Vodní turistika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
sloučