Verze z 5. 7. 2017, 01:42 editovat 88.156.130.154 (diskuse) →‎Úvod značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 13:18 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 36: V bájích je Helena líčena jako překrásná dcera spartského krále Tyndarea, za níž proudily davy nápadníků z celého Řecka. Byli mezi nimi mladí, krásní, mocní i odvážní, její volba však padla na nejbohatšího z Achájců, budoucího krále Sparty - [[Meneláos\|Meneláa]]. Paris byl zase ztraceným synem trojského Priama a jeho ženy Hekabé. Chlapec měl být okamžitě po narození zavražděn, neboť věštci ([[Sibyla]]) předpověděli, že se stane zkázou nejen rodiny, ale celé Tróje, avšak Priamos nedokázal svého syna zabít, a tak ho nechal pouze odvézt z města. Na venkově se ho ujal správce stád Agelaos a chlapce vychoval. [[Soubor:Enrique Simonet - El Juicio de Paris - 1904.jpg\|upright=1.3\|~~thumb~~náhled\|Paridův soud (1904) [[Enrique Simonet]]]] Jednou vypukla pře mezi bohyněmi [[Héra\|Hérou]], [[Afrodita\|Afrodítou]] a [[Athéna\|Athénou]] o to, která z nich je nejkrásnější. ''(Spor o zlaté jablko věnované bohyní sváru: „Té nejkrásnější z nich“)'' Souhlasily, že nechají Parida rozhodnout jejich spor. Každá z nich mu nabízela mnoho darů za to, že právě ji prohlásí za nejhezčí. Héra mu nabízela vládu nad [[Evropa\|Evropou]] i [[Asie\|Asií]] a Athéna [[moudrost]] a válečné umění. Afrodíté mu však nabídla dar nejcennější, lásku – zapřisáhla se mu, že se postará o to, aby se do něj zamilovala spartská Helena a stala se jeho. Tak se Paris rozhodl pro vítězství Afrodíty. Tato událost je známa jako [[Paridův soud]] a byla námětem mnoha uměleckých děl. Řádek 66: == Závěr == Je třeba brát v úvahu, že Homér byl především básník a stál i svým způsobem na začátku dějepisectví svými záznamy historických dějů, i když s mytologickým nátěrem. V jeho díle lze najít mnoho podstatných detailů, které nám pomohou vysvětlit některé skutečnosti, a o přesnosti jeho výpovědí svědčí fakt, že dle jeho eposu Schliemann přesně lokalizoval Tróju. Homér nebyl současníkem událostí, o nichž vypráví, tudíž příběhy o trojské válce (do té doby tradované pouze ústně) mohly být při každé nové interpretaci rozšířeny a mistrovský básník jejich podobu ještě učinil košatější. Můžeme pouze konstatovat, že fakta, která Homér udává, jsou těžko oddělitelná od mýtického podkladu. Velikost díla spočívá v Homérově úžasném básnickém umění, s nímž velice obratně líčí jednotlivé příběhy zúčastněných a události, které v jeho době hýbaly světem. == Použitá literatura == Řádek 78: * {{Wikizdroje\|dílo=Ilias}} * {{Wikizdroje\|dílo=Sepsání války peloponnesské/9.}} * {{Wikizdroje\|dílo=Sepsání války peloponnesské/10.}} * {{Wikizdroje\|dílo=Sepsání války peloponnesské/11.}} {{Řecká mytologie}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Řecká mytologie]]

Trójská válka: Porovnání verzí