proto si chrám ponechal svou architektonickou jedinečnost.
 
Hluboké rýhy v nosných sloupech dokazují neúspěšné středověké pokusy o zničení sloupové arkády. Mohlo se jednat buď o obyčejnou loupež bílého mramoru, což bylo v Římě v tehdejší době přirozené, nebo to mohli způsobit křesťané, kteří se pokoušeli zbořit tehdy ještě pohanský chrám. Ve středověku také vzniklo schodiště ze strany od Fora, avšak v nynější době je prakticky nemožné po něm vyjít nahoru, protože výškový rozdíl mezi posledním schodem a dveřmi je téměř 6 metrů. Je to tím, že chrámová podlaha se nachází ve výši 12 metrů oproti dnešnímu okolnímu vykopanému terénu.
 
Archeologické vykopávky se v této části chrámu konaly v roce 1546 a poté znovu v roce 1810. Vnitřek kostela se prozkoumával v roce 1876.
Řádek 31:
 
{{Portály|Starověký Řím|Itálie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Forum Romanum]]
[[Kategorie:Kostely v Římě]]