Ježibaba: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Баба Яга.jpg|thumbnáhled|Baba Jaga na koštěti, [[Viktor Vasněcov]], 1917.]]
'''Ježibaba''' či '''baba Jaga''' je mytická bytost ze slovanského folklóru, především pohádek, v podobě ošklivé stařeny, zpravidla zlovolného charakteru. Podobá se [[Čarodějnictví|čarodějnici]], anglické [[hag]] nebo řecké [[Lamia (řecká mytologie)|lamii]]. [[Zdeněk Váňa (archeolog)|Zdeněk Váňa]] odvozuje její jméno od ''ǫdžъ'' „had, užovka“.<ref name="Váňa">{{Citace monografie
| příjmení = Váňa
Řádek 16:
Ruská baba Jaga má podobu staré odpudivé ženy, se šedými vlasy, často velmi vyhublé a někdy i s železnými zuby. Svá dlouhá prověšená ňadra si přehazuje přes rameno při pronásledování své oběti.<ref>tuto vzhledovou charakteristiku sdílejí s českými divoženkami</ref> Přítomnost cizince odhalují díky svému vynikajícímu čichu. Její příbuzenstvo se omezuje na ženy, často je jednou ze tří sester a mívá dcery, ty se často objevují v podobě klisen. Manžela či partnera nemívá, jen výjimečně se vypráví o tom že zplodila syna. Ten je často popisován jako „prašivý hřebeček“, který se proti všem očekáváním ukáže jako nejrychlejší ze stáda.<ref>Warnerová, s. 73</ref>
 
[[Soubor:Bilibin. Baba Yaga.jpg|thumbnáhled|[[Ivan Bilibin]], Baba Jaga letící v hmoždíři z ilustrace k pohádce o [[Vasilisa Překrásná|Vasilise Překrásné]], 1902.]]
 
Létá ve velkém [[Hmoždíř|hmoždířihmoždíř]]i, odráží se tloukem a zametá za sebou koštětem. Hmoždíř a tlouk může být erotickým symbolem, použití těchto dvou předmětů v obřadech a písních rolnických svateb totiž symbolizovalo sexuální akt.<ref>Warnerová, s. 74</ref> Souvislost baby Jagy s manželstvím se objevuje i v příbězích kde pomáhá hrdinovi hledat jeho nevěstu.
 
=== Obydlí ===
Řádek 33:
=== Bouře ===
 
Tato bytost je známa také pod jménem ''Jaga Bura'' „Jaga bouře“ a v oblacích prachu nebo vánici létají [[Čert|čertičert]]i a [[Magie u Slovanů|čarodějové]], zatímco prudký poryv větru ohlašuje příchod těchto zlovolných bytostí. Když letí po obloze vanou silné větry, vzdychá země, zvířata se ukrývají a ozývá se řev, kromě toho je doprovázena jejími syny ohnivými draky - blesky. Podobá se tak do jisté míry [[Divoká honba|Divoké honbě]]. Jako ochrana před ní se při bouři vynášela před dům lopata a koště. [[Karel Jaromír Erben]] považoval Babu Jagu za zosobnění zimní bouře, zatímco Zdeněk Váňa za zosobnění bouře obecně, připadně celkově hrozivé tváře přírody a živlů.<ref name="Erben">{{Citace sborníku
| příjmení = Erben
| jméno = Karel Jaromír
Řádek 58:
== Západní Slované ==
 
Čechům jsou známy jezinky žijící v jeskyních, které uspávají lidi a vyloupávají jim oči. Unáší také malé děti, vykrmují je a poté je sní. Polákům jsou známy ''gorne iędze'' a ''Jędzina''.
 
V českých středověkých písemných pramenech se objevují ''jezenky'', ''jezinky'' či ''jěze''. Toto slovo je v ''Glosáři'' [[Klaret|mistra Klareta]] z 60. let 14. století použito jako překlad latinského ''pereda''. [[Glosa]] v [[Pernštejnská bible|Pernštejnské bibli]] z konce 15. století u slova ''[[Lamia (řecká mytologie)|lamia]]'' uvádí následující popis, který neodpovídá latinské předloze a tak napovídá jaká byla dobová představa jezinek:
Řádek 115:
* {{Citace monografie | příjmení = Warnerová | jméno = Elizabeth | titul = Ruské mýty | vydavatel = Levné knihy KMa | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = 80-7309-359-6}}
 
=== Externí odkazy ===
 
* {{Wikizdroje|dílo=Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských/Jaga-Bura}}
Řádek 127:
{{Pahýl}}
{{Slovanská mytologie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Slovanské mytické bytosti]]