Indiánské jazyky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Neověřeno}}[[Soubor:Indianske jazyky.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|Současné rozšíření indiánských jazyků. Červeně [[jazyky na-dené]], zeleně [[algické jazyky]], modře všechny ostatní (přibližně 84 rodin)]]
'''Indiánské jazyky''' jsou umělou skupinou [[Jazyk (lingvistika)|jazyků]]. Zařazujeme sem jazyky domorodých obyvatel [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], celkem zhruba 600 jazyků a několik tisíc [[nářečí]]. Z tohoto velkého množství je jen několik set prozkoumaných, ale i u nich máme problémy s jejich zařazením do [[genetický jazykový systém|genetického jazykového systému]].
 
Těmito jazyky mluví přibližně 30 milionů lidí, drtivá většina však připadá na několik málo jazyků, jako je například [[kečuánština]], [[Guaraní (jazyk)|guaraní]], [[ajmarština]], [[nahuatl]], [[mayské jazyky]] a [[mapučové|mapučština]]. Mnoha indiánskými jazyky naopak mluví jen malé skupinky osob a jazyky často již nejsou předávány do další generace. Odhaduje se, že v posledních staletích se celkový počet indiánských jazyků zmenšil zhruba na polovinu.
Řádek 10:
== Indiánská slova v češtině ==
 
Z indiánských jazyků bylo v období 16.-19. stol. [[Přejaté slovo|přejato mnoho slov]] do evropských jazyků (španělština, portuglština, francouzština, angličtina) a jejich prostřednictím i do [[Čeština|češtiny]]. Nejvíce z nich pochází z [[Algické jazyky|algických jazyků]] (např. karibu, Manitou, squaw, tomahavk, vigvam, wapiti) [[Nahuatl|nahuatlunahuatl]]u (avokádo, čokoláda, kojot, tomato), [[Aravakové|jazyků aravackých]] (hamaka, kajman, kánoe, mangrove, savana), [[Tupinambové|tupíjských]] (ananas, ara, jaguár, maniok, piraňa) nebo [[Kečujština|kečujštiny]] (koka, kondor, lama, pampa). Naopak některá slova, obecně spojovaná s indiány a pokládaná za indiánská, pochází ze španělštiny (pueblo, mustang) nebo francouzštiny (lakros, kalumet).
Z indiánských jazyků pochází také mnoho místních názvů v Severní, Střední i Jižní Americe, opět převažují názvy pocházejícíc z algických jazyků ([[Connecticut]], [[Chicago]], [[Kentucky]], [[Manhattan]], [[Massachusetts]], [[Mississippi (stát)|Mississippi]], [[Ohio]], [[Ottawa]]), dále irokézských ([[Kanada]], [[Ontario (provincie)|Ontario]], [[Toronto]]), Siuských ([[Severní Dakota|Dakota]], [[Iowa]], [[Kansas]], [[Minnesota]], [[Omaha]]), juto-aztéckých ([[Chiapas]], [[Chihuahua (stát)|Chihuahua]], [[Mexiko]], [[Oaxaca]], [[Utah]]), aravackých ([[Guyana]], [[Jamajka]], [[Orinoko]]), kečujsko-ajmarských ([[Andy]], [[Cuzco]], [[Quito]], [[Titicaca]]) a tupijských ([[Iguaçu (vodopády)|Iguaçu]], [[Paraguay]], [[Paraná]], [[Uruguay]]).
 
== Rozdělení ==
Počet indiánských jazykových rodin se obvykle pohybuje kolem čísla 86, izolovaných jazyků je asi 54. Tyto rodiny bývají sdružovány do tzv. [[jazykový kmen|jazykových kmenů]] - jejich členění se ovšem často liší podle jednotlivých autorů. Primárně se tyto jazyky dělí do dvou skupin na jazyky severní a jižní Ameriky. Stranou často stojí severoamerická rodina [[na-dené]], která se řadí k širší americko-asijské rodině [[dené-jenisejské jazyky|dené-jenisejských jazyků]]. Podle lingvisty [[Joseph Greenberga|Josepha Greenberga]] náleží většina domorodých amerických jazyků (krom jazyků [[na-dené]] a [[eskymácko-aleutské jazyky|eskymácko-aleutských]] jazyků) do široce pojaté [[amerindské jazyky|amerindské jazykové rodiny]], tato teorie však dosud nebyla obecně přijata.
 
