Pero (psací potřeba): Porovnání verzí

[[Soubor:Fuellfederhalter.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|200px|Plnicí pero]]

V [[19. století]] se začalo využívat '''ocelové pero''', které se skládalo z ocelového perka (špičky) a z násadky (rukojeti). Perku s násadkou se říkalo pero. (Údaj ze vzpomínek učitele:"Když jsem já počal choditi do školy od 1.10.1864, již se brkovým perům odzvánělo a počalo se psát ocelovými"). V [[České země|českých zemích]] byla [[ocel]]ová perka vyráběna asi až do poloviny let sedmdesátých ve 20. století. Ocelová perka byla levná, žák jich měl více, aby je mohl při rozskřípání hned vyměnit. Nasazovala se do násadky, namáčela se do inkoustu v [[kalamář|kalamáři]]i, který byl před každým žákem zasazen v otvoru v lavici. Zámožnější žáci měli pera plnicí, jak se postupně zlevňovala, stále více se rozšiřovala. Na přelomu let padesátých a šedesátých v minulém století se navíc rozšířily i propisovací tužky, ocelová pera v tu dobu ve školách postupně skončila.