Verze z 9. 10. 2016, 11:04 editovat Davcza (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 65 843 editací aktu demo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 15:32 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - sídlo světa \| jméno = Safed \| originální jméno = צְפַת \| obrázek = Safed1.jpg \| popisek = Stará čtvrť v centru Safedu \| vlajka = \| znak = Safed COA.png \| zeměpisná šířka = 32.9658333 \| zeměpisná délka = 35.4983333 \| nadmořská výška = cca 700 \| stát = Izrael \| pojem vyššího celku = [[Izraelské distrikty\|distrikt]] \| název vyššího celku = [[Severní distrikt (Izrael)\|Severní]] \| administrativní dělení = \| loc-map = {{LocMap \|Izrael \|label=Safed \|position=left \|width=150 \|lat=32.96 \|long=35.49 \|float=center \|caption=}} \| rozloha = 29,248 \| počet obyvatel = 33 400<ref name="CBS2015">{{Citace elektronické monografie \| vydavatel = Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad\|Centrálního statistického úřadu]] 2016 \| titul = POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 Řádek 21: \| jazyk = anglicky, hebrejsky \| datum přístupu = 2016-10-09}}</ref> \| rok = 2015 \| hustota zalidnění = 1113,0 (r.2015) \| starosta = [[Ilan Šochat]] (אילן שוחט) \| web = http://www.safed.co.il \| telefonní předvolba = \| psč = }} '''Safed''' ([[hebrejština\|hebrejsky]] צְפַת, ''Cfat'', [[arabština\|arabsky]] صفد, ''Safad'', v oficiálním přepisu do [[angličtina\|angličtiny]] '''Zefat'''<ref name="bycode2009">{{Citace elektronické monografie \| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] \| titul = יישובים 2009 \| url = http://gis.cbs.gov.il/Website/yishuvim/yishuvim_2009/XLS/bycode.xls \| jazyk = hebrejsky \| datum přístupu = 2011-01-02}}</ref>) je [[Městská rada (Izrael)\|město]] v [[Izrael]]i, v [[Severní distrikt (Izrael)\|Severním distriktu]]. == Geografie == Řádek 43: Safed se proslavil v raném [[novověk]]u jako centrum židovské učenosti a [[kabala\|kabalistických]] studií. Spolu s [[Jeruzalém]]em, [[Tiberias]] a [[Hebron]]em je považované za „svaté město“ [[Judaismus\|judaismu]]. Dějiny města ale sahají hlouběji do historie. Podle legendy Safed založili po [[Potopa světa\|potopě]] [[Noe]]movi synové. Historické zdroje ukazují, že město bylo založeno v [[2. století]]. V roku [[1102]] tu [[Křížové výpravy\|křižáci]] postavili pevnost, kterou v roce [[1188]] dobyl [[Saladin]]. Hrad obnovili v roce [[1240]] francouzští [[templáři]], ale v roce [[1266]] jej definitivně dobyli [[muslim]]ové. Safed se tehdy stal hlavním městem severní [[Galilea\|Galileji]].<ref name="Safed"/> V [[16. století]] se Safed pod [[Osmané\|osmanskou]] nadvládou stal „židovským městem“. Okolo roku [[1550]] tu žilo okolo 10 000 Židů - mnozí přišli ze [[Španělsko\|Španělska]] po svém vyhnání v roce [[1492]]. Usadili se tu mnozí známí židovští učenci, např. rabíni [[Josef Karo]], [[Moše Cordovero]] a [[Jicchak Luria]]. Safed se stal centrem kabalistických studií. V roce [[1578]] zde byla založena první hebrejská tiskárna v tehdejší [[Palestina v osmanském období\|osmanské Palestině]]. V [[17. století]] se Safed stal centrem mesianistického hnutí pod vedením [[Šabtaj Cvi\|Šabtaje Cviho]] - [[sabatianismus\|sabatianismu]]. Ze Safedu pochází také jedna z Cviho manželek.<ref name="Safed"/> Řádek 49: Od [[18. století]] došlo v důsledku dvou velkých [[zemětřesení]] ([[1759]], [[1837]]), [[epidemie\|epidemií]] ([[1742]], [[1812]], [[1847]]) a útoků arabského obyvatelstva ([[1833]], [[1834]], [[1929]]) k poklesu počtu židovského obyvatelstva, který dosáhl nejnižší hodnoty za doby [[Britský mandát Palestina\|britského mandátu]].<ref name="Safed">{{Citace elektronické monografie \| vydavatel = safed.co.il \| titul = Safed History \| url = http://www.safed.co.il \| jazyk = hebrejsky, anglicky Řádek 59: == Demografie == Podle údajů z roku [[2009]] tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 27 500 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 28 800 osob).<ref name="bycode2009"/> Na jihovýchodním okraji města ovšem leží čtvrť Akbara - původně samostatná vesnice obývaná Araby, která byla roku [[1982]] připojena k Safedu. Žije v ní víc než 200 arabských rodin.<ref name="akbara haarec"/> {{Viz též\|Akbara}} V Safedu se rovněž usídlilo 120 arabských rodin členů proizraelské [[Jiholibanonská armáda\|Jiholibanonské armády]]. V Safedu také studuje cca 500 arabských žáků zdejších škol. Židovská populace se dělí na sekulární a nábožensky orientované rodiny (zejména rostoucí počet [[charedim\|ultraortodoxních Židů]]).<ref name="akbara haarec">{{Citace elektronické monografie \| vydavatel = [[Haaretz]] \| titul = Safed, a model for coexistence or sectarian tinderbox? \| url = http://www.haaretz.com/print-edition/features/safed-a-model-for-coexistence-or-sectarian-tinderbox-1.322812 \| jazyk = anglicky \| datum přístupu = 2010-11-05}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie \| vydavatel = rslissak.com \| titul = Akbara, the Arabic Village was a Jewish town until the 11th Century / DR.Rivka Shpak Lissak \| url = http://rslissak.com/content/akbara-arabic-village-was-jewish-town-until-11th-century-drrivka-shpak-lissak \| jazyk = anglicky Řádek 133: == Partnerská města == * {{flagicon\|Francie}} [[Lille]] * {{flagicon\|Portugalsko}} [[Guarda]] Řádek 182: {{Portály\|Izrael}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Města v Izraeli]]

Safed: Porovnání verzí