Slovesný vid: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Opraveno: perfektum -> perfektivum, imperfektum -> imperfektivum. Dokonavý vid NENÍ totéž co perfektum! značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4:
== Slovanské jazyky ==
V [[Čeština|češtině]] a ostatních [[slovanské jazyky|slovanských jazycích]] se rozlišuje dokonavý a nedokonavý vid.
Pro slovanské jazyky je typický stav, kdy obvykle existují 2 slovesa se stejným významem, která se liší pouze dokonavostí, svým vztahem k ukončenosti děje nebo stavu. Navíc zpravidla mají společný a podobný základ, jsou společného původu, takže je takový pár běžně pociťován jako jedno sloveso ve dvou vidových podobách, např. dokonavé „odběhnout“, nedokonavé „odbíhat“. Tak se vid chápe - do značné míry právem - jako obdoba rodu (činného, trpného) a způsobu (oznamovacího, rozkazovacího, tázacího), jako obdoba průběhovosti v angličtině, tedy jako součást flexe (časování) sloves a nikoliv jako kategorie pro jejich třídění.
Řádek 13:
Dokonavé sloveso označuje děj, který je časově ohraničený, uzavřený, nahlížený jako jednorázový, jako událost: v minulém čase již dokončený a v budoucím čase ještě nezahájený. Dokonavá slovesa se nazývají '''perfektiva'''. Pomůckou pro jejich určení je, že si můžeme před slovesem říci ''jednou'', např. ''(jednou) jsem se podíval / (jednou) se podívám'' nebo ''kopnul / kopne".
===
Vyskytuje se ve všech časech a má složený budoucí čas. Označuje děj, který není ohraničený, ukončený a může probíhat v současnosti, přesněji v čase jiného děje nebo v nějaké době o níž se vypráví včetně současnosti. Nedokonavá slovesa se nazývají také '''imperfektiva'''. Můžeme si před nedokonavým slovesem říci „stále“, např. „(stále) jsem se díval“ / „(stále) se dívám“ / „(stále) se budu dívat“).
Řádek 21:
Dokonavá slovesa se tvoří od nedokonavých zpravidla pomocí [[předpona|předpon]] s tzv. perfektivizační funkcí. Některé mají význam čistě perfektivizační, např. „pojíst“, „napsat“. Jiné předpony pozměňují i význam původního slovesa, např. psát - „přepsat“ nebo „vypsat“. U některých to ale nelze nebo vidový pár má různé - byť blízké - základy. Například k nedokonavým běžet, běhat se jako dokonavé používají dokonavá slovesa od „-běhnout“ z vidového páru s „-bíhat“: vyběhnout (nedokonavé v páru "vybíhat"), doběhnout a nelze „běhnout“.
Z dokonavých se tvoří nedokonavá příponou ''-´va-''opakovací, která mají zároveň význam prosté nedokonavosti, např. nedokonavé "chovat" - dokonavé "schovat" - nedokonavé/opakovací „schovávat“', „být“ - „pobýt“ - „pobývat“. I z nedokonavých sloves se tvoří nedokonavá slovesa opakovací, vyjadřující násobnost děje, např. ''dělat - dělávat, chodit - chodívat''. A z opakovacích stejnou příponou ''-´va-'' tvoříme (nedokonavá) slovesa s významem ukončeného opakování (a to i v infinitivu) "běhávat", "schovávávat", použitelné ovšem běžně jen v minulém čase. Dokonce lze nadstandardně opakováním přípony zdůraznit dávnost, dávnou ukončenost opakovaného děje, např. "běhávávat".
Některá slovesa jsou sama významem opakovací, např. "běhat" (oproti čisté nedokonavosti "běžet").
