Socialistická federativní republika Jugoslávie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m -parametry |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{neověřeno}}
{{Infobox zaniklý stát
| název = Socialistická federativní republika Jugoslávie
| originální název = Социјалистичка федеративна република Југославија<br />Socijalistička federativna republika Jugoslavija
| rok vzniku = 1943
| rok zániku = 1992
| před 1 = Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
| před 1 vlajka = Naval_Ensign_of_the_Kingdom_of_Yugoslavia.svg
| před 2 = Svobodné území Terst
| před 2 vlajka = Free_Territory_Trieste_Flag.svg
| více po = ano
| po 1 = Svazová republika Jugoslávie
| po 1 vlajka = Flag of FR Yugoslavia.svg
| po 2 = Chorvatsko
| po 2 vlajka =
| po 3 = Slovinsko
| po 3 vlajka = Flag of Slovenia.svg
| po 4 = Republika Makedonie
| po 4 vlajka = Flag of Macedonia.svg
| po 5 = Bosna a Hercegovina
| po 5 vlajka = Flag of Bosnia and Herzegovina (1992-1998).svg
| vlajka = Flag of SFR Yugoslavia.svg
| vlajka velikost =
| článek o vlajce = Jugoslávská vlajka
| znak = Emblem_of_SFR_Yugoslavia.svg
| článek o znaku = Státní znak Socialistické federativní republiky Jugoslávie
| mapa = SFRYmap.PNG
| hlavní město = [[Bělehrad]]
| rozloha = 255 804
| rozloha poznámka = (červenec 1989)
| nejvyšší bod = [[Triglav]]
| nejvyšší bod poznámka = (2 864 m)
| počet obyvatel = 23 724 919
| počet obyvatel poznámka = (r. 1989)
| jazyky = oficiálně [[srbština]], regionálně: SR Slovinsko [[slovinština]], SR Makedonie [[makedonština]], SR Makedonie a SAO Kosovo [[albánština]], a SAO Vojvodina [[ruština]], [[maďarština]], [[rumunština]], [[čeština]], [[slovenština]],
| náboženství = [[pravoslaví|pravoslavné]], [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Sunnitský islám|sunnitstký islám]], [[ateismus]]
| měna = [[jugoslávský dinár]]
| státní zřízení = [[socialismus|socialistický]] [[federace|federativní stát]]
| vznik = [[29. listopad]]u [[1943]] (proklamací osvobozenecké organizace [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJ]])
| zánik = [[1992]] (rozpad)
}}
'''Socialistická federativní republika Jugoslávie''' byl [[federace|federativní]] [[Socialismus|socialistický]] mnohonárodní [[stát]], ležící v západní části [[Balkán|Balkánského poloostrova.]] Hlavním městem státu bylo i největší město [[Bělehrad]]. Země získala od Itálie [[Istrijský poloostrov]], jenž dnes náleží [[Chorvatsko|Chorvatsku]] a [[Slovinsko|Slovinsku]].
Řádek 45:
== Historie ==
[[Soubor:TitoCarter19783.jpg|
[[7. duben|7. dubna]] roku [[1963]] byla vyhlášena nová [[ústava]], kterou byl stát ve své podobě vyhlášen. Přesto základní mechanismy byly již stanoveny v dokumentech starších, které vznikaly krátce po druhé světové válce. [[Prezident]]em státu s velkou autoritou byl tehdy [[Josip Broz Tito]], partyzánský a komunistický vůdce, který zemi vládl až do své smrti v roce [[1980]]. Toto období byla doba relativní stability a ekonomického růstu mezi [[národ]]y země, která byla poté narušena. Aby byly zavedeny rovné podmínky mezi jednotlivými [[republika]]mi státu v duchu Titovy myšlenky zastoupení všech národů státu, bylo již za jeho života zřízeno [[Předsednictvo SFRJ|předsednictvo]] jako kolektivní hlava státu. Funkce předsedy Předsednictva federace, která se po roce 1980 stala formálně nejvyšší státním postem, se střídala mezi [[politik]]y z jednotlivých členských republik po jednom roce.
