Verze z 29. 7. 2017, 22:54 editovat 86.150.238.89 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 12:26 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{různé významy}} [[Soubor:Esperanta_meso_dum_IJK_en_Liberec_004.jpg\|~~thumb~~náhled\|upright 1.2\|[[Kardinál Vlk]] celebruje mši]] [[Soubor:Missa tridentina 002.jpg\|~~thumb~~náhled\|Při mši slavené v [[Tridentská mše\|tridentském ritu]] koná kněz úkony čelem oltáři.]] '''Mše''' čili '''mše svatá''' je nejdůležitější typ [[Bohoslužba\|bohoslužby]] v některých křesťanských církvích. Liturgické předpisy za normálních okolností nedovolují slavení mše na [[Velký pátek]]. Mše se skládá ze dvou hlavních částí: [[Bohoslužba slova\|bohoslužby slova]], jejímž jádrem je předčítání [[Bible\|biblických textů]], a [[Bohoslužba oběti\|bohoslužby oběti]], připomínající oběť, vzkříšení a stálou přítomnost [[Ježíš Kristus\|Ježíše Krista]]. Podle katolického učení smí bohoslužbě oběti předsedat (vysluhovat) pouze [[biskup]] nebo [[kněz]]. Označení ''mše'' je přejato ze závěrečných slov latinské liturgie [[římský ritus\|římského ritu]] ''„Ite, missa est.“'' ([[latina\|latinsky]] doslova „Jděte, propuštěna je.“) – k čemu se vztahuje tato věta není zcela jisté, nejspíš ke shromáždění, ale i možná k posvěcenému chlebu a vínu, které se v raných dobách křesťanství posílaly k sousedním křesťanským společenstvím <ref>REJZEK, Jiří. ''Český etymologický slovník''. Voznice: Leda, 2012. ISBN 978-80-7335-296-7.</ref> Ve východních církvích se podobná bohoslužba označuje jako [[božská liturgie]], v evangelických církvích jako (svatá) [[večeře Páně]]. Podle [[katolictví\|katolického]] chápání není slavení [[eucharistie]] pouhou připomínkou [[poslední večeře]] [[Ježíš Kristus\|Ježíše Krista]] s jeho [[učedník]]y, ale především nekrvavým [[reálná přítomnost\|zpřítomněním]] [[oběť\|oběti]] Ježíše Krista na kříži a oslavou jeho [[vzkříšení]]. Proto je mše někdy označována též jako '''mešní oběť'''. Jako [[Mše (hudba)\|mše]] se rovněž označuje hudební forma, která se vyvinula ve [[středověk]]u jako muzikální ztvárnění některých částí mešní liturgie. Vedle dnes v římskokatolické církvi nejobvyklejšího liturgického obřadu, někdy ne zcela správně nazývaného [[Mše Pavla VI.]], zavedeného po [[Druhý vatikánský koncil\|druhém vatikánském koncilu]], existují i další liturgie. Jako mimořádná forma římského ritu se slouží starší, tzv. [[tridentská mše]], zvaná mše sv. Pia V. Mimo to existují i další zvláštní starobylé způsoby liturgie, užívané buď místně či některými řády. Jedná se např. o mše v [[ambrosiánský ritus\|ambrosiánském]], [[Mozarabský ritus\|mozarabském]] nebo [[dominikánský ritus\|dominikánském]] ritu. Podoba mše se také liší podle příležitosti, kdy je sloužena. Zejména existuje zvláštní mše za zemřelé čili [[rekviem]]. V rámci mše je rovněž možno podle okolností konat další obřady, například poskytovat [[křest]] nebo uzavírat [[manželství]]. V [[římskokatolická církev\|římskokatolické]] církvi [[~~Kánon_~~Kánon (~~kanonické_právo~~kanonické právo)\|kánon]] (c. 904) vyzývá kněze ke slavení mše každý den – ''Kněží, majíce na paměti, že v tajemství eucharistické oběti se neustále koná dílo vykoupení, ať často slaví mši svatou, dokonce se velmi doporučuje denní slavení, neboť ono i bez účasti věřících je úkon Kristův a církve, v jehož konání kněží naplňují svůj hlavní úkol.'' == Odkazy == === Související články === Řádek 41: {{části mše}}{{Eucharistie}} {{portály\|Křesťanství}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Mše\| ]]

Mše: Porovnání verzí