Verze z 4. 1. 2017, 21:22 editovat M.furstova (diskuse \| příspěvky) 51 editací →‎Prstoklad: s mezerami se píší znaky pro sčítání, odčítání, násobení a dělení, chyběly mezery značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 15:42 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy}} {{Infobox - hudební nástroj \| schéma = oranžová \| název = Trubka \| italsky = tromba \| německy = Trompete \| anglicky = trumpet \| francouzsky = trompette \| obrázek = Trumpet american.jpg \| obrázek.velikost = 90px \| orchestr = žesťové \| vznik tónu = aerofony \| rozsah = Range trumpet.png \| rozsah.velikost = 150px \| poznámka = Trubka in B zní o [[celý tón\|tón]] níže<br /> než v notovém zápise \| příbuzné nástroje = [[piccolo trubka]], [[křídlovka]], [[Kornet (hudební nástroj)\|kornet]] }} '''Trubka''' (pro českou [[etymologie\|etymologii]] viz<ref>Český název je deminutivum slova ''trouba'', utvořeného ze staroněmeckého ''Trumba'', pocházejícího z románského ''tromba''. Italská zdrobnělina je ''trombetta'', z toho vychází německé ''Trompete'' a české ''trompeta''/''trumpeta''. Kořenem je indoevropský tvar ''tram''.<br />MODR, A.: ''Hudební nástroje''. Praha : Supraphon, 1982, s. 120</ref>) je [[dechový nástroj\|dechový]] [[žesťový nástroj]], ze všech v současnosti používaných žesťových nástrojů dosahuje vůbec nejvyšších tónů (nepočítaje její menší variantu, [[piccolo trubka\|piccolo trubku]]). Má široké využití prakticky ve všech hudebních žánrech – v [[klasická hudba\|klasické hudbě]], [[jazz]]u, [[Pop music\|popu]], [[latinskoamerická hudba\|latinskoamerické hudbě]] aj. == Popis nástroje == Základ trubky tvoří [[mosaz~~\|mosazné~~]]né trubice ohnuté do tvaru připomínajícího spirálu. Její první část (směrem od nátrubku) je válcového tvaru (64 cm), druhá část je kónická (67,5 cm),<ref name="rfr1">ULRICH, M.: ''Encyklopedický atlas hudby''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000, s. 51</ref> trubice celkově neměří více než 132 cm.<ref>HOLZKNECHT, V., POŠ, V., NEDBAL, M. a kol.:''Kniha o hudbě''. Praha : Orbis, 1962, s. 208</ref> Zvuk vzniká foukáním vzduchu do nátrubku přes sevřené rty, které mají podobnou funkci jako plátek u dřevěných nástrojů – rozechvívají sloupec vzduchu v nástroji, čímž vzniká zvuková vlna šířící se dále do nástroje fungujícího jako rezonátor. Tón nástroje se mění primárně změnou nátisku (změnou napětí rtů a tlaku vzduchu) – takto lze na trubku zahrát řadu alikvotních tónů (viz sekce [[#Prstoklad\|prstoklad]]). Oddělitelnou, ale nezbytnou součástí trubky je [[nátrubek (hudba)\|nátrubek]], jehož tvar má veliký vliv na barvu tónu nástroje (stejně jako u ostatních žesťových nástrojů). === Princip a funkce ventilů === [[Soubor:Forgoszelep.png\|100px\|~~left~~vlevo\|~~thumb~~náhled\|Otočný ventil]] [[Soubor:Dugattyus szelep.png\|100px\|~~left~~vlevo\|~~thumb~~náhled\|Pístový ventil]] Hráč může měnit výšku tónu nátiskem, což ale umožňuje hraní pouze řady alikvotních tónů. Současné trubky jsou chromatické, čili umožňují hru všech dvanácti tónů ve chromatické stupnici. To je možné díky třem různě dlouhým přípojným trubicím naletovaným uprostřed ozvučné trubice; každá přípojná trubice má svůj ventil ovládaný klapkou. Při stisku klapky se otevře přípojka, vzduch začne proudit i přes přípojnou trubici, celková délka ozvučné trubice se tím prodlouží a tón nástroje se o určitý [[interval (hudba)\|interval]] sníží. V současnosti se používají dva typy ventilových systémů, nástroje se kromě ventilů mírně liší i ve tvaru trubice. Řádek 33: === Prstoklad === [[Soubor:Trumpet in c german.jpg\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|170px\|Trubka s otočnými ventily]] Hráč může měnit tón trubky nátiskem, čímž dokáže vyloudit z nástroje řadu alikvotních tónů (viz řada tónů „OPEN“ ve schématu dole, notace je in C). Trubka patří mezi tzv. ''poloviční nástroje'' – kvůli její relativně úzké [[mensura (hudba)\|menzuře]] na ní sice není technicky možné zahrát [[alikvotní tón\|první harmonickou frekvenci]], tzv. fundamentál (na schématu by byl fundamentál malé c), trubka ale naopak snáze dosahuje vyšších alikvotních tónů než je tomu u nástrojů se širší menzurou. Příkladem tzv. ''celých nástrojů'', čili žesťových nástrojů s relativně širší menzurou, na které je možné zahrát i první harmonickou frekvenci, je [[pozoun]]. Uváděný psaný tónový rozsah trubky končí na c³ (čili 8. harmonická frekvence), je však často rozšiřován zejména jazzovými hráči, kteří nátiskem dosahují až 16. harmonické frekvence.<ref>MODR, A.: ''Hudební nástroje''. Praha : Supraphon, 1982, s. 123</ref> [[Soubor:Special-T trumpet overtone series.png\|620px\|~~left~~vlevo]] {{clear\|left}} Řádek 47: == Typy trubek == [[Soubor:Baßtrompete.jpg\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|200px\|Basová trubka]] [[Soubor:Trumpet pocket.jpg\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|200px\|Kapesní trubka]] Nejběžnějším typem trubky je trubka in B, časté je také ladění in C, již méně obvyklé jsou trubky in D, Es, F, G nebo A. V dřívějších dobách ještě nástroje nebyly chromatické a pro každou tóninu bylo nutné používat trubku v jiném ladění. Dnes je již možné hrát všech 12 tónů v oktávě a trumpetisté používají pro různé tóniny pouze jeden typ trubky; hráči jsou zvyklí transponovat původní part psaný pro nástroj v jiném ladění. Další důležité typy trubek jsou: Řádek 65: == Historie == [[Soubor:Eheiii.jpg\|400px\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|Barokní trubka]] Trubka, podobně jako ostatní [[žesťový nástroj\|žesťové nástroje]], má svůj původ v hraní na zvířecí rohy či duté zvířecí kosti. Primitivní trubky se objevily již ve [[starověk]]u, původně měly spíše jiné funkce než čistě hudebně-estetické: povzbuzovaly odvahu útočících vojsk či doprovázely slavnostní okamžiky jako příchod panovníka. Tyto trubky se již vyráběly uměle z [[měď\|mědi]], [[stříbro\|stříbra]] a též ze dřeva.<ref name="rfr3">MODR, A.: ''Hudební nástroje''. Praha : Supraphon, 1982, s. 120</ref> Příkladem starověkého předchůdce moderní trubky je [[římská tuba]]. Řádek 128: == Vybraní trumpetisté == [[Soubor:Louis Armstrong restored.jpg\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|260px\|Louis Armstrong]] * '''[[Gottfried Reiche]]''' (* [[5. únor]]a [[1667]] – † [[6. říjen\|6. října]] [[1734]]) byl [[Barokní hudba\|barokní]] virtuos, zkomponoval též řadu skladeb pro dechové nástroje. Byl přítelem [[Johann Sebastian Bach\|J. S. Bacha]], který právě pro něj při svém pobytu v [[Lipsko\|Lipsku]] komponoval výjimečně obtížné skladby, např. [[Braniborské koncerty\|druhý Braniborský koncert]]. * '''[[Louis Armstrong]]''' (* [[4. srpen\|4. srpna]] [[1901]] – † [[6. červenec\|6. července]] [[1971]]) byl [[jazz]]ový, [[Swing (hudba)\|swingový]] a [[dixieland]]ový hudebník 20. století. Původně hrál na [[Kornet (hudební nástroj)\|kornet]], poté však přešel na trubku a v závěru své kariéry se věnoval jazzovému zpěvu. Řádek 150: {{Portály\|Hudba}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Žesťové nástroje]]

Trubka: Porovnání verzí