=== Rozlišování sloves ===
Systematika rozlišování sloves z hlediska průběhovosti a opakovanosti děje není v češtině zcela ustálená. [[František Trávníček]] rozlišoval u slovesného vidu kromě dokonavosti či nedokonavosti následující vidy:
* momentativum (dokonavé i nedokonavé, ''půjdeš'', ''přišel'')
* durativum (trvací sloveso, ''jdeš'')
Řádek 41:
Slovesa, která mohou mít podle kontextu význam různých vidů (například „nejím špenát“ buď ve smyslu „nejídám špenát“ nebo „teď nejím špenát“), jsou označována buď jako indeterminovaná (neurčitého vidu) nebo jako homonymní (mohou nabývat různých významů).<ref name="lukes" /><ref name="naserec2009" /> Termín „durativa“ se podle jazykové poradny ÚJČ v současné době už nepoužívá, místo toho se mluví o slovesech „prostě nedokonavých“, která mohou, ale nemusejí označovat opakování.<ref name="naserec2009" />
=== Vidově sporné sloveso „soustředit (se)“ ===
V některých případech je vidové zařazení slovesa sporné. Tradiční pojetí, kupříkladu Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a některé další související publikace hodnotí sloveso ''soustředit'' včetně zvratné varianty ''soustředit se'' pouze jako dokonavé. Zastánci tohoto názoru hodnotí nedokonavé použití tohoto slovesa jako chybu a prosazují, že v nedokonavém významu se místo něj používá sloveso ''soustřeďovat se''.
Proti tomuto názoru se objevují občasné protesty<ref>[http://blisty.cz/art/37837.html Ostře protestuji proti dokonavému vidu slovesa "soustředit se"], Britské listy, 17. 12. 2007</ref> a polemiky<ref>Jakub Marian: [http://cz.jakubmarian.com/soustredim-se-nebo-budu-se-soustredit-je-soustredit-se-dokonave/ „Soustředím se“ nebo „budu se soustředit“ – je „soustředit se“ dokonavé?]</ref>.
* Tereza Filinová v jazykovém koutku Českého rozhlasu (ovšem bez doložení) řekla: „To, že je sloveso soustředit (se) dokonavé, poznáme pouze ze slovníků. Tvar soustředím se nás ani nenapadne užít pro vyjádření času budoucího, zato jím hojně vyjadřujeme čas přítomný (aktuální přítomnost), kde je ale na místě nedokonavost.“<ref>[http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/vidite-ty-vidy-1 Vidíte ty vidy?], Český rozhlas, 26. 3. 2011</ref>
* Časopis Naše řeč v roce 2007 uvedl, že dotaz na tvar budoucího času slovesa soustředit se četností patří k jazykověporadenským konstantám, řešením však do proměnných. K tomu odkazuje na odpověď jazykové poradny ÚJČ ČAV, která připouštěla obouvidost slovesa ''soustředit se'' a tedy i opisný tvar budoucího času.<ref>M. Prošek: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8119 Konstanty a proměnné morfologických dotazů v jazykové poradně, II], Naše řeč, ročník 90 (2007), číslo 4</ref>
* Ředitel Ústavu pro jazyk český [[Karel Oliva]] v roce 2011 v chatu na Novinkách.cz uvedl, že jistá část mluvčích češtiny, k níž sám Oliva nepatří, pokládá sloveso „soustředit se“ za obouvidé, přičemž ta skupina je příliš velká na to, aby se to dalo jednoduše odbýt jako „chyba“<ref>[http://vipchat.novinky.cz/archiv/01090-karel-oliva.html Chat s osobností: Karel Oliva], Novinky.cz, 11. 8. 2011</ref>. On sám tedy toto sloveso považuje za dokonavé.
Řádek 56:
* '''průběhový''' aspekt: I am writing - píši (právě teď nebo v době jiné události)
* '''prostý''', neprůběhový aspekt: I write - píši (obvykle, pravidelně, často, trvale)
Průběhovost, neuzavřenost zdůrazňuje - oproti prostotě, obyčejnosti, normálu, základu, tj. neprůběhovosti - u děje jeho aktuálnost, pokračování z předešlého okamžiku (předešlé doby) do následujícího okamžiku (následující doby). A to vztaženo k době, o které se mluví nebo mluvilo, bez ohledu na reálný nebo gramatický čas - v současnosti, někdy minulosti i někdy v budoucnosti.
Tato neuzavřenost děje se v angličtině vyjadřuje gramaticky, a to dokonce pravidelně a jednoduše: předsunutím časovaného pomocného slovesa ''be'' a uzavřením významového slovesa v základním tvaru (infinitiv bez předložky "to") příponou ''–ing''.
Řádek 74:
== Externí odkazy ==
* {{Wikislovník|heslo=vid}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Slovesné kategorie]]
| |||