Meditace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Související články: upřesnění |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|druhý=hudebním albu rockové skupiny [[Blue Effect|The Blue Effect]]|rozlišovač=album}}
[[Soubor:Buddha.jpg|
'''Meditací''' se nejčastěji rozumí různé praktiky prohlubování soustředění. Ačkoli se meditace obvykle považuje za součást východních [[náboženství]] s počátkem ve [[Védy|védském]] [[Hinduismus|hinduismu]], je součástí mnoha náboženských systémů a filosofických škol. Důkazem toho je např. [[islám]]ský [[súfismus]].
Pod pojem meditace řadíme několik činností, z nichž řada je spojována s dosažením změněného stavu [[vědomí]]. Cílem meditace je ale zejména kultivace mysli (její zklidnění) a získání vhledu (ať už do smyslu lidské existence a vesmíru nebo do osobních záležitostí). Někdy tento pojem označuje i prosté [[rozum
== Přehled ==
Řádek 17:
* intuitivní vhled do náboženské doktríny (např. [[vipassaná]] v [[Buddhismus|buddhismu]])
Meditace se nejčastěji objevuje v náboženském kontextu a dnes je rozvíjena v mnoha spirituálních hnutích, jako je [[práma jóga]], [[New Age]] a omezeně i v [[křesťanství]]. Je však využívána i jinde, například v [[Bojové umění|bojových uměních]] nebo ve zdravotnictví jako metoda zvládání stresu<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://praveted.info/MBSR}}</ref>.
== Meditace v buddhismu ==
Řádek 40:
== Meditace podle Rudolfa Steinera ==
Podle [[Rudolf Steiner|Rudolfa Steinera]] existují tři cesty okultního vývoje:
# orientální
# křesťansko-gnostická
# rosekruciánsko-křesťanská
Proto existují i tři školení, meditace, které vedou ke stejnému cíli, ale liší se navzájem jen stupněm oddanosti žáka k učiteli.
=== Orientální školení ===
Meditace, zvané také [[jóga]], je vývoj, při kterém se jednotlivý, na fyzické úrovni žijící zasvěcený člověk stane učitelem, tak zvaným „[[guru]]“ (sanskrt. guru – ctihodný, učitel) jiného člověka. Žák se pak úplně (i ve všech jednotlivostech) spoléhá na svého učitele a závisí na něm. To je cesta vhodná pro indickou povahu. Vylíčeného stavu lze nejlépe dosáhnout, když žák po dobu vývoje úplně vypne své „já“ a přenechá je svému učiteli. Učitel musí dokonce dávat rady i při iniciativě k jednání. Evropská kultura takovou oddanost vůbec nepřipouští.
V orientálním školení platí přísný požadavek, aby se žák podrobil svému učiteli. Pokyny, které učitel v orientální okultní výchově dává nelze udělovat veřejně.
To, co je podáváno jako pokyny, lze rozdělit do osmi skupin: 1. Jama, 2. Nijama, 3. Ásana, 4. Pránájáma, 5. Pratjáhára, 6. Dhárana, 7. Dhjána, 8. Samádi.
Řádek 57:
Cestu křesťanského školení může žák nastoupit na radu učitele, který ví, co je nutné dělat, a který vždy může při každém kroku napravit to, v čem se stala chyba. Ale velikým učitelem je tu sám [[Ježíš Kristus]]. Proto je nutná dostatečná víra v to, že Ježíš Kristus skutečně žil. Bez této víry je citové spojení s ním nemožné.
To, co se podává jako zasvěcení, lze rozdělit do sedmi stupňů: 1. Mytí nohou, 2. Bičování, 3. Korunování trnovou korunou, 4. Nesení kříže, 5. Mystická smrt, 6. Kladení do hrobu, 7. [[Vzkříšení|Zmrtvýchvstání]].
=== Rosekruciánské školení ===
Nejsamostatnější je člověk při [[Rosekruciáni|rosekruciánském]] školení, meditaci. Učitel zde není vůdcem, ale rádcem; je tím, kdo dává pokyny, co je vhodné dělat. Zároveň pečuje o to, aby souběžně s okultním školením pokračoval rozhodující vývoj myšlení, bez kterého nelze vůbec okultní vývoj prodělat.
Podstatu tohoto rosekruciánského školení lze označit slovy „pravé sebepoznání“. Přitom je nutné rozlišovat dvě věci (a rosekruciánský žák je nesmí rozlišovat pouze teoreticky, ale i prakticky, tj. musí se snažit své poznání uvést do praktického života).
Jsou dva druhy sebepoznání:
# nižší sebepoznání, které rosekruciánský žák nazývá sebezrcadlení; tím se má překonat nižší „já“;
# vyšší sebepoznání, zrozené sebezřeknutím.
Stupně rosekruciánského školení jsou spíše vnitřními stupni a vyžadují, aby člověk pěstoval vyšší duševní život subtilním způsobem.
Lze je rozdělit do sedmi skupin: 1. Studium, 2. Imaginace čili imaginativní poznání, 3. Učení se okultnímu písmu, 4. Rytmizování života a dechu, 5. Shoda mikrokosmu s makrokosmem, 6. Pobývání nebo pohroužení se do makrokosmu, 7. Božská blaženost.
Řádek 87:
{{Portály|Jóga}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Meditace| ]]
[[Kategorie:Náboženské způsoby a chování]]
| |||