Astma: Porovnání verzí

| Name = Astma

| Image = Two Peak Flow Meters.jpg

| Alt = Two white plastic tubes with movable dials on the front

| Caption = Výdechoměry jsou používány k měření [[vrchol výdechové průtokové rychlosti|vrcholu výdechové průtokové rychlosti]], důležité pro sledování astmatu i jeho diagnózu.<ref name="GINA_2011_page18">{{harvnb|GINA|2011|p=18}}</ref>

| DiseasesDB = 1006

| MKN-10 = <!--{{ICD10|J|45|J|46}}--> J45, J46

| ICD9 = {{ICD9|493}}

| ICDO =

| OMIM = 600807

| MedlinePlus = 000141

| eMedicineSubj = article

| eMedicineTopic = 806890

| MeshID = D001249

| GeneReviewsID =

| GeneReviewsName =

Se vznikem astmatu je spojováno užívání [[antibiotikum|antibiotik]] v rané fázi života.<ref>{{cite journal|last=Murk|first=W|coauthors=Risnes, KR, Bracken, MB|title=Prenatal or early-life exposure to antibiotics and risk of childhood asthma: a systematic review.|journal=Pediatrics|date=2011 Jun|volume=127|issue=6|pages=1125–38|pmid=21606151|doi=10.1542/peds.2010-2092}}</ref> Rovněž [[porod císařským řezem]] souvisí se zvýšeným rizikem (odhadem 20–80&nbsp; %) astmatu – zvýšené riziko je přičítáno chybějící zdravé bakteriální kolonizaci, kterou by novorozenec získal při normálním průchodu porodními cestami.<ref>{{harvnb|British Guideline|2009|p=72}}</ref><ref>{{cite journal|last=Neu|first=J|coauthors=Rushing, J|title=Cesarean versus vaginal delivery: long-term infant outcomes and the hygiene hypothesis.|journal=Clinics in perinatology|date=2011 Jun|volume=38|issue=2|pages=321–31|pmid=21645799}}</ref> Prokázána byla také souvislost mezi astmatem a úrovní blahobytu ve společnosti.<ref>{{cite journal|last=Von Hertzen|first=LC|coauthors=Haahtela, T|title=Asthma and atopy -the price of affluence?|journal=Allergy|date=2004 Feb|volume=59|issue=2|pages=124–37|pmid=14763924}}</ref>

U astmatu je rizikovým faktorem i rodinná anamnéza, na níž se podílí mnoho různých genů.<ref name="El2010">{{cite book|last=Elward|first=Graham Douglas, Kurtis S.|title=Asthma|year=2010|publisher=Manson Pub.|location=London|isbn=978-1-84076-513-7|pages=27–29|url=http://books.google.ca/books?id=gS4BsugTBvoC&pg=PA27}}</ref> Pokud je astmatem postiženo jedno z jednovaječných dvojčat, je pravděpodobnost onemocnění druhého dvojčete přibližně 25&nbsp; %.<ref name="El2010"/> Do konce roku 2005 byla prokázána souvislost s astmatem u 25&nbsp;genů, mimo jiné ''[[glutathion S-transferáz Mu 1|GSTM1]]'', ''[[interleukin 10|IL10]]'',''[[CTLA-4]]'', ''[[SPINK5]]'',''[[syntáza leukotrienu C4|LTC4S]]'', ''[[receptor interleukinu-4|IL4R]]'' a ''[[ADAM33]]'', a to v šesti či více samostatných populacích.<ref name="Hoffjan"/> Mnoho z těchto genů souvisí s imunitním systémem nebo modulací zánětu. Ani v případě tohoto seznamu genů, jejichž vliv byl prokázán často opakovanými studiemi, nejsou výsledky u všech testovaných populací konzistentní.<ref name="Hoffjan" /> V roce 2006 bylo jedinou studií týkající se genetické asociace s astmatem indikováno více než 100 genů <ref name="Hoffjan">{{cite journal|author=Ober C, Hoffjan S |title=Asthma genetics 2006: the long and winding road to gene discovery |journal=Genes Immun |volume=7 |issue=2 |pages=95–100 |year=2006 |pmid=16395390|doi=10.1038/sj.gene.6364284}}</ref> a jejich počet dále roste.<ref>{{cite journal|last=Halapi|first=E|coauthors=Bjornsdottir, US|title=Overview on the current status of asthma genetics.|journal=The clinical respiratory journal|date=2009 Jan|volume=3|issue=1|pages=2–7|pmid=20298365}}</ref>