Přesto se vztahy mezi jednotlivými [[národnost]]mi v Jugoslávii nadále horšily. Ekonomická situace se rovněž nelepšila a v polovině 80. let vypukla skutečná krize – jugoslávské výrobky byly nekonkurenceschopné, dělníci stávkovali a začaly bouřlivé diskuze o tom, jak pokračovat dál. Spolu s klesající ekonomickou výkonností celé země probíhaly i rozdíly společenské – v severních republikách se inicializovala demokratická, ekologická, liberální a pacifistická hnutí, kdežto na jihu na významu získaly hlavně tendence nacionalistické. Neshody mezi jednotlivými politiky a napětí v zemi vedlo ke krachu veškerých jednání o reformě federativního uspořádání. Následovalo vyhlášení [[nezávislost]]i [[Slovinsko|Slovinska]] v roce [[1991]]. Ostatní republiky v této době již také připravovaly převzetí veškeré moci do svých rukou a odtržení se od Bělehradu. Další na řadě bylo [[Chorvatsko]], [[Makedonie]] a [[Bosna a Hercegovina]]. [[Jugoslávská lidová armáda]], hlavní obranná složka země, s touto situací ostře nesouhlasila. Po odchodu nesrbských vojenských sil zcela spadala do politického vlivu srbských nacionalisticky laděných politiků, kteří odmítali nezávislost hlavně Chorvatska s velkou menšinou Srbů. Některé části země se tak okamžitě octly ve [[Válečný stav|válečném stavu]]. Proti celosvazové národní armádě se postavily [[teritoriální obrana|teritoriální obrany]] jednotlivých republik. Západní státy podpořily nově vznikající země diplomatickým uznáním, eskalaci násilí ale odsoudily velmi rychle. [[Srbové|Srbské]] vedení vojsk nebylo schopné dobýt pozice v nově vzniklých národních státech. Ve svazku Jugoslávie zůstalo jen [[Srbsko a Černá Hora]].
Řádek 78:
|[[Socialistická republika Chorvatsko]]
|style="font-size:90%;"|[[Záhřeb]]
|<center>[[Soubor:Flag of SR Croatia.svg|70px|
|<center>[[Soubor:Coat of Arms of the Socialist Republic of Croatia.svg|40px]]<center>
|style="width:4em;"|<center>[[Soubor:Locator map Croatia in Yugoslavia.svg|60px]]</center>
Řádek 84:
|[[Socialistická republika Makedonie]]
|style="font-size:90%;"|[[Skopje]]
|<center>[[Soubor:Flag of the SR Macedonia.svg|70px|
|<center>[[Soubor:Coat_of_arms_of_Macedonia_(1946-2009).svg|40px]]</center>
|style="width:4em;"|<center>[[Soubor:Locator map Macedonia in Yugoslavia.svg|60px]]</center>
Řádek 90:
|[[Socialistická republika Černá Hora]]
|style="font-size:90%;"|[[Titograd]]<nowiki>*</nowiki>
|<center>[[Soubor:Flag of the Socialist Republic of Montenegro.svg|70px|
|<center>[[Soubor:Coat of Arms of the Socialist Republic of Montenegro.svg|40px]]</center>
|style="width:4em;"|<center>[[Soubor:Locator map Montenegro in Yugoslavia.svg|60px]]</center>
Řádek 100:
: [[Priština]]
: [[Novi Sad]]
|<center>[[Soubor:Flag of SR Serbia.svg|70px|
|<center>[[Soubor:SR Serbia coa.png|40px]]</center>
|style="width:4em;"|<center>[[Soubor:Locator map Serbia in Yugoslavia.svg|60px]]</center>
Řádek 106:
|[[Socialistická republika Slovinsko]]
|style="font-size:90%;"|[[Lublaň]]
|<center>[[Soubor:Flag of SR Slovenia.svg|70px|
|<center>[[Soubor:Coat of Arms of the Socialist Republic of Slovenia.svg|40px]]</center>
|style="width:4em;"|<center>[[Soubor:Locator map Slovenia in Yugoslavia.svg|60px]]</center>
Řádek 115:
== Obyvatelstvo ==
=== Národnostní složení a vývoj ===
[[Soubor:Yugoslavia demography.png|
Obyvatelstvo Jugoslávie procházelo rozsáhlými změnami, a to jak demografickými, tak ideovými. Stát SHS, který byl předchůdcem socialistické Jugoslávie, uznával národy pouze tři, a to nejpočetnější [[Srbové|Srby]], [[Chorvati|Chorvaty]] a [[Slovinci|Slovince]]. Ostatní obyvatelé státu, Albánci v Kosovu a Makedonci na jihu území země s tímto velmi často nesouhlasili, což vedlo k tomu, že se nedokázali s královstvím identifikovat. Proto hned po válce byla budována makedonská identita, v 70. letech se potom ve sčítání obyvatelstva poprvé objevila národnost Bosenských Muslimů, kteří se do té doby počítali buď k Srbům, nebo Chorvatům. Rostl i počet obyvatelstva. V království Jugoslávie žilo těsně před válkou 14 milionů obyvatel, ke konci socialistického státu už ale žilo ve federaci přes 23 milionů lidí. Jednotlivé národy však měly odlišné přírůstky v souladu s tím, v jakém stádiu [[demografická revoluce|demografické revoluce]] se zrovna nacházely. Přibývalo tak obyvatel hlavně na jihu, ve velké míře i [[Albánci|Albánců]] v [[Kosovo|Kosovu]]. Naopak počty Srbů, Chorvatů, či Slovinců se zvyšovaly jen zřídka. To vedlo k politickým diskuzím a ostrým neshodám až výpadům.
Řádek 184:
{{Komunistické státy}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Jugoslávie]]
| |||