Velká hospodářská krize: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:1929; přidána Kategorie:Události roku 1929 za použití HotCat |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
V důsledku tohoto krachu se [[de facto]] zhroutily [[ekonomika|ekonomiky]] mnoha zemí po celém světě. V době krize si mnoho lidí myslelo, že [[kapitalismus]] skončil a došlo k přesvědčení, že vinen je [[demokracie|demokratický]] systém. Toho využili hlavně [[fašismus|fašisté]] a [[komunismus|komunisté]], kteří slibovali pád demokracie a nastolení pevných systémů. Velká hospodářská krize byla překonána až v polovině 30. let [[20. století]] a všeobecně se soudí, že právě ona byla jednou z hlavních příčin [[druhá světová válka|druhé světové války]].
[[Soubor:Hospodářská krize v Československu 193..gif|
== Hospodářská situace po první světové válce ==
[[Soubor:Nezaměstnaní přespávají v cihelně.gif|
[[Ekonomika|Ekonomické]] důsledky [[první světová válka|1. světové války]] byly velké a jejich odstraňování bylo dlouhodobou záležitostí. Evropský [[průmysl]] se během války přeorientoval téměř výhradně na zbrojní výrobu. Nedostatek financí způsobil velkou zadluženost vítězných mocností u [[Spojené státy americké|USA]].
[[Německo|Německé]] hospodářství bylo ve [[1920–1929|20. letech]] 20. století zasaženo [[válečné reparace|reparacemi]] vyplývajícími z [[Versailleská smlouva|Versailleské mírové smlouvy]]. Německo mělo zaplatit celkový objem reparací ve výši 33 miliard dolarů, což ale odpovídalo zhruba výši 32% celého hrubého domácího produktu USA za rok 1929. <ref>http://etienne.chouard.free.fr/Europe/messages_recus/La_crise_mondiale_d_aujourd_hui_Maurice_Allais_1998.pdf</ref>
Rostoucí [[inflace]] (v Německu se hovoří o tzv. [[hyperinflace|hyperinflaci]]) nutila státy k dalšímu zadlužování. Přesto se zdálo, že situaci se podařilo stabilizovat, a některé státy prožívaly ve 20. letech dokonce období [[Konjunktura|konjunktury]], což souviselo s návratem k běžné spotřebě, na rozdíl od přídělového válečného systému.
Řádek 17:
== Krize ==
[[Soubor:Crowd outside nyse.jpg|
{{viz též|Krach na newyorské burze}}
Na konci 20. let 20. století dosáhly ceny [[Akcie|akcií]] svého maxima, což zneklidňovalo investory. V roce 1929 začaly ceny akcií zvolna klesat a jelikož byl pokles trvalého rázu, začali akcionáři masově prodávat akcie, což zrychlovalo jejich propad. Tento vývoj akcií vyvolal mezi akcionáři paniku a především malí akcionáři, kteří tehdy vlastnili výrazné [[procento]] akcií, se pokoušeli prodávat za každou cenu. Ve čtvrtek [[24. říjen|24. října]] [[1929]] bylo k prodeji nabídnuto přes 12 milionů akcií o něž nebyl zájem, neboť i v tuto dobu se jich majitelé snažili zbavit za cenu, která byla nadhodnocená. Z tohoto důvodu byla Newyorská burza nucena v pátek [[25. říjen|25. října]] oznámit [[Krach na burze|krach]]. Tento krach vyvolal krach dalších [[Spojené státy americké|amerických]] burz, protože se prodej přesunul na tyto burzy. Tento den bývá označován jako [[černý pátek]] a je chápán jako den vypuknutí krize.
Poté začaly krachovat společnosti, které neměly dostatečný [[kapitál]], což způsobilo prudký nárůst [[nezaměstnanost]]i. V důsledku toho vypukla panika, při níž se lidé snažili vybrat své úspory, [[banka|banky]] však nedisponovaly dostatečným [[kapitál]]em, a proto mnoho z nich zkrachovalo. V USA nepřežilo třicátá léta téměř 10 000 bank - jedna třetina ze všech.<ref name="banky">VODIČKA, kapitola Den, kdy došly prachy, str. 22</ref> Tím se velmi prudce snížila platební schopnost jednotlivců, což ve svých důsledcích znamenalo opětovné snížení výroby. Tento stav se velmi rychle odrazil na ekonomikách založených na [[Vývoz|
Šíření krize usnadnily špatné kroky státních vlád ([[Spojené státy americké|USA]]), či jejich pasivita ([[Československo]]) a dále pak stav, kdy teoretici nebyli schopni na krizi reagovat ani ji předvídat, a dokonce se nedařilo předvídat její další průběh a její rozsah.