=== Indiánské jazyky Severní a Střední Ameriky ===
[[Soubor:Map-Most Widely Spoken Native Languages in Latin America.png|thumbnáhled|Nejpoužívanější indiánské jazyky na začátku 21. století: modře '''[[Kečuánština]]''', žlutě '''[[Guaraní (jazyk)|Guaraní]]''', oranžově '''[[Ajmarština]]''', červeně '''[[Nahuatl]]''', zeleně '''[[Mayské jazyky]]''', černě '''[[Mapuche]]''']]
Klasifikace byla zpracována na zákaldě klasifikace Josepha Greenberga, postavení některých jazyků je však sporné, ty jsou označeny otazníkem (?). Jedná se především o jazyky již vyhynule, o nichž není dostatek informací. Postavení maskogijských jazyků není dosud zcela jisté.
==== Klasifikace severoamerických jazyků ====
* '''[[dené-jenisejské jazyky]]'''
** [[jazyky na-dené]]
*** athabaskko - eyacké jazyky
**** jazyk eyak
Řádek 30:
*** jazyk [[Haidové|haida]](?)
* '''[[makro-algonkinské jazyky|makro-algonkinský kmen]]'''
** [[algické jazyky]]
*** Jazyky wijot a jurok
*** [[algonkinské jazyky]] (např. [[kríjština]], odzibvejština, mohykánština, [[Šajeni|šajenština]], [[arapažština]])
Řádek 38:
*** jazyk čitimača
*** jazyk timukua (?)
** mosanské jazyky
*** sališské jazyky (např. jazyk [[Pobřežní Sališové|sališ]])
*** wakašské jazyky (např. jazyky [[Kvakiutlové|kwakiutl]] a nutka)
Řádek 45:
** jazyk beothuk
* '''[[makro-siuské jazyky|makro-siuský kmen]]'''
** [[siusko-katóbské jazyky]] (sújsko-katóbské j., siouxsko-katóbské j.)
*** [[siuské jazyky]] (např. [[lakotština]])
*** katobské jazyky (např. jazyk katóba)
Řádek 74:
* '''[[penutijské jazyky|penutijský kmen]]'''
** [[mayské jazyky]] (např. yukatánská mayština, kičéština, lakandonština)
** [[totonacké jazyky]]
** jazyky [[miše-soke]]
** jazyk taraska (?)
Řádek 101:
** jazyky paez-kotonuko (např. jazyky čimú, močika, čoko, paez)
* '''[[žé-pano-karibské jazyky|žé-pano-karibský kmen]]'''
** makrožéské jazyky
*** jazyky žé (např. kayapó, xavante, kaingang)
*** jazyk kariri
*** jazyky bororo
*** botokudské jazyky
** makrokaribské jazyky
*** karibské jazyky (např. jazyky makiritari, jek'wana, wayana, pemón)
*** jazyky witoto-bora
** makropanoské jazyky
*** jazyky pano (např. šipiva)
*** jazyky takana (např. jazyk eceˇje)
Řádek 136:
*** jazyk urarina (?)
*** chívarské jazyky (např. jazyk [[Chívarové|chívaro]])
*** [[Aravakové|makroaravacké]] jazyky
**** aravacké jazyky (např. [[Taínové|taínština]], [[Goachirové|goachirština]])
**** jazyky uru-čipaja
Řádek 151:
{{Indiánské jazykové rodiny}}
{{Jazykové rodiny}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Indiánské jazyky| ]]