Bitevní loď: Porovnání verzí

Přidáno 15 bajtů ,  před 3 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(→‎Externí odkazy: +slovník)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Viribus-unitis.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|[[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherská]] [[SMS Viribus Unitis]]]]
[[Soubor:Tirpitz altafjord.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|[[Tirpitz (1939)|Tirpitz]] ve fjordu Alta]]
[[Soubor:Yamatotrials.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Japonská bitevní loď [[Jamato (bitevní loď)|Jamato]] (1941) byla spolu se sesterskou lodí [[Musaši (bitevní loď)|Musaši]] největší bitevní lodí v historii]]
[[Soubor:Uss iowa bb-61 pr.jpg|thumbnáhled|Boční salva americké bitevní lodi [[USS Iowa (BB-61)|USS Iowa]]]]
 
{{Možná hledáte|americký sci-fi film z roku 2012, viz [[Bitevní loď (film)]]}}
Jako bitevní loď byla původně označována [[řadová loď]] - desítkami [[kanón|děl]] vyzbrojená [[plachetnice]], používající taktiku útoku v řadě. Od druhé poloviny [[19. století]] se začaly řadové lodě opatřovat pancířem a [[parní stroj|parními stroji]]. Stará [[bronz]]ová zepředu nabíjená děla s hladkou hlavní nemohla prorazit pancéřové desky, a tak bylo nutno vyvinout silnější kanóny. Takovýchto těžších děl mohla nést loď mnohem menší množství, vznikla tedy otázka jak nejlépe umístit tuto omezenou výzbroj. 60.-90. léta 19. století lze označit jako léta hledání nejvýhodnějšího typu bitevní lodi. Vznikaly v rychlém sledu lodě kasematové, s děly umístěnými v bočních kasematech, jež jim umožňovaly větší palebné pole, barbetové lodě, na nichž byla děla umístěna na palubě v ose lodi nad pancéřovou barbetou, věžové lodi až nakonec vznikla univerzální bitevní loď přelomu 19. a 20. století.
 
Tyto lodě se dnes označují jako [[Predreadnought|predreadnoughtypredreadnought]]y. Měly výtlak přibližně 15 000 t, nesly čtyři těžká děla ve dvou dvojitých věžích, [[ráže]] těchto děl byla obvykle 305 mm (12´´). Dále nesly 8 až 12 středních děl, nejčastěji ráže 152 mm a pak množství lehčích děl a kulometů k odrážení torpédových útoků. Byly silně pancéřované, boční pancíř dosahoval síly až 280 mm, rychlost se obvykle pohybovala kolem 18 uzlů.
 
Predreadnoughty se účastnily dvou významných konfliktů, [[španělsko-americká válka|španělsko-americké války]] a [[rusko-japonská válka|rusko-japonské války]]. Právě zkušenosti z rusko-japonské války podnítily další vývoj bitevních lodí. Ukázal se význam těžkého dělostřelectva a rychlosti v námořní bitvě.
Po válce bylo ještě dokončeno několik válečných projektů jako např. [[Třída Colorado|třída amerických lodí ''Colorado'']] s děly ráže 406 mm. Poté ale [[Washingtonská konference]] z roku [[1922]] zastavila stavbu bitevních lodí na 15 let, tedy do roku [[1936]].
 
[[Druhá světová válka|Druhé světové války]] se účastnila jednak plavidla postavená za první světové války a těsně po ní, která byla v meziválečném období modernizována a moderní bitevní lodě, stavěné těsně před a v průběhu války. Tyto kolosy dosahovaly výtlaku až 64 000 t, délky téměř 270 m a rychlosti mezi 28 a 33 uzly. Výzbroj tvořilo nejčastěji osm až deset 356mm až 460mm děl umístěných nejčastěji ve dvou- až čtyř- hlavňových věžích ([[třída King George V (1939)|třída King George V]]), dále kolem 12 středních děl ve věžích na bocích a množství lehkých protiletadlových děl. Ale ani silná protiletecká výzbroj skládající se z desítek děl nejrůznějších ráží nedokázala zajistit dostatečnou obranu proti leteckým útokům. Přesto byl jeden z hlavních úkolů bitevních lodí ke konci války doprovod a protiletadlová ochrana letadlových lodí.
 
Po druhé světové válce stavba bitevních lodí končí, jejich vůdčí úlohu přebírají [[letadlová loď|letadlové lodě]].
* {{Commonscat}}
* [http://www.chuckhawks.com/super_battleships_projected.htm Poválečné projekty]
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Bitevní lodě]]
1 120 625

editací