Charisma: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→V oblasti počítačových „her na hrdiny“ - tj. RPG (role playing games):
zbytečná informace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 8:
Pojem charisma vznikl v židovsko-křesťanské tradici, vyskytuje se u [[Filón Alexandrijský|Filóna Alexandrijského]] a pak zejména u [[Pavel z Tarsu|svatého Pavla]]. Označuje nápadné a mimořádné schopnosti, které věřící dostávají od Boha ke prospěchu církevní obce, a to podle Ježíšova příslibu "znamení" (Mk 16,17n). Pavel takové schopnosti oceňuje, zároveň ale varuje před přeceněním: i mimořádné dary mají cenu jen když prospívají ostatním. (1K 12,10 nn.)
Od poloviny 20. století se uvnitř křesťanských obcí a církví opět objevují skupiny „[[charismatická obnova|charismatiků]]“, věřících, kteří projevují zvláštní schopnosti (zejména tzv. [[glosolálie]], mluvení jazyky). Od roku [[1960]] v [[protestantismus|protestantských]] církvích v USA a od roku [[1967]] i v [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]], zejména v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] vznikají poměrně rozsáhlá hnutí charismatické obnovy. V současné době se počty věřících křesťanských charismatických skupin odhadují na stovky milionů.
Pojmu charisma odpovídají obdobné pojmy v jiných náboženských tradicích, například [[aura]] v řeckém pohanství, ''baraka'' v islámském [[súfismus|súfismu]], ''baruch'' v [[judaismus|judaismu]] nebo ''daršan'' v [[hinduismus|hinduismu]].
=== V sociologii ===
V sociologii použil [[Max Weber]] označení „charismatické panství“ pro způsob vlády, založený zcela na mimořádných schopnostech vůdce a na jejich více méně nadšeném uznání ostatními.
: “O platnosti charismatu rozhoduje svobodné a oddané uznání ovládaných. To vyrůstá z – původně vždy zázračného - osvědčení vůdce, jeho zjevení a mimořádných činů. Pravé charisma však nedává vůdci legitimitu, nýbrž podřízení je vnímají jako povinnost uznat a přijmout jeho kvality, a to ryze osobní oddaností.“<ref> M. Weber, ''Wirtschaft und Gesellschaft'' (1925), III. §10. </ref>
Řádek 19:
=== V psychologii ===
Tento pojem je jen velice obtížně definovatelný. S jistotou ale můžeme říci, že charisma je výjimečná vlastnost [[osobnost]]i [[člověk]]a, který se vyznačuje osobním kouzlem a přitažlivostí. Takový člověk má vysoce vyvinuté komunikační a přesvědčovací schopnosti, kterými dokáže ovlivňovat ostatní lidi a budit jejich nadšení. Podle britského psychologa R. Wisemanna se charismatická osobnost vyznačuje velkou vnímavostí pro [[emoce]] druhých, mimořádnou schopností takové emoce vyvolávat a značnou odolností proti ovlivnění druhými.
Význam charismatu pro vedení a [[management]] zdůrazňují v poslední době různé školy. Podle školy ''Transformational leadership'' je tvoří „čtyři I“: Idealizovaný vliv, inspirační motivace, intelektuální stimulace a individuální pozornost k podřízeným.
== Odkazy ==
Řádek 43:
.
{{Portály|Křesťanství}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Křesťanské teologické pojmy]]
| |||