[[Spirometrie]] je doporučovaným pomocným postupem pro diagnózu astmatu a stanovení léčby.<ref name="AAAAIfive">{{Citation |author1 = American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology|author1-link=American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology |date= |title=Five things physicians and patients should question |publisher=[[American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology]] |work=Choosing wisely: an initiative of the [[ABIM Foundation]]|page=|url=http://choosingwisely.org/wp-content/uploads/2012/04/5things_12_factsheet_AAAAI.pdf|accessdate=August 14, 2012}}</ref><ref name="NIHasthmaguide">{{cite book |author=Third Expert Panel on the Diagnosis and Management of Asthma |title=Guidelines for the diagnosis and management of asthma |year=2007 |publisher=National Heart, Lung, and Blood Institute (US) |url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK7232/}}</ref> Jde o jediný a současně nejvhodnější test ke stanovení diagnózy astmatu.<!-- <ref name="M38"/> --> Pokud se hodnota [[FEV1]] naměřená pomocí této techniky po podání bronchodilatátoru, například [[salbutamol]]u, zlepší o více než 12&nbsp; %, je diagnóza astmatu pravděpodobná.<!-- <ref name="M38"/> --> U osob s anamnézou mírného astmatu však může být normální, pokud ke zlepšení nedojde.<!-- <ref name="M38"/> --> Difuzní kapacita metodou jednoho dechu může pomoci odlišit astma od [[Chronická obstrukční plicní nemoc|chronické obstrukční plicní nemoci]].<ref name="M38"/> Spirometrii je vhodné provádět každý rok či dva, aby byl vývoj astmatu nemocného pod kontrolou.<ref name="NHLBI07p58">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=58}}</ref>

Mezi další podpůrné důkazy svědčící o astmatu patří rozdíl v hodnotách vrcholu výdechové průtokové rychlosti ≥20&nbsp; % po alespoň tři dny v týdnu po dobu měření trvající alespoň dva týdny, zlepšení výdechové průtokové rychlosti o ≥20&nbsp; % po léčbě salbutamolem, inhalovanými kortikosteroidy nebo prednisonem nebo snížení výdechové průtokové rychlosti o ≥20&nbsp; % po vystavení spouštěcímu faktoru.<ref>{{cite journal|author=Pinnock H, Shah R |title=Asthma |journal=BMJ |volume=334 |issue=7598 |pages=847–50|year=2007 |pmid=17446617 |doi=10.1136/bmj.39140.634896.BE |pmc=1853223}}</ref> Testování vrcholného výdechového průtoku přináší proměnlivější výsledky než spirometrie, není proto doporučováno pro rutinní stanovení diagnózy.<!-- <ref name="NAEPP2007p59"/> --> Může být vhodné ke každodennímu sledování vlastního stavu u osob se středně těžkými nebo těžkými projevy onemocnění a ke kontrole účinnosti nových léků.<!-- <ref name="NAEPP2007p59"/> --> Užitečné může být i v případě rozhodování o léčbě u pacientů s akutní exacerbací (novým vzplanutím chronické choroby).<ref name="NAEPP2007p59">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=59}}</ref>

Při mírné exacerbaci dosahuje [[vrchol výdechové průtokové rychlosti]] (PEFR) ≥200&nbsp;l/min. nebo ≥50 % nejlepší předpokládané hodnoty.<ref name="Shiber2006">{{cite journal |author=Shiber JR, Santana J|title=Dyspnea |journal=Med. Clin. North Am. |volume=90|issue=3 |pages=453–79 |year=2006|month=May|pmid=16473100 |doi=10.1016/j.mcna.2005.11.006}}</ref> Středně těžká exacerbace je definována jako rozpětí 80 až 200&nbsp;l/min. nebo 25&nbsp; % až 50&nbsp; % nejlepší předpokládané hodnoty, zatímco těžká exacerbace jako ≤&nbsp;80 l/min. nebo ≤25&nbsp; % předpokládané nejlepší hodnoty.<ref name="Shiber2006"/>

Tělesná zátěž může vyvolat [[Bronchokonstrikce|zúžení průdušek]] (bronchokonstrikci) u osob s astmatem i bez něj.<ref name="EIB2012">{{cite journal|last=Khan|first=DA|title=Exercise-induced bronchoconstriction: burden and prevalence.|journal=Allergy and asthma proceedings : the official journal of regional and state allergy societies|date=2012 Jan–Feb|volume=33|issue=1|pages=1–6|pmid=22370526}}</ref> K bronchokonstrikci dochází u většiny osob s astmatem a až u 20&nbsp; % osob bez astmatu.<ref name="EIB2012"/> Mezi sportovci se objevuje běžněji u elitních sportovců, kdy se počty případů pohybují od 3&nbsp; % u sáňkařů přes 50&nbsp; % u cyklistů až k 60&nbsp; % u běžkařů.<ref name="EIB2012"/> Ačkoli k bronchokonstrikci může dojít za jakéhokoli počasí, je častější při suchém a chladném počasí.<ref name="GINA_2011_page17">{{harvnb|GINA|2011|p=17}}</ref> Zdá se, že inhalace agonistů beta-2 receptorů u osob bez astmatu sportovní výkonnost nezlepšuje,<ref>{{cite journal|last=Carlsen|first=KH|coauthors=Anderson, SD; Bjermer, L; Bonini, S; Brusasco, V; Canonica, W; Cummiskey, J; Delgado, L; Del Giacco, SR; Drobnic, F; Haahtela, T; Larsson, K; Palange, P; Popov, T; van Cauwenberge, P; European Respiratory, Society; European Academy of Allergy and Clinical, Immunology; GA(2)LEN,|title=Treatment of exercise-induced asthma, respiratory and allergic disorders in sports and the relationship to doping: Part II of the report from the Joint Task Force of European Respiratory Society (ERS) and European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI) in cooperation with GA(2)LEN.|journal=Allergy|date=2008 May|volume=63|issue=5|pages=492–505|pmid=18394123}}</ref> nicméně orálně podávané dávky mohou zlepšit výdrž a sílu.<ref>{{cite journal|last=Kindermann|first=W|title=Do inhaled beta(2)-agonists have an ergogenic potential in non-asthmatic competitive athletes?|journal=Sports medicine (Auckland, N.Z.)|year=2007|volume=37|issue=2|pages=95–102|pmid=17241101}}</ref><ref>{{cite journal|last=Pluim|first=BM|coauthors=de Hon, O; Staal, JB; Limpens, J; Kuipers, H; Overbeek, SE; Zwinderman, AH; Scholten, RJ|title=β₂-Agonists and physical performance: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials.|journal=Sports medicine (Auckland, N.Z.)|date=2011 Jan 1|volume=41|issue=1|pages=39–57|pmid=21142283}}</ref>

Astma vzniklé v důsledku vystavení vlivům na pracovišti (nebo tímto vystavením zhoršené) je běžně uváděnou [[nemoc z povolání|nemocí z povolání]].<ref name="Baur2012"/> Mnoho případů však není hlášeno ani rozpoznáno jako profesionální astma.<ref>{{cite book|last=Kunnamo|first=ed.-in-chief: Ilkka|title=Evidence-based medicine guidelines|year=2005|publisher=Wiley|location=Chichester|isbn=978-0-470-01184-3|page=214|url=http://books.google.ca/books?id=frYEiHYtOv0C&pg=PA214}}</ref><ref>{{cite book|last=Kraft|first=editors, Mario Castro, Monica|title=Clinical asthma|year=2008|publisher=Mosby / Elsevier|location=Philadelphia|isbn=978-0-323-07081-2|pages=Chapter 42|url=http://books.google.ca/books?id=y9WYwLVn7pgC&pg=PT1185}}</ref> Odhaduje se, že s prací souvisí 5–25&nbsp; % případů astmatu u dospělých.<!-- <ref name="Baur2012"/> --> S tímto fenoménem je spojováno několik set různých látek, přičemž mezi nejběžnější patří [[isokyanáty]], obilný a dřevný prach, [[kalafuna]], [[pájecí pasta]], [[latex]], zvířata a [[aldehydy]].<!-- <ref name="Baur2012"/> --> Z hlediska zaměstnání souvisejícího s nejvyšším rizikem problémů patří k ohroženým lakýrníci, pekaři a pracovníci v potravinářském, chemickém a dřevařském průmyslu, zdravotní sestry, lidé pracující se zvířaty, svářeči a kadeřníci.<ref name="Baur2012">{{cite journal|last=Baur|first=X|coauthors=Aasen, TB; Burge, PS; Heederik, D; Henneberger, PK; Maestrelli, P; Schlünssen, V; Vandenplas, O; Wilken, D; ERS Task Force on the Management of Work-related, Asthma|title=The management of work-related asthma guidelines: a broader perspective.|journal=European respiratory review : an official journal of the European Respiratory Society|date=2012 Jun 1|volume=21|issue=124|pages=125–39|pmid=22654084}}</ref>

* [[Kyslík]] pro zmírnění [[hypoxie]], pokud [[nasycení kyslíkem]] klesne pod 92&nbsp; %.<ref name="rodrigo">{{cite journal |author=Rodrigo GJ, Rodrigo C, Hall JB |title=Acute asthma in adults: a review |journal=Chest |volume=125|issue=3 |pages=1081–102 |year=2004 |pmid=15006973| doi = 10.1378/chest.125.3.1081}}</ref>

V dětství je astma nejčastějším chronickým onemocněním – trpí jím zhruba 10&nbsp; % dětí,<ref name="lekarna.cz">http://www.lekarna.cz/text/astma/</ref> a to většinou chlapců. Tento rozdíl se postupně obrací a v dospělosti již mezi nemocnými značně převažují ženy. Čím později se astmatické projevy objeví, tím je pravděpodobnější, že jsou z určité části způsobeny specifickou alergickou reakcí. U dospělých se astma objevuje zhruba u 5&nbsp; % populace. V poslední době patrný nárůst astmatických onemocnění v této skupině je dán vzrůstajícím počtem dosud nevysvětlených a těžko diagnostikovatelných alergií, k dalším faktorům patří také fyzické či psychické přetížení, chlad atd.