Lesnictví: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
KoviBot (diskuse | příspěvky)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 20:
=== II. Období kořistného využívání lesa člověkem ===
[[Soubor:Logging oregon.jpg|vpravo|náhled|240px|Exploatace pralesů v USA, [[Oregon]] [[1905]]]]
Toto období započalo [[neolit]]em (cca 2500 let př.n.l.) a v Evropě trvalo tak dlouho, dokud byly přírodní lesy relativně dostupné v dostatečné míře. Lesy byly využívány jako "nevyčerpatelný" zdroj surovin aniž by o ně člověk pečoval. Příčinou změny vztahu k lesu byla na počátku proměna člověka v zemědělce, který kácel nebo [[Žďáření|žďářil]] les a na jeho místě zakládal [[pole]] a [[Pastvina|pastviny]]. [[Kolonizace]] probíhala pochopitelně od nejúrodnějších a k zemědělství nejvhodnějších poloh ([[úval]]y, říční [[údolní niva|nivy]]). Po vyčerpání úrodnosti půdy (v podmínkách střední [[Evropa|Evropy]] 2-3 roky), musel zakládat pole nová, a tím ničil významné rozlohy přírodního lesa. Některá opuštěná pole opět samovolně zarůstala lesem. V lesích prvotní zemědělci pásli [[dobytek]]. Pastva hospodářských zvířat znesnadňovala, někdy až úplně znemožnila, obnovu citlivějších stromových druhů ([[jedle]], [[Buk|bukybuk]]y, [[javor]]y, [[jasan]]y, [[jilm]]y). Pastvou dobytka poškozované lesy řídly a prosvětlovaly se. V souvislosti se středověkou těžbou rud a rozvojem hornictví a zpracování kovů byly vytěženy i rozsáhlé lesní komplexy pohraničních pohoří, ze kterých se dříví plavilo po splavněných [[Řeka|řekách]]. Dříví se používalo k zajištění [[Štola|štol]], [[Dřevěné uhlí|dřevěným uhlím]] se pražily [[Ruda|rudy]] a tavil se [[Kovy|kov]]. Další [[palivové dříví]] polykaly sklárny. Sklářské hutě se dokonce za dřívím stěhovaly stále výše do hor.
Všestranná použitelnost dřeva pro výrobu [[nástroj]]ů, jako stavebního materiálu i paliva vedla k tak intenzívní exploataci lesů, že se nestačily samy obnovovat, a proto jich v blízkosti lidských sídel výrazněji ubývalo již ve [[středověk]]u. V [[novověk]]u se tempo úbytku lesů dále stupňovalo úměrně růstu [[populace]], nástupu průmyslové velkovýroby a rozšiřování způsobů využití dříví. Na neutěšený stav lesů reagovali osvícení vládci, snažící se jejich devastaci zabránit legislativní ochranou a tresty za nelegální těžby. [[Historie]] ale prokázala, že pasivní ochrana lesů, byť vynucovaná drakonickými tresty, nevede k cíli, pokud nelze poptávku po dříví ničím nahradit.
Teprve objev a následný rozvoj širokého využití kamenného [[uhlí]] v průmyslu a dopravě devastaci lesů částečně zmírnily.
Řádek 117:
* [http://www.uhul.cz/ Ústav pro hospodářskou úpravu lesů]
* [http://www.lesnictvi.cz/ Server o lese, lesnictví a životním prostředí]
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Lesnictví| ]]