Autopoiesis: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 8:
== Vznik pojmu ==
Jako profesor molekulární biologie hledal Maturana odpověď na otázku, co znamená „vznik života“, čili čím se živé liší od neživého. Přitom pochopil, že buňka je „autonomní, do sebe uzavřená dynamika molekulárních procesů sebeprodukce, otevřená průtoku molekul.“ Vzniká, když se v důsledku vlastní dynamiky stane oddělitelnou entitou, a to tak, že si vlastními operacemi vytvoří hranici a existuje pak jako autonomní totalita v molekulárním médiu, s nímž má neustálé vzájemné výměny. Autopoietický systém je dynamická složená entita, tvořící jednotu jako uzavřená síť produkcí vlastních složek tak, že
# rekurzivně vytváří stejnou síť produkcí, jež ji vytvořila a
# vytváří si operační hranici, přes niž interaguje se svým prostředím.
Řádek 16:
Podstatným rysem autopoietických systémů je tedy konzervace, uchovávání a udržování jednak autopoiéze samé, jednak adaptací, což jsou podstatné podmínky existence živých systémů. Maturana dokonce hovoří o „zákonech konservace“. Živé systémy jsou tedy historické v tom smyslu, že uchovávají autopoiézi, to jest 1) život sám a adaptace, a 2) reprodukci života ve specifické formě uprostřed neustálých změn všeho ostatního. Autopoietický systém tedy existuje ve dvojí oblasti, totiž „navenek“ jako organismus, uchovávající svoji identitu, a „uvnitř“, kde se realizuje jako koordinace složitých procesů.
Maturana trvá na tom, že autopoietické systémy jsou „strukturálně vázané“ na své prostředí, že se vždy mění v „operační koherenci“ s ním, což je podle něho výměr [[adaptace]]. Žijí jen potud, pokud uchovávají svou organizaci a adaptační vztah ke svému prostředí, což je jejich „kognitivní doména“. Systém vzniká v okamžiku, kdy se začne konservovat jeho organizace a adaptační vztah k prostředí. Organismus tedy není celek o sobě, nýbrž jen ve vztahu ke svému prostředí. Identitu určitého organismu tvoří určitý způsob vedení života, který se uchovává ve strukturálních vazbách na prostředí.
Tento vztah nelze popsat pomocí vstupů a výstupů jako ve fyzice, neboť vnější působení nerozhoduje o tom, co se v jeho důsledku v systému stane. Vnitřní chování systému je určeno jeho strukturou a vnější podněty mohou jen spouštět změny, dané touto strukturou. Takové změny pak Maturana považuje za poznání (''cognition''). Proto si ani lidský pozorovatel nemůže činit nárok, že by viděl něco, co existuje nezávisle na něm, neboť i jeho poznání je určeno jeho vlastními možnostmi (například možnostmi jeho smyslů, přístrojů nebo jazyka).
Řádek 26:
== Věda ==
Maturanovo pojetí autopoiéze je založeno na jiném chápání poznání a tudíž i vědy. Ústředním tématem poznání není skutečnost, nýbrž zkušenost, neboť „skutečnost“ je jen výkladový pojem, vytvořený pro vysvětlení zkušenosti. Co se nám skutečně „dává“ je zkušenost a nic jiného. Zkušenost si také vykládáme na základě koherence této zkušenosti – jejích opakování, pravidelností a soudržnosti, případně zákonitostí. Také [[věda]] se zabývá výkladem zkušeností pozorovatelů a je jen kulturní zvyk naší civilizace, že chceme pro všechno hledat vnější příčiny.
Vědecký postup spočívá podle Maturany v následujících krocích:
Řádek 32:
# v návrhu „generativního mechanismu“, který pokud se přijme, vyvolá u pozorovatele zkušenost, již chtěl vysvětlit;
# v odvození všech „operačních koherencí“ a jiných zkušeností pozorovatele a v udání, co by pro to musel udělat;
# v provedení předchozího, a pokud odvozené skutečně nastane, stává se bod 2. vědeckým vysvětlením.
Tento postup nazývá Maturana „kritériem ověření“ (criterion of validation) a neopírá se o předpoklad nezávisle existující skutečnosti jako běžné chápání vědecké metody. „Jako vědci říkáme, že aplikujeme experimentální vědeckou metodu, jenže co skutečně děláme je aplikace kritéria ověření vědeckých vysvětlení. Vědecké výklady tedy nevysvětlují nezávislou skutečnost, nýbrž zkušenosti pozorovatele.“<ref> [http://www.isss.org/maturana.htm Maturana, ''Autopoiesis'', 2.4.] </ref>
Řádek 60:
* [http://www.bastias.luis.com/writings/default.htm Článek o autopoiezi v podniku, Luis E. Bastias - en]
* [http://dx.doi.org/10.1002/sres.745 Autopoiesis and knowledge in the organization by Aquiles Limone, Luis E. Bastias - en]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Gnozeologie]]
| |||