Oběhová soustava: Porovnání verzí

'''Oběhová soustava''' ('''kardiovaskulární systém''', '''cévní soustava''') je jedna z [[orgánová soustava|orgánových soustav]] [[Živočichové|živočichů]]. Slouží zejména k transportu [[Živina|živin]], [[plyn]]ů a [[odpadní látka|odpadních látek]] z [[tkáň|tkání]] nebo do tkání. Transportním médiem je [[krev]] nebo [[hemolymfa]]. Člověk a ostatní [[obratlovci]] mají uzavřenou oběhovou soustavu. Někteří jiní [[živočichové]] však mají otevřenou oběhovou soustavu. Primitivní [[kmen (biologie)|kmeny]] však nemají vůbec žádnou.

 

 

=== Oběhová soustava bezobratlých ===

U mnoha skupin bezobratlých se vyvinuly různé jednoduché, nebo i důmyslné oběhové systémy. K nejjednodušším patří např. oběhová soustava [[pásnice|pásnic]], která se omezuje na několik dutin (lakun) vzniklých odškrcením od [[coelom|tělní dutiny]]. Promyšlenější systém cév vzniká v rámci uzavřené oběhové soustavy [[kroužkovci|kroužkovců]], u nichž krev proudí na břišní straně těla dozadu a na hřbetní straně směrem dopředu. Příčné spojky mezi břišní a hřbetní cévou jsou stažitelné a plní funkci [[srdce|srdcí]]. Oběhová soustava kroužkovců představuje základní schéma oběhové soustavy vůbec: ostatní cévní systémy vznikají vlastně úpravou tohoto základního schématu s ohledem na tvar a velikost těla.<ref name="rocek13" />

 

 

=== Oběhová soustava obratlovců ===

Všichni obratlovci mají určité společné rysy ve stavbě své (uzavřené) oběhové soustavy. Tyto rysy nejvíce vyniknou u primitivních zástupců, jejichž oběhová soustava si zachovává většinu původních znaků. Krev je pumpována srdcem do ventrální (břišně umístěné) [[aorta|aorty]]. Z ní se odštěpuje řada cév směřujících do [[žaberní oblouk|žaberních oblouků]], kde dochází k okysličování. Část okysličené krve putuje [[vnějšími karotida]]mi do hlavy. Cévy žaberních oblouků se spojují do párové [[dorzální aorta|dorzální aorty]], která směřuje posteriorním směrem („směrem k ocasu“). Ještě předtím se nicméně z dorzální aorty odštěpují bohatě okysličené [[vnitřní karotida|vnitřní karotidy]], které vedou do hlavy a obvykle zásobují [[mozek]]. Párová dorzální aorta se přibližně v úrovni jater spojuje do jedné cévy a následně zásobuje tkáně na ocasním konci těla. V průběhu dorzální aorty se ovšem odštěpuje celá řada malých či větších tepen – například [[tepna podklíčková]], jež zásobuje krví horní končetiny či přední [[ploutev|ploutve]], či [[kyčelní tepna|tepna kyčelní]], která vede do dolních končetin. Krev se vrací do srdce systémem předních a zadních kardinálních [[véna|žil]], které se sbíhají ze všech částí těla do [[žilní splav|žilního splavu]]. Důležitou složkou oběhové soustavy obratlovců je jaterní [[portální oběh]], který přivádí krev ze střev.<ref name="kardong">{{citace monografie| titul = Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution| vydání=5| vydavatel=The McGraw−Hill Companies|rok= 2009| příjmení=Kardong| jméno=Kenneth V}}</ref>

 

 

==== Obojživelníci ====

U [[obojživelníci|obojživelníků]] dochází k redukci žaberních oblouků v souvislosti s přechodem k suchozemskému stylu života. Míra jejich redukce závisí na příslušnosti ke konkrétní skupině ([[ocasatí]], [[žáby]]) a na vývojovém stadiu ([[pulec]] či dospělec).<ref name="rocek13" /> Roli dýchacího orgánu přejímají do značné míry [[plíce]], z nichž se okysličená krev vrací do levé síně srdce. V pravé síni je krev odkysličená. Existence dvou síní je anatomickým přizpůsobením, které souvisí se vznikem [[malý krevní oběh|plicního (malého) oběhu]]. Komora je však stále jedna a krev se v ní mísí: jen někteří obojživelníci mají určité záhyby či nedokonalé přepážky, jež omezují míšení krve okysličené a neokysličené. Zajímavostí je, že malá část plicních artérií neprochází plícemi, nýbrž směřuje do kůže, kde dochází k doplňkovému [[kožní dýchání|kožnímu dýchání]].<ref name="linzey">{{citace monografie| titul=Vertebrate Biology| jméno=Donald W., et al| příjmení=Linzey | vydavatel=The McGraw−Hill Companies| rok= 2003}}</ref>

 

==== Plazi ====

U plazů byl doveden do dokonalosti suchozemský způsob života, čemuž odpovídá i stavba cévní soustavy. Ve srovnání s obojživelníky dochází ke vzniku výraznějších přepážek uprostřed původní srdeční komory, čímž se postupně vyvíjí pravá a levá komora srdeční. Krev však stále může mezi komorami proudit a zpravidla dochází ke značnému míšení okysličené krve (z levé komory) s krví odkysličenou (v komoře pravé). Výjimkou jsou [[krokodýli]]: u nich je vytvořena mezi komorami úplná přepážka a krev se již nemůže mísit.<ref name="linzey" /> Pokračuje přestavba původních žaberních oblouků v souvislosti s tím, že plazi nemají [[žábry]]. Krev opouští srdce hned třemi cévami, které jsou deriváty původní ventrální aorty ryb: těmito třemi cévami jsou [[pravá aorta]], [[levá aorta]] a [[plicní kmen]]. Pravá aorta zásobuje krví pravou část těla, levá aorta směřuje do levé části těla.<ref name="linzey" /> V typickém případě je pravá aorta poněkud větší, než ta levá.<ref name="kardong" /> V krvi putují oválné [[červené krvinka|červené krvinky]] obsahující [[buněčné jádro|buněčná jádra]].<ref name="linzey" />

 

 

== Oběhová soustava člověka ==

Lidská oběhová soustava je uzavřená a je složená ze dvou hlavních okruhů: tzv. [[malý srdeční oběh]] cirkuluje krev mezi srdcem a plícemi, zatímco ve [[velký srdeční oběh|velkém srdečním oběhu]] koluje krev mezi srdcem a celým tělem, aby byly [[Živina|živiny]] a kyslík dopraveny k buňkám.

 

 

{{Portály|Biologie|Medicína|Živočichové}}

[[Kategorie:Oběhová soustava| ]]

[[Kategorie:Angiologie]]