Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 10 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
[[Soubor:Pryvilej.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Privilegium udělené roku 1600 polským králem [[Zikmund III. Vasa|Zikmundem III.]] [[Lvov|lvovskémulvov]]skému cechu klenotníků]]
'''Cech''' je [[středověk]]é a [[raný novověk|raně novověké]] řemeslnické nebo obchodnické sdružení, které hájilo práva a zájmy svých členů, dohlíželo na [[jakost]] a [[cena|cenu]] výrobků, na výchovu [[učeň|učedníků]] a skládání mistrovských zkoušek. Plnil též úlohy zastupitelské, náboženské a společenské.
 
Cechy vznikaly ve středověkých [[město|městech]] hlavně během [[13. století|13.]]-[[15. století]], v menších městech ještě i v [[16. století|16.]] a [[17. století]]. Rušeny začaly být ve druhé polovině [[18. století]] a především v [[19. století]], neboť bránily vytváření konkurenčního prostředí a technologickému rozvoji.
 
== Charakteristika cechů ==
[[Soubor:N.S. cechy.JPG|thumbnáhled|Zástava řemeslných cechů v [[Nové Strašecí|Novém Strašecí]]]]
Smyslem cechu bylo především hájit zájmy svých členů, dohlížet na kvalitu a cenu zboží, ale také například nedovolovat provozování [[řemeslo|řemesla]] někomu, kdo není členem cechu. Toto pokutování bylo podepřeno městskými výsadami, takže nečlen cechu prakticky nemohl své řemeslo vykonávat.<ref>[[Josef Janáček|JANÁČEK, Josef]]. ''České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Academia, 1968. [dále jen Janáček]. str. 70.</ref>
 
Cech byl ovšem také náboženské bratrstvo, zpravidla měl v městském [[kostel]]e svůj [[oltář]]. Cech měl též svého voleného představeného. Měl také svůj [[znak (heraldika)|znak]] či [[Vlajka|prapor]], vlastní [[privilegium|privilegia]] atp. Cech vlastnil také cechovní pokladnu, do níž se platily poplatky za zkoušky a vstup nových členů, pravidelné roční příspěvky, peníze vybrané na pokutách atd.
 
V cechu byli řemeslníci sdružováni podle jednotlivých oborů, ale velmi časté bylo spojování více řemesel do jednoho cechu, například ''cech ševců a obuvníků'', ''mlynářů a perníkářů'', ''zedníků a kameníků'', ''krejčích a soukeníků'', nebo ''cech kolářů, bednářů a hrnčířů''. V menších městech se takto spojovala do jednoho cechu někdy i velmi různorodá řemesla.
 
Často se dodnes zachovaly cechovní [[regule]] tzv. [[cechovní pořádek|cechovní pořádky]], takže například víme, co musel zájemce splnit, aby byl přijat. Cech také například omezoval počet [[učeň|učedníků]] a [[tovaryš]]ů. Zájemce o členství v cechu musel být vyučen u jiného člena cechu. Musel však také předložit tzv. „zachovací list“, který potvrzoval, že zájemce byl zplozen v řádně uzavřeném manželském svazku a byl pokřtěn. Zájemce pochopitelně také musel být [[měšťan]]em daného města, tj. musel v něm vlastnit dům.
 
Cechy nejen potlačovaly konkurenci, ale zároveň konzervovaly technologické postupy, takže se v řemeslech jen těžko prosazovaly novinky. [[Inovace]] byla možná, až když modernější způsob výroby schválil celý cech. (V českých zemích se nové výdobytky ve výrobě mnohdy prosazovaly s velkým zpožděním za Evropou.<ref>Janáček. str. 70.</ref>)
 
== Postavení v rámci cechu ==
Cech měl své vnitřní uspořádání, které se zakládalo na třech základních stavech v jeho rámci. První byl nejnižší [[učeň|učednický]] stav, druhý stav [[tovaryš]]ský a třetí – nejvyšší – byl stav [[mistr]]ovský.
 
V rámci cechu si mistři ze svého středu volili ''cechmistra''. Cechmistr představoval cech na veřejnosti a vedl rokování s městskou anebo šlechtickou vrchností. V rámci cechu měl cechmistr prvostupňovou trestně-právní pravomoc. (Mohl soudit a trestat členy cechu za menší přestupky, přečiny ve výrobě a mravní poklesky.) Cechmistr měl na starosti [[Cechovní truhla|cechovní truhlici]], dohlížel na jakost výrobků a vedl porady cechu. Každý z mistrů měl vést příkladný jak soukromý, tak i pracovní život. Bezúhonný soukromý život byl považován za samozřejmost. Starší mistři měli být příkladem pro tovaryše a učedníky, sami očekávali od kolegů a tovaryšů projevy úcty.
 
== Úpadek cechů ==
| odkaz na autora = Zdeňka Karlová
| titul = Změny v cechovním zřízení měst pražských po r. 1547
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/10843
| vydavatel =
| místo = Praha
| rok = 1934
| odkaz na autora = Zikmund Winter
| titul = Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v 14. a v 15. století
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/134889
| vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
| místo = Praha
| odkaz na autora = Zikmund Winter
| titul = Český průmysl a obchod v 16. věku
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/148415
| vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
| místo = Praha
* {{Citace monografie
| titul = Zpráva kuratoria městského musea pražského za rok 1911
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/144348
| vydavatel = vl.n.
| místo = Praha
* {{Otto|heslo=Cech}}
* {{Wikislovník|heslo=cech}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Středověk]]
1 084 181

editací