Státní plánovací komise: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Pavel.Boreš (diskuse | příspěvky)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 4:
Ministrem-předsedou Státní plánovací komise byl [[místopředseda vlády]]. Členy, náměstky byli hospodářští [[ministr|ministři]], představitelé hospodářského života, [[věda|vědy]] a [[technika|techniky]]. Členy do komise jmenoval a z ní opětně odvolával [[prezident]] na návrh [[vláda|vlády]]. Přesný počet členů byl stanoven vládou.
 
Státní plánovací komise měla vlastní [[aparát]] tj. de facto největší a nejdůležitější [[ministerstvo]] (shodného jména), které připravovalo poměrně detailní národohospodářské plány (zpravidla [[Pětiletý plán|pětileté]], které se na jednotlivé roky upřesňovaly), a [[Látka|materiálmateriály]]y a [[podklad]]y pro její rozhodování. V první polovině šedesátých letech byla v SPK připravena reformní Nová hospodářská soustava, která dávala podnikům větší autonomii a zaváděla prvky hmotné zainteresovanosti, tvorbu cen na základě nabídky a poptávky (tedy tržního hospodářství). Tato Nová hospodářská soustava byla v polovině šedesátých let schválena [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]] a československou vládou a významně přispěla k liberalizaci československého hospodářství a veřejného života{{Doplňte zdroj}}<ref>Článek v Rudém právu ze dne 6. 3. 1963 Problémy kolem experimentu</ref> <ref>[http://www.totalita.cz/texty/pouceni.php Text Poučení z krizového vývoje na stránkách totalita.cz]</ref> <ref>Stanovisko CZV KSČ ve Státní plánovací komisi k návrhu na odvolání ředitele odboru metodicko-právního ze dne 25. 2. 1971</ref>
<ref>Zdislav Šulc “Z jeviště a zákulisí české politiky a ekonomiky (Vzpomínky novináře a ekonoma 1945-1995)” Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č.4/2009</ref><ref>55/1965 Sb.
Metodické pokyny Státní plánovací komise pro vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství</ref>
Řádek 23:
 
== Budova ==
[[FileSoubor:Praha, Holešovice, Budova Prahy 7.JPG|thumbnáhled|Průčelí budovy v Praze-Holešovicích na nábřeží Kapitána Jaroše 1000/7.]]
Působení úřadu je spojeno s monumentalistickou budovu č. p. 1000 na nábřeží Kapitána Jaroše č. o. 7 v Praze-Holešovicích, mezi ulicí Dukelských hrdinů a [[Hlávkův most|Hlávkovým mostem]]. Železobetonová budova byla postavena v letech 1926–1929 (tři roky před sousední budovou Elektrických podniků) a původně ji užívala [[Úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy]].
 
Navrhl ji [[Jaroslav Rössler (architekt)|Jaroslav Rössler]], žák [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]]. Má více než 700 místností. Průčelí, obrácené k Vltavě, zdobí nad hlavním vchodem alegorické sochy dělníků od Josefa Mařatky. Umělecky nejvýznanější je nároží směrem k tramvajové zastávce Nábřeží kapitána Jaroše, kde je fasáda vertikálně členěna s výraznými okny a výtvarnými prvky, včetně pamětní tabulky. Interiérové stěny jsou obloženy leštěným mramorem a žulou, venkovní vápencem. Budova byla vybavena [[oběžný výtah|oběžným výtahem]] (páternosterem), který v roce 1996 firma Kone nahradila replikou s využitím původních součástí.<ref>[http://paternoster.archii.cz/pn-mestsky-urad-praha-7.html Dělnická úrazová pojišťovna, Úřad MČ Praha 7], web Páternostery, informace o budově čerpány z webu http://www.ten­zor.cz/praha/let­na/ a knihy Josef a Eva Hrubešovi: ''Pražské domy vyprávějí V.'', Academia, Praha, 2001</ref>
Řádek 34:
 
{{pahýl}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Pražské jaro 1968]]