Chrám Antonina a Faustiny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kat. |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
'''Chrám Antonina a Faustiny''' ([[italština|italsky]] ''Tempio di Antonino e Faustina'') je antický chrám, jenž se nachází v severní části římského [[Forum Romanum|Fora Romana]] u slavné cesty [[Via Sacra]]. Je to jeden z římských chrámů, které byly časem přeměněny na kostely, a proto v dnešní době naleznete tuto stavbu také pod názvem '''San Lorenzo in Miranda'''.
== Antický chrám ==
[[
Chrám nechal vystavět římský císař [[Antoninus Pius]] pro svou zesnulou manželku Faustinu, kterou hluboce miloval. Často prohlašoval, že by raději žil na poušti s ní, než v krásném paláci bez ní. Smrt své manželky, jež nastala pouhé tři roky po císařově nástupu na trůn, nesl velmi těžce, což se také projevilo na samotném chrámu, jehož stavbu započal v roce [[141]] ihned poté, co byla Faustina zbožštěná. Již ve své době byl Chrám Faustiny jednou z nejhonosnějších staveb na Foru Romanu. V roce [[161]] zemřel Antoninus Pius a krátce po své smrti byl prohlášen za boha. Na podnět Antoninova nástupce [[Marcus Aurelius|Marca Aurelia]] byl název chrámu rozšířen i o jméno zesnulého císaře.
Řádek 15:
[[Basreliéf]]y horních říms jsou bohatě zdobené hlavně [[gryf]]y a různými svícny.
== Křesťanský kostel ==
[[
Pravděpodobně v [[7. století|7.]] nebo [[8. století]] byl chrám přestavěn na křesťanský kostel a byl přejmenován na '''San Lorenzo in Miranda''' ('' Svatý Vavřinec in Miranda''). Název získal podle mučedníka [[svatý Vavřinec|svatého Vavřince]], který v těchto místech byl údajně odsouzen k smrti.
Přestavění chrámu na kostel bylo naštěstí citlivé a vůči památce i ohleduplné. Zbytky původní antické [[cella|celly]] byly zastavěné do nových kostelních zdí, které vytvořily novou budovu o rozměrech 20×15 metrů. Ve skutečnosti nově vzniklý kostel postrádá obvyklou východně orientovanou apsidu, která nikdy během staletí nebyla přidaná. Proto si chrám ponechal svou architektonickou jedinečnost.
Hluboké rýhy v nosných sloupech dokazují neúspěšné středověké pokusy o zničení sloupové arkády. Mohlo se jednat buď o obyčejnou loupež bílého mramoru, což bylo v Římě v tehdejší době přirozené, nebo to mohli způsobit křesťané, kteří se pokoušeli zbořit tehdy ještě pohanský chrám. Ve středověku také vzniklo schodiště ze strany od Fora, avšak v nynější době je prakticky nemožné po něm vyjít nahoru, protože výškový rozdíl mezi posledním schodem a dveřmi je téměř 6 metrů. Je to tím, že chrámová podlaha se nachází ve výši 12 metrů oproti dnešnímu okolnímu vykopanému terénu.
Archeologické vykopávky se v této části chrámu konaly v roce 1546 a poté znovu v roce 1810. Vnitřek kostela se prozkoumával v roce 1876.
Řádek 31:
{{Portály|Starověký Řím|Itálie}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Forum Romanum]]
[[Kategorie:Kostely v Římě]]
| |||