Eucharistický svatostánek: Porovnání verzí

Ve [[středověk]]u mělo '''sanktuarium''' formu ozdobného výklenku ve zdi [[Kněžiště|presbytáře]] (na [[evangelijní strana|evangelijní straně]]), zpravidla výrazně výtvarně zpracovaného, opatřeného dvířky či kovovou mřížkou.

V pozdní gotice získal (zřejmě i vlivem [[utrakvismus|utrakvistické]] [[teologie]]) formu velmi zdobné, samostatně stojící věžovité konstrukce zvané '''pastoforium''' (z [[řečtina|řec.]] ''Pastoforion'', tj. svatostánek). Byla vyhloubena ve zdi, nebo přístěnná, pevně zabudována. V předreformačních kostelech bývala umístěna zpravidla vedle hlavního [[oltář]]e, nejčastěji v severní části svatyně. Pastoforium vzniklo v souvislosti s [[kult|kultem]]em Božího těla, které zavedl papež [[Urban IV.]] v roce [[1264]]. Po [[Druhý lyonský koncil|druhém lyonském koncilu]] se rozšířilo po celé [[římskokatolická církev|římskokatolické]] Evropě. Papež [[Jan XXII.]] nařídil v roce [[1316]] pořádat na svátek Božího těla slavnostní procesí s nesením svátosti oltářní v přenosných schránkách – [[monstrance]].

Pastofória jsou dvou základních typů, pocházejících od období rané [[Gotika|gotiky]] po [[Renesance|renesanci]]. Nejprostší varianta staršího typu je jednoduchý výklenek ve zdi, opatřený kovovou mřížkou, nejčastěji z tepaného železa. Výpravnější varianty tohoto typu mívají profilované kamenné ostění s [[Gotika|gotickou]] nebo [[Renesance|renesanční]] stavební ornamentikou v zdrobnělém měřítku: jednotlivé části vyplněné eucharistickým motivem (nejčastěji Vir dolorum), [[Fiála|fiálové]] věžičky s kružbami, kraby apod. V chudších [[Venkov|venkovskýchvenkov]]ských kostelech se plastická výzdoba nahrazovala malovaným napodobením reliéfního rámování. Ve farních kostelech společensky významnějších center se setkáváme s honosnějším typem samostatně stojícího, architektonicky řešeného pastoforia v podobě čtyřhranných nebo polygonálních goticky členěných [[věž|věží]]í, vyrůstajících z podnoží zabudovaného v podlaze. Ve spleti fiál vrchní části bývají umístěny i volné plastiky (nejčastěji [[Svatý|světců]]), podobně jako v nástavcích křídlových oltářů.

Nejkrásnější pastoforia tohoto typu na Slovensku se zachovaly v [[Bazilika svatého Jiljí (Bardejov)|chrámu sv. Egídia]] v [[Bardejov|Bardejově]]ě (z r. [[1464]]) a v [[Katedrála svaté Alžběty|dómu sv. Alžběty]] v [[Košice|Košicích]] (z r. [[1477]]), obě od stavitele Štěpána z Košic, v [[Kostel svatého Jakuba (Levoča)|chrámu sv. Jakuba]] v [[Levoča|Levoči]] (z 2. poloviny [[14. století]]) a v [[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Rožňava)|katedrále Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Rožňava|Rožňavě]] od Petra de Colo (z r. [[1507]]).