Verze z 21. 7. 2017, 16:20 editovat Lubos86 (diskuse \| příspěvky) 56 editací →‎Dluhové srovnání států EU značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 15:04 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Public debt percent gdp world map.PNG\|~~thumb~~náhled\|Země světa a jejich výše státního dluhu v procentech jejich HDP; podle CIA<ref>{{Citace elektronické monografie \| autor = CIA \| titul = Country Comparison :: Public debt Řádek 6: \| datum_přístupu = 2013-03-27\|odkaz_na_autora=Central Intelligence Agency }}</ref> ]] [[Soubor:Government debt gdp.jpg\|~~thumb~~náhled\|Státní dluh ve světě v % HDP podle IMF]] [[Soubor:Dept.svg\|~~thumb~~náhled\|Vývoj konsolidovaného hrubého státního dluhu hlavních ekonomik EU, USA a Japonska v procentech jejich [[Hrubý domácí produkt\|HDP]]<ref>Zdroj: [[Eurostat]]</ref>]] {{Viz též\|Seznam zemí podle státního dluhu\|Státní dluh České republiky}} Řádek 26: Veřejný dluh vzniká kumulací schodků (deficitů) veřejných rozpočtů, především [[Státní rozpočet\|státního rozpočtu]], v jednotlivých letech. (Také se obvykle udává jako procento ročního [[Hrubý domácí produkt\|hrubého domácího produktu]].) Vláda si většinu chybějících peněz obvykle půjčuje [[emisní financování\|emisním financováním]], vydáváním [[dluhopis]]ů (neboli ''obligací'') a dalších [[cenný papír\|cenných papírů]] s takovou [[Úroková sazba\|úrokovou sazbou]], aby je někdo koupil. Většina států své dluhy vůbec nesplácí – když dojde na [[splatnost]] dluhopisů prostě vydají dluhopisy nové (tzv. rolování). Ovšem to se týká pouze států, které si to mohou dovolit, tedy států, jejichž obligace jsou [[~~Finanční~~finanční trh~~\|finanční trhy~~]]y ochotné kupovat. To se odvíjí především od odhadu rizika, že dluhy nebudou včas a řádně splaceny, které vyjadřuje [[rating]] (hodnocení) vydávaný ratingovými agenturami. Od ratingu se pak odvíjí [[rizikový příplatek]] ({{Jaz\|en\|risk prime}}) u [[Credit default swap\|CDS]], což je cena pojištění právě pro případ, že dojde k [[nesplácení státního dluhu]] ({{Jaz\|en\|sovereign default}}).<ref name="ilona">{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Švihlíková \| jméno = Ilona Řádek 495: {{Portály\|Ekonomie}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Státní dluhy\| ]]

Státní dluh: Porovnání verzí