Zvonice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
uspořádání textu |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Krupka zvonice.jpg|
[[Soubor:Muzeum dřevěného porculánu v Držkové - kopie zvonice z Vlčkové.JPG|
'''Zvonice''' je stavba sloužící výhradně nebo převážně k zavěšení [[zvon]]ů. Podle definice [[Karel Kuča|Karla Kuči]] je zvonicí pouze soliterní stavba funkčně související s [[kostel]]em, na rozdíl od [[kostelní věž]]e s ním však není stavebně spojená.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kuča
Řádek 13:
| strany = 8–9
| jazyk =
}}</ref> Menší stavby se označují jako [[zvonička|zvoničky]], přičemž někteří autoři rozlišují zvoničky od zvonic nejen podle velikosti a typu (stavebního provedení), ale i podle toho, jestli mají spojitost s kostelem.
V obecném smyslu se ovšem zvonicí často nazývá i kostelní věž nesoucí zvony, či dokonce jen zvonové patro kostelní věže. K nepřesnostem ve vztahu ke Kučovu rozlišení zvonice a zvoničky může vést také fakt, že některé velké [[kaple]] jsou rozměrově, konstrukcí a funkcí podobné kostelům, popřípadě se může kaple změnit v kostel či kostel v kapli, aniž by se změnily stavebně. Také v některých případech je zvonice původně samostatná, ale druhotně je stavebně spojena s kostelem a stane se z ní kostelní věž ([[Bystřec]], [[Ostrava]]), nebo naopak je původní kostel zbořen, je z něj ponechána pouze původní kostelní věž a ta pak slouží jako samostatná zvonice nového kostela (taková zvonice bývala např. v [[Uherčice (okres Břeclav)|Uherčicích]]).
== Výskyt a historie ==
Nejstarší zvonice jsou v českém prostředí doloženy v [[15. století]].
Vůbec nejstarší zmínka o zvonici pochází z roku [[1407]], kdy zvonice v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] vyhořela<ref>{{Citace monografie
Řádek 32:
| strany = 157
| jazyk =
}}</ref>. Původně tedy mohla být přinejmenším z 2. poloviny [[14. století]], jde však o ojedinělý případ; není ale vyloučeno, že k nalezení dalších zvonic mohou přispět výzkumy středověké [[archeologie]]. Další zvonice pocházejí až ze [[16. století]], kdy došlo k jejich značnému rozšíření v souvislosti s tím, že v té době přišly do módy zvony velkých rozměrů, kterým kostelní [[sanktusník]]y nepostačovaly. Výskyt zvonic se neomezoval jen na dřevěné kostely (i když pro ně byly nejcharakterističtější), ale objevovaly se i u kamenných kostelů ve městech a městečkách ([[Rovensko pod Troskami]], [[Rakovník]], [[Lomnice nad Popelkou]]).
Dochované zvonice dřevěných kostelů na českého území tvoří klíčovou složku [[středověk]]ého rázu některých [[vesnice|vesnic]], zejména ve východních Čechách ([[Slavoňov]], [[Měník]], [[Kozojedy (okres Plzeň-sever)|Kozojedy]]). Jejich architektonická forma je v evropském kontextu ojedinělá a nemá ekvivalenty,<ref>{{Citace monografie
Řádek 75:
== Výstavba nových zvonic ==
Při stavbě nových moderních kostelů dochází k postupnému návratu ke zvonicím namísto kostelních věží, zejména počítá-li se s velkými zvony, protože zvonice je od kostela oddělena, a nemůže tak při rozhoupávání zvonů dojít k [[vibrace|rozvibrování]] celé stavby.{{chybí zdroj}} Pokud se dnes staví kostelní věž, i u té se dohlíží, aby byla od zbytku stavby oddělena [[Dilatační spára|dilatační spárou]], a pokud nese hmotnější zvony, bývá zvonová stolice situována tak, že se zvony houpou ve směru kostela.{{chybí zdroj}}
Kromě toho je třeba, aby poloha zvonů převyšovala okolní zástavbu, jinak jejich hlas není slyšet do dostatečné vzdálenosti – a zde se také lépe uplatní zvonice, které mohou stát na výše položeném místě než kostel.{{chybí zdroj}}
Řádek 81:
== Konstrukce zvonic ==
U našich zvonic rozlišujeme dvě základní konstrukce, které se užívaly i při stavbě dřevěných kostelních věží, s řadou přechodných variant:
* konstrukci štenýřovou
* konstrukci vzpěradlovou
Ve štenýřové konstrukci jsou hlavním nosným prvkem čtyři rohové sloupy, tzv.[[štenýř]]e, zpevněné křížovým [[zavětrování]]m. Zvony bývají umístěny na trojúhelníkové '''zvonové stolici''' (též '''zvonové hranici''') ve zvonovém patře (např. [[Železný Brod]]). Zvonová stolice nemá vliv na architekturu a není stavebně spojena se zvonicí.
Základním prvkem konstrukce vzpěradlové jsou trámy sestavené do trojúhelníků, které nesou jak zvon, tak i obvodový, ponejvíce [[mnohoúhelník|polygonální]] plášť zvonice ([[Rtyně v Podkrkonoší]]). Výhodou polygonálních zvonic jsou jejich vynikající [[Akustika|akustické]] vlastnosti.
Zvononosná konstrukce má z boku trojúhelný tvar, což umožňuje statické i dynamické upevnění zvonu, a je vyrobena z odolného [[jedle|jedlového]] nebo [[dub]]ového dřeva. Musí být vystavěna velmi stabilně, aby vzdorovala silám [[pnutí]], převrácení, [[torze]] aj.
Zvony na ní bývají zavěšeny nejčastěji vedle sebe, při větším počtu též v patrech nad sebou (zpravidla tak, že v nižších patrech jsou větší zvony, ve vyšších menší, i když toto neplatí obecně), výjimečně - u zvonic s úzkým [[půdorys]]em - za sebou.
U přechodného typu zvonic je nejčastější varianta vzpěradlovo-štenýřová (např. Rovensko pod Troskami).
Řádek 97:
== Typy podle materiálu ==
[[Soubor:Zvonice v Sezemicích.jpg|
[[Soubor:Nehvizdy.jpg|
[[Soubor:Slavonov2.JPG|
[[Soubor:Half-timbered belltower.JPG|
Kromě zvononosné konstrukce, která rovněž může značně ovlivňovat architektonické zpracování zvonice (zejména u nezděných zvonic), je pro typologii zvonic důležitá konstrukce stavební.
Podle materiálu rozlišujeme zvonice:
Řádek 111:
=== Dřevěné zvonice ===
Dřevěné zvonice jsou pro [[Kampanologie|kampanology]] architektonicky nejzajímavější, neboť jejich konstrukce je závislá také na rozmístění zvonů, takže je s nimi v úzké souvislosti. Dřevěné zvonice se u nás objevují ve dvou základních typech; jsou to:
* zvonice polygonální šestiboké a osmiboké, které [[Václav Mencl]] {{Doplňte zdroj}} označuje jako gotické (mj. zvonice v [[Samšina|Samšině]], [[Rtyně v Podkrkonoší|Rtyni v Podkrkonoší]], [[Osek (okres Jičín)|Oseku u Sobotky]], [[Vysočany (Nový Bydžov)|Vysočanech]], [[Skůry|Skůrech u Slaného]], [[Rovensko pod Troskami|Rovensku pod Troskami]]),
* zvonice čtyřboké ([[Vlastibořice]], [[Slavoňov]], [[Železný Brod]]).
=== Hrázděné zvonice ===
V [[Česko|Česku]] se nachází pouze jediná [[Hrázděný dům|hrázděná]] zvonice, a sice v [[Církvice (Ústí nad Labem)|Církvicích]].
=== Zděné zvonice ===
Řádek 121:
=== Polozděné zvonice ===
Polozděné zvonice mají zděné přízemí a dřevěné zvonové patro. Najdeme je třeba v [[Krupka|Krupce]], [[Bechlín]]ě či [[Hronov]]ě.
== Světově proslulé zvonice ==
Řádek 158:
{{portály|Architektura a stavebnictví}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Zvonice| ]]
| |||