Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 14 bajtů ,  před 2 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
[[Soubor:Rembrandt Van Rijn, Die Anatomiestunde des Dr. Nicolaes Tulp.jpg|thumbnáhled|Obraz [[Anatomie doktora Tulpa]] od [[Rembrandt]]a znázorňující přednášku [[Nicolaes Tulp|Nicolaese Tulpa]]]]'''Pitva''', taktéž '''obdukce''', '''sekce'''<ref name="rfr1">http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php</ref> nebo '''autopsie'''<ref>http://lekarske.slovniky.cz/pojem/autopsie</ref>, je druh [[Lékařství|medicínského]] nebo [[Veterinární lékařství|veterinárního]] úkonu, při kterém odborný specialista rozděluje mrtvé tělo na části. Cílem pitvy je určit příčinu [[smrt]]i daného člověka či zvířete nebo pochopit tvar a funkci jednotlivých orgánů a soustav. Pitvy se používá i při výuce zdravotníků a veterinárních či zemědělských specialistů.
 
Místnost, ve které se pitvá, se obecně nazývá pitevna, v případě [[Patologická anatomie|patologicko-anatomických]], zdravotních a soudních pitev se někdy používá též označení „autoptický sál“, spíše historicky i „prosektura“. Pro pitvajícího se někdy používá historický pojem „prosektor“ nebo „sekant“. Podle druhu pitvy může pitvu provádět lékař-[[patolog]], [[Soudní lékařství|soudní lékař]], [[Anatomie|anatom]], [[veterinární lékař]], [[zoolog]] a podobně.
 
Vzhledem k tomu, že jde o úkon na mrtvém těle, může se pitva stát překážkou pro zdárný průběh posmrtných [[Rituál|rituálůrituál]]ů některých [[Náboženství|náboženských]] skupin.
 
== Historie ==
Na prvních [[Evropa|evropských]] [[Univerzita|univerzitách]] ve [[12. století|12.]] a [[13. století]] se upouštělo od pitev k vědeckým účelům, jelikož církev deklarovala lidskou mrtvolu jako nedotknutelnou. Hlavními pracemi byla do té doby díla [[Galén]]ova, který ovšem pitval jen zvířata, přestože pitvy nebyly v jeho době výslovně zakázány. Také [[Arabové]] ve středověku s největší pravděpodobností neprováděli pitvy, přestože je [[Korán]] nezakazoval.
 
První tzv. anatomické divadlo ve formě [[Amfiteátr|amfiteátruamfiteátr]]u založil v roce 1594 [[Basilej|basilejskýbasilej]]ský profesor [[Felix Platter]]. V něm předvedl okolo 300 veřejných pitev. V Čechách byla první veřejná pitva provedena 8. až 12. června 1600 v [[Rečkova kolej|Rečkově koleji]] profesorem [[Ján Jesenský|Jánem Jesenským]]. Vydal o ní spis s názvem ''Johannis Jessenii á Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter administratatae historia'' (Jana Jesenského z Jeseného historie o pitvě provedené v Praze roku 1600), jenž byl vydán ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]].<ref>Biermann, K. – Hanus, F. et al.: ''Kronika medicíny.'' Praha: Fortuna Print, 1994. ISBN 80-85873-16-8.</ref>
 
== Rozdělení pitev ==
 
==== Balzamace ====
Účelem tohoto procesu je připravit tělo tak, aby nepodléhalo posmrtným rozkladným pochodům (fixace). Tato metoda se používá např. při přepravě letadlem do země původu zemřelého a lze ho provést v libovolném způsobilém zařízení k tomu vyškoleným personálem; v České republice ji mohou provádět i pohřební ústavy, pokud získají [[Koncese|koncesi]]. Náklady platí ten, kdo si balzamaci vyžádal; většinou se jedná o pozůstalé příbuzné zemřelého, jelikož zadavatelé balzamizace musí mít právo s tělem takto nakládat. Z hlediska soudního lékařství se nejedná o pitvu.
 
Zvláštním druhem balzamace je [[plastinace]], metoda konzervace spočívající v prosycení těla [[polymer]]y, např. [[Silikon|silikonemsilikon]]em, epoxy silikonovými pryskyřicemi nebo [[polyester]]y, podle požadovaných mechanických vlastností.
 
==== Ohledávání kosterních pozůstatků ====
 
{{Portály|Medicína}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Patologie]]
1 084 464

editací