Řádek 55:
=== Sovětský svaz ===
[[Sovětský svaz]] krize tolik nezasáhla mj. díky [[Plánovaná ekonomika|centrálně plánovanému řízení ekonomiky]] a [[Kolektivizace v Sovětském svazu|kolektivizaci zemědělství]].<ref name=sssr>[http://finance.idnes.cz/pohled-do-historie-jak-zacala-velka-hospodarska-krize-v-roce-1929-p7g-/pujcky.aspx?c=A081022_135219_bank_bab
=== Švédsko ===
Řádek 65:
=== USA ===
[[Soubor:Volunteers of America Soup Kitchen WDC.gif|
Krize zásadně ovlivnila životy lidí (nejen v USA), mnoho z nich přišlo o základní potřeby a bydlení. Otcové během večeře (jediného jídla dne) postávali na nároží, zatímco jejich děti jedly. Stáli tam ze strachu, aby nesnědli více, než byla jejich porce.<ref name="amer">VODIČKA, kapitola „Ameriku už nelze zachránit“, str. 12</ref> Lidé ale nebyli lhostejní, vznikla [[solidarita]]. Hospodyně dávaly běžně sendviče před domovní dveře, na newyorském nádraží se vkládala do košů zelenina, kterou občané vypěstovali na zahrádkách. Nebylo neobvyklé zaklepat na dveře a požádat o zbytky jídla.<ref name="amer"/>
Stavebnictví téměř ustrnulo, železnice, které ve dvacátých letech kupovaly 1200 lokomotiv ročně, roku 1932 nekoupily ani jedinou, [[Conrad Hilton]] uzavřel ve svých hotelích celá patra, aby ušetřil náklady na topení, papírny nutily zaměstnance, aby používali odřezky místo toaletního papíru. Ocelárny Bethlehem Steel v jedné z poboček propustily 80% zaměstnanců, vystěhovaly je z domů, které následně zbouraly, aby ušetřily na dani z nemovitosti.<ref>VODIČKA, kapitola „Ameriku už nelze zachránit“, str. 11</ref>
Šetřilo se, kde se dalo, lidé se rvali o odpadky. Banky krachovaly jedna za druhou, státu docházely peníze na chod institucí, města postrádala měnu na provoz služeb, hasičů a policistů. Někde se platilo uměle zavedenými penězi. V Teninu (stát [[Washington (stát)|Washington]]) místní honorace zavedla dřevěné dolary, v Ilwacu fungovaly peníze z lososí kůže a v Raymondu vyrobené z ústřičných lastur.<ref>VODIČKA, kapitola Den, kdy došly prachy, str. 21-22</ref> Jinde se zavedl klasický [[výměnný obchod]]. Potraviny nebo suroviny za služby, vejce za benzín, benzín za ostříhání, brambory za polena do kamen, atd. <ref name="banky"/>
Banky byly zavřeny a podrobeny státním kontrolám. Těmi prošlo jen 10 000 bank, 1 000 finančních institucí bylo navždy zavřeno a další dostaly státní dohlížitele. 12. března 1933 přesvědčil rozhlasem nově zvolený prezident [[Franklin Delano Roosevelt]] občany ve svém projevu (byl to první z jeho tzv. „hovorů od krbu“), že následující den se otevřou banky, kterým lidé mohou věřit.<ref name="bank2">VODIČKA, kapitola Den, kdy došly prachy, str. 30-31</ref>
To byl bod obratu. Lidé přicházeli nikoli aby si vybrali své úspory, nýbrž je opět uložili. Tato obnovená důvěra banky zachránila a situace se začala zlepšovat.<ref name="bank2"/>
Řádek 105:
{{Portály|Ekonomie|Historie}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Velká hospodářská krize| ]]
| |||