Schlieffenův plán: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
- Soubor:Alfred_Graf_von_Schlieffen.jpg (na Commons smazal commons:User:INeverCry, důvod: Per c:Commons:Deletion requests/File:Alfred Graf von Schlieffen.jpg)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
 
[[Soubor:Schlieffen Plan.jpg|thumbnáhled|Základní schéma Schlieffenova plánu]]
'''Schlieffenův plán''' byl [[Německé císařství|německý]] [[Vojenská strategie|strategický]] útočný plán, který měl zajistit rychlé vítězství Německa v případě vojenského konfliktu s [[Francie|Francií]]. Měl řešit situaci, kdy Německo povede válku na západě proti [[Francie|Francií]] a na východě proti [[Rusko|Rusku]]. Jeho autorem byl německý [[polní maršál]] a náčelník německého císařského generálního štábu, [[Alfred von Schlieffen]]. Podstatou plánu bylo porušení [[neutralita|neutrality]] [[Belgie]] a [[Lucembursko|Lucemburska]] a mohutný [[obchvatný manévr]] na severní části válčiště.
 
Bitva měla být plánována tak, aby vedla k obklíčení a úplnému zničení hlavních sil nepřátelské armády. V první fázi předpokládal soustředění většiny sil na západě proti Francii. Hlavní uskupení o velikosti sedmi armád mělo útočit od německo-holandské hranice po [[Mety]] (Metz), jižně od Met měla být nasazena jedna armáda. Plánem bylo vést posíleným uskupením úder přes území Belgie ve směru [[Brusel]]–[[Paříž]].
Řádek 12:
Britský vojenský historik [[Sir Basil Liddell Hart|B. Liddel Hart]] von Moltkemu vyčítá, že stáhl jednotky z pravého křídla a posílil levé. Oproti tomu jeho kolega [[John Keegan|J. Keegan]] tvrdí, že kvůli silniční síti nemohl von Moltke nasadit větší vojsko na pravé křídlo.
 
Nakonec levé křídlo místo aby ustupovalo, tak Francouze odrazilo a postupovalo taky, takže pravé křídlo nemohlo Francouze obejít. Němci zatlačili Francouze až k opevněné linii, tu ale mohli Francouzi lépe bránit a uvolnili jednotky, které brzdily postup německého pravého křídla. Klíčovým momentem byla [[První bitva na Marně|bitva na Marně]] (září [[1914]]), kde byla německá vojska zastavena. Místo rozhodující bitvy začal závod k moři, obě strany se chtěly obejít, dorazily k moři, fronta se uzavřela a došlo ke zdlouhavým pozičním bojům na rozsáhlé frontě.
 
Použití tohoto plánu bylo zvažováno i v letech [[1939]]–[[1940]], kdy by byl z technického hlediska mnohem lépe proveditelný, ale posléze byl opuštěn ve prospěch plánů předložených [[Erich von Manstein|Mansteinem]], neboť proti němu mluvilo minimálně to, že jej protivník bude nejspíše očekávat.
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Dějiny německého vojenství]]