Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 23 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
podmínky a pravidla na ochranu osob boje se neúčastnících (civilisté) nebo z bojů vyřazených (váleční zajatci, ranění a nemocní vojáci) během ozbrojených konfliktů podle [[mezinárodní právo|mezinárodního práva]]. Poslední revize ženevských úmluv byly sjednány na diplomatické konferenci konané v [[Ženeva|Ženevě]] od 21. dubna do 12. srpna [[1949]], přičemž byly aktualizovány předchozí [[první Ženevská úmluva]], [[druhá Ženevská úmluva]] a [[třetí Ženevská úmluva]] a doplněna [[čtvrtá Ženevská úmluva]]. Ženevské úmluvy byly [[ratifikace|ratifikovány]] celé nebo s [[výhrada (mezinárodní právo)|výhradami]] 194 státy.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.icrc.org/ihl.nsf/WebSign?ReadForm&id=375&ps=P|titul=International Humanitarian Law|titul=State Parties / Signatories: Geneva Conventions of 12 August 1949|vydavatel=International Committee of the Red Cross|datum přístupu=2007-01-22}}</ref>
 
[[Soubor:Original Geneva Conventions.jpg|thumbnáhled|Původní dokument]]
 
Ženevské úmluvy původně upravovaly ochranu obětí ozbrojených konfliktů (ženevské právo), avšak dodatkové protokoly z roku 1977 upravují i způsoby a prostředky vedení války (haagské právo, jehož dalšími prameny jsou také [[Haagské úmluvy]], [[Ženevský protokol]], Úmluva o zákazu nebo omezení některých konvenčních zbraní a řada dalších smluv).{{Fakt/dne|20140823085505}}
 
Ženevské úmluvy spolu se svými dodatkovými protokoly představují základní [[pramen práva|prameny]] [[válečné právo|válečného práva]]. Jejich hlavní zásadou je, že v případě války musí být respektována důstojnost lidské bytosti a bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování musí být před válkou a jejími následky chráněni ti, kdo se konfliktu přímo neúčastní, jakož i ti, kdo byli z konfliktu vyřazeni v důsledku nemoci, zranění či zajetí. Smluvními stranami Ženevských úmluv jsou všechny státy světa a jejich zásady a zásady [[protokol I|prvního]] a [[Protokol II|druhého]] dodatkového protokolu jsou součástí [[mezinárodní obyčejové právo|mezinárodního obyčejového práva]] a z toho titulu zavazují každého člena mezinárodního společenství.{{Fakt/dne|20140823085505}}
 
== Vývoj mezinárodního humanitárního práva ==
[[Soubor:Herter - In the name of mercy give.jpg|thumbnáhled|200px|Plakát červeného kříže během první světové války]]
V roce [[1862]] [[Henri Dunant]] vydal knihu '' Vzpomínka na Solferino,'' ve které popsal hrůzy války.<ref>{{cite book | last = Dunant | first = Henry | title = A Memory of Solferino | url = http://www.icrc.org/web/eng/siteeng0.nsf/htmlall/p0361}} English version, full text online.</ref> Jeho válečné zkušenosti ho inspirovaly, aby navrhl:
# založení permanentní agentury humanitární pomoci ve válce,
 
{{Mezinárodní humanitární právo}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Ženevské úmluvy| ]]
1 084 181

editací