Svátost smíření: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Katolická církev: náhrada odkazu dle žádosti o provedení práce ze dne 17. 12. 2016 - migrace domény za použití AWB |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:The confession.jpg|
'''Svátost smíření''', někdy též '''svátost pokání''', obvykle známá a označovaná jako '''svatá zpověď''' je jednou ze [[svátost]]í [[katolická církev|katolické]], [[pravoslaví|pravoslavné]] a [[anglikánská církev|anglikánské církve]], jejíž prostřednictvím [[křesťan]] vyznáním vlastních [[hřích]]ů může dojít [[smíření]] s [[Bůh|Bohem]] a [[církev|církví]]. S praxí vyznání hříchů (ovšem nesvátostnou formou) se lze setkat i u ostatních křesťanských denominací.
Svátost smíření se slaví buď společnou formou (bohoslužba smíření, v katolické církvi s individuálním vyznáním hříchů), nebo (v katolické církvi nejčastěji) soukromým vyznáním hříchů Bohu skrze kněze (tzv. ušní zpověď).
== Dějiny svátosti ==
Řádek 9:
== Katolická církev ==
[[Soubor:Chelmno kosciol pofranciszkanski konfesjonal.jpg|
Svátost smíření má v katolické církvi již zmiňované dvě podoby – společnou, nebo soukromou. Po liturgické reformě Druhého vatikánského koncilu došlo k obnovení praxe společných bohoslužeb smíření, kdy veškeré části slavení smíření jsou společné, s výjimkou individuálního vyznání hříchů knězi a [[rozhřešení]]. Obvyklejší je však i nadále forma soukromé (tzv. ušní) zpovědi.
Svátost smíření není pouze způsobem, jak „získat“ odpuštění hříchů. V katolickém chápání se jedná o setkání s odpouštějícím Kristem, který pro každého člověka [[oběť|obětoval]] svůj život na [[kříž]]i.
V moderní době se objevuje otázka možnosti "zpovědi na dálku", např, za pomoci [[telefon]]u či [[internet]]u, dokonce údajně existují i výjimečné případy, kdy k ní dochází. Podle vyjádření mluvčího [[Česká biskupská konference|České biskupské konference]] však v tomto případě nelze mluvit o platné svátosti smíření, ale maximálně o jakési obdobě linky důvěry, která nemá svátostný charakter.<ref>[[Robert Němec]]: ''Zpovídání po telefonu'' in Magazín [[ChristNet.cz]], 13. 4. 2000, [http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=103 dostupné online] (navštíveno 29. 10. 2008)</ref>
=== Součásti svátosti smíření ===
V katolické církvi obsahuje slavení svátosti smíření několik kroků:
* [[zpytování svědomí]] (sebepoznání)
* [[lítost]]
* [[předsevzetí]]
* [[vyznání hříchů]] (zpověď) → [[rozhřešení]]
Řádek 29:
* Se svátostí smíření musí být spojen také úmysl nadále ve vyznávaných záležitostech nehřešit.
* Při samotném vyznání hříchů je zapotřebí vyznat pouze [[smrtelný hřích|smrtelné hříchy]], které křesťan dosud nevyznal. Obvykle se křesťané vyznávají také z tzv. [[všední hřích|všedních hříchů]].
* Při svátosti smíření dostává [[penitent]] od zpovědníka tzv. ''dostiučinění'' či ''pokání'' – obvykle nějaký malý úkol, který mu má pomoci v jeho rozhodnutí nadále nehřešit; může se jednat např. o modlitbu, [[pouť]] nebo náhradu způsobené škody. Součástí pokání však může být i vážnější úkol, jako je třeba příkaz dotyčnému přihlásit se na policii, nebo příkaz navštívit lékaře např. tehdy, projevují-li se u penitenta nebezpečné psychotické sklony.
[[Rozhřešení]] však nemůže dostat člověk, který vyznává své hříchy bez lítosti, který nechce hříchu zanechat nebo se nevyhýbat příležitosti k němu, nebo který se nechce smířit se svým nepřítelem apod. Rozhřešení, které zpovídající se získá tím, že uvede zpovědníka v omyl (např. předstíráním lítosti či zatajením těžkého hříchu), je neplatné.
Řádek 37:
==== Rozhřešení ====
[[Soubor:JASNAGÓRA6.JPG|
Podstatnou součástí svátosti smíření je tzv. rozhřešení (rozvázání od hříchů), označované též jako ''absoluce''. Rozhřešení může kněz udělit pouze ve fyzické přítomnosti penitenta – není možné tedy slavit svátost smíření přes [[telefon]], [[dopis]] či [[internet]].<ref>http://otazky.vira.cz/otazka/Zpove-po-telefonu.html</ref>
Řádek 58:
=== Zpovědní tajemství ===
{{viz též|zpovědní tajemství}}
Soukromá zpověď je vykonávána pod tzv. [[zpovědní tajemství|zpovědním tajemstvím]], podle kterého kněz nejenže nesmí (pod trestem [[exkomunikace]]) vyjevit, co se dozvěděl při zpovědi (a to ani před [[stát]]ními orgány), ale nesmí informace, které získal, zohledňovat a využívat ve svém konání (kupř. tedy není možné, aby kněz poté, co se mu [[kostelník]] vyzpovídá, že zpronevěřuje farní peníze, kostelníkovi poté správu nad financemi odebral nebo na základě zpovědi začal zkoumat účetní knihu). To se týká nejen běžných [[hřích]]ů, ale i těžkých [[zločin]]ů, které jinak podléhají [[ohlašovací povinnost]]i. Vyzná-li penitent ve zpovědi některý těžký zločin, zpovědník jej obvykle vyzve, aby se v rámci [[pokání]] k zločinu doznal; teprve tehdy (nebo s touto podmínkou) mu obvykle udělí rozhřešení.
Zpovědní tajemství je uznáváno většinou států – uznávají je i zákony [[Česko|České republiky]] – avšak kněží mají povinnost je dodržovat i na území států, které toto tajemství neuznávají. Některé kněží, kteří raději zemřeli, než aby zpovědní tajemství vyzradili státní moci, církev ctí jako světce, což se týká i dvou významných českých světců, sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] a sv. [[Jan Sarkander|Jana Sarkandera]]; jsou to takzvaní mučedníci zpovědního tajemství.
Za porušení zpovědního tajemství se nepovažuje prozrazení samotného faktu zpovědi (kněz tedy může sdělit to, že kajícníka zpovídal, ale ne, co mu řekl).
V rámci katolické církve nemůže nikdo a za žádných okolností, s výjimkou samotného zpovídaného, zprostit kněze povinnosti dodržovat [[zpovědní tajemství]], a to ani [[papež]]. Zpovědním tajemstvím je vázán případně i [[tlumočník]], stejně jako další lidé, kteří se o obsahu zpovědi jakýmkoli jiným způsobem dozví (například jej náhodou zaslechnou, když kajícník mluví ve zpovědnici příliš hlasitě).<ref>[[Kodex kanonického práva|CIC]] kán. 383, 384; 1388.</ref> Zpovědní tajemství zavazuje i po smrti kajícníka a i tehdy, když kněz odepřel kajícníkovi udělit rozhřešení.
Řádek 82:
Za touto rozhřešující modlitbou následuje v obřadních příručkách slovanských církví ještě krátký dovětek, který byl zařazen pod vlivem církve římskokatolické. Řekové ho neznají.
I v pravoslavné církvi je zpovědník vázán [[Zpovědní tajemství|zpovědním tajemstvím]].
Starokřesťanská praxe veřejné zpovědi před shromážděním existuje dnes u pravoslavných pouze velmi zřídka, někdy pouze v případě [[křest|křtu]] dospělého, pokud si to on sám přeje.
Řádek 118:
{{svátosti}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Svátost smíření| ]]
|