Verze z 14. 5. 2017, 22:30 editovat Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 14:24 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - bojové vozidlo \| Jméno = Panzerhaubitze 2000 (PzH 2000) \| obrázek = Dutch Panzerhaubitz fires in Afghanistan.jpg \| popisek = Nizozemská houfnice PzH 2000 během nasazení v Afghánistánu \| posádka = 5 (velitel, řidič, střelec, 2 nabíječi) \| délka = 7,9 m (podvozek)<br />11,7 m (vč. kanónu) \| výška = 3,6 m \| šířka = 3,1 m \| hmotnost = 55 t (bojová)<ref name="ref2">{{Citace elektronické monografie \| titul = PzH 2000 155mm Self-Propelled Howitzer, Germany \| url = http://www.army-technology.com/projects/pzh2000/ Řádek 15: \| jazyk = anglicky }}</ref> \| pancíř = \| hlavní zbraň = 155mm/L52 [[houfnice]] [[Rheinmetall]] \| sekundární zbraně = [[kulomet]] [[Rheinmetall]] [[MG3]] ráže [[7,62 x 51 mm NATO\|7,62 mm]] \| motor = MTU MT881 Ka-500 \| síla motoru = 986 k (736 kW) \| suspension = \| max. rychlost = 62 km/h na silnici \| pw ratio = 17,83 k/tunu \| dojezd = 420 km }} '''Panzerhaubitze 2000''' (zkráceně '''PzH 2000''') je 155mm [[samohybná houfnice]] vyvinutá společnostmi [[Krauss-Maffei Wegmann]] (KMW) a [[Rheinmetall]] pro [[Bundeswehr\|německou armádu]]. V době svého vzniku šlo o zřejmě nejvýkonnější konvenční dělostřelecký systém v operační službě. Pozoruhodná je obzvláště velmi vysoká rychlost střelby; na první tři výstřely stačí 10 sekund, na 8 výstřelů 60 sekund a na 20 výstřelů 3 minuty. Ustálená rychlost střelby se pohybuje kolem 7 výstřelů za minutu v závislosti na zahřívání hlavně. PzH 2000 byl také vybrán do výzbroje [[Italská armáda\|italské]], [[Nizozemská armáda\|nizozemské]] a [[Řecká armáda\|řecké]] armády. V letech 2013–2014 si houfnice objednal [[Katar]] a nadbytečná německá vozidla zakoupily [[Chorvatsko]] a [[Litva]]. Řádek 42: == Vývoj == [[Soubor:PzH2000 houwitser.png\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Boční pohled na PzH 2000]] [[Soubor:PzH2000 in Afghanistan.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Německá houfnice PzH 2000 opouští transportní letoun [[Antonov An-124]]]] Vývoj houfnice byl zahájen ve druhé polovině 80. let německými společnostmi KMW a Rheinmetall jako alternativa zrušeného italsko-britsko-německého projektu vývoje samohybných houfnic SP-70, které měly nahradit americké komplety [[M109 (houfnice)\|M109 Paladin]]. Vývojové náklady pomohlo snížit použití řady komponentů tanků [[Leopard 2]]. Hlavními uživateli se staly [[Německo]] (185 ks), [[Itálie]] (70 ks), [[Nizozemsko]] (39 ks) a Řecko (24 ks).<ref name="ref1" /> Německé houfnice byly objednány roku 1996 a vyrobeny v letech 1998–2002. Později jich bylo 153 modernizováno na verzi PzH 2000A1.<ref name="ref1" /> Všechna italská vozidla (kromě dvou) v letech 2007–2009 vyrobilo konsorcium firem [[Iveco]]-[[OTO-Melara]]. Řecká vozidla byla dodána v letech 2003–2004.<ref name="ref2" /> Část nadbytečných německých vozidel roku 2014–2015 koupily Chorvatsko a Litva. Roku 2013 navíc další houfnice zakoupil Katar.<ref name="ref1" /> == Konstrukce == Řádek 74: * {{Commonscat\|Panzerhaubitze 2000}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Německá samohybná děla]]

PzH 2000: Porovnání verzí