Předlitavsko: Porovnání verzí

{{legenda|pink|Předlitavsko}}

{{legenda|#B5FFB7|[[Zalitavsko]]}}

 

== Politický systém Předlitavska ==

Přestože vyrovnáním nedošlo ke vzniku dvou samostatných státních celků, byl vývoj politického systému v Předlitavsku v některých ohledem odlišný než v Zalitavsku. Především je možné si všimnout větších snah o demokratizaci a poněkud vyrovnanější národnostní politiku (i když ta zůstávala problémem v Předlitavsku stejně jako Zalitavsku až do konce [[monarchie]]).

 

=== Zákonodárná moc a místní samospráva ===

==== Říšská rada ====

{{Viz též|Říšská rada (Rakousko)}}

Říšská rada byla ustanovena jako nejvyšší zákonodárný orgán Předlitavska. Skládala se ze dvou [[komora|komor]]: ''[[Poslanecká sněmovna Říšské rady|Poslanecké sněmovny Říšské rady]]'' a '''[[Panská sněmovna|Panské sněmovny]]'''.

 

=== Císař ===

Nejvyšším představitelem Předlitavska a zároveň společným panovníkem a jedním z hlavních sjednocujících pilířů Rakouska-Uherska po vyrovnání byl císař a král. Tento titul se užíval oficiálně ve své nejkratší verzi a byl zosobněním rovného postavení obou celků (císař = rakouský císař a král = uherský král). Teoreticky byl tedy habsbursko-lotrinský panovník v Předlitavsku císařem. Mezi léty 1867 - 1918 v Předlitavsku vládli dva panovníci:

* [[František Josef I.]] (1848/1867-1916)

* jako ministr bez portfeje [[Alois Pražák]] (1879-1892)

* jako ministr financí [[Josef Kaizl]] (1898-1899)

* jako český ministr-krajan [[Antonín Rezek]] (1900-1904)

* jako český ministr-krajan [[Antonín Randa]] (1904),(1905-1906) a (1906)

 

== Národnostní otázka v Předlitavsku ==

Dlouhodobým destabilizujícím faktorem vnitřní situace v Předlitavsku byla etnická otázka. Národnostní situace se v Předlitavsku ani po roce 1867 neuklidnila, a to i přes to že prosincové ústavní zákony a na ně navazující zákonodárství zaručovaly jednotlivým národům a národnostem svobodný rozvoj jejich kultury a jazyka. Také vzdělání mělo mnohonárodní charakter, takže v podstatě bylo možné získat základní, střední a univerzitní vzdělání v mateřském jazyku (samozřejmě, že nikoliv pro ty nejmenší etnické skupiny v Předlitavsku). Nicméně problémem bylo, že ústava nebyla dostatečně jasná například v definici pojmu zemského jazyka nebo národnosti, což vedlo k tomu, že její interpretace byla od začátku politizována. V Předlitavsku žily následující národy a národnosti (podle jazykového klíče): [[Němci]], [[Češi]], [[Poláci]], [[Rusíni]] (Ukrajinci), [[Slovinci]], [[Italové]], [[Chorvaté]] a [[Srbové]], [[Rumuni]] ale také [[židé]] (větší část z židů se ovšem přikláněla z etnického hlediska k jiným národům).

 

* {{Wikislovník|heslo=Předlitavsko}}

[http://www.cisleithanien.eu/predlitavsko-cisleithanien/ Správní uspořádání Předlitavska (1850-1918)]

 

[[Kategorie:Předlitavsko| ]]