Verze z 28. 2. 2015, 12:20 editovat Zákupák (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 551 editací m posun obrázku, byl uprostřed odkazů, +odkaz na portál ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 15:25 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 568 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Celery cross section.jpg\|~~thumb~~náhled\|Cévní svazky na řezu listem řapíkatého celeru]] '''Cévní svazek''' je část transportního systému u [[cévnaté rostliny\|cévnatých rostlin]], tvořená uspořádáním '''vodivých pletiv''' do provazců. Soustava cévních svazků ve stonku a kořeni tvoří (spolu s různými [[základní pletivo\|základními pletivy]]) [[centrální válec]] (stélé), v listech se projevuje jako [[žilnatina (botanika)\|žilnatina]] (nervatura). Jejich funkcí je rozvod roztoků minerálních látek z kořenů do těla rostliny ([[transpirační proud]]) a [[asimilát]]ů z míst jejich tvorby do míst jejich spotřeby ([[asimilační proud]]). Jsou často doprovázeny [[parenchym]]atickými a [[sklerenchym]]atickými buňkami. Svazky cévní se řadí mezi pletiva vodivá a zároveň zpevňovací, jelikož zároveň i zpevňují mechanicky namáhané části rostliny (tuto funkci zastává např. [[Xylém#Dřevní parenchym a sklerenchym\|dřevní sklerenchym]]). Cévní svazky se skládají z [[floém]]u (lýková část) a [[xylém]]u (dřevní část). == Stavba == [[Soubor:Leitbuendel zea mays.jpg\|~~thumb~~náhled\|Uzavřený bikolaterální cévní svazek ([[kukuřice setá\|kukuřice]])]] Vodivé dráhy svazků cévních se dělí na: Řádek 14: == Typy cévních svazků == [[Soubor:Bikollatereales_Leitbündel_cucurbia_pepo.jpg\|~~thumb~~náhled\|Stavba bikolaterálního svazku cévního dýně obecné ''(cucurbita pepo)'']] Podle přítomnosti lýkových a dřevních složek ([[floém]], [[xylém]]) se rozlišují: # '''svazky cévní úplné''' – obsahují lýkové i dřevní složky # '''svazky cévní neúplné''' – postrádají některou vodivou složku Řádek 23: # '''svazky cévní otevřené''' – mezi [[lýko\|floémem]] a [[dřevo\|xylémem]] se zakládá kambium, které umožňuje jejich druhotné tloustnutí (např. u [[nahosemenné\|nahosemenných]] a [[dvouděložné rostliny\|dvouděložných krytosemenných rostlin]]) [[Soubor: Vascular budles types.svg\|~~thumb~~náhled\|300px\|Typy cévních svazků podle rozložení dřevní (tmavá barva) a lýkové (světlá barva) části: ''1) svazky cévní kolaterální, 2) svazky cévní bikolaterální, 3) svazky cévní leptocentrické, 4) svazky cévní hadrocentrické, 5) svazky cévní radiální'']] Podle rozložení [[xylém\|dřevní]] a [[Floém\|lýkové]] části se rozlišují: # '''svazky cévní koncentrické (soustředné)''' – nejjednodušší typ, jedna část obklopuje druhou Řádek 39: == Literatura == * ROMANOVSKÝ, Alexej a kolektiv: ''Obecná biologie''. SPN. Praha 1985. * ROSYPAL, Stanislav a kolektiv: ''Nový přehled biologie''. SCIENTIA. Praha 2003. ISBN – 80-7183-268-5 * DOSTÁL, Petr: ''Anatomie a morfologie rostlin v pojmech a nákresech''. UK – PedF. Praha 2004. ISBN – 80-7290-179-6 == Související články == Řádek 53: {{Portály\|Rostliny}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Rostlinná pletiva]] [[Kategorie:Anatomie rostlin]]

Cévní svazek: Porovnání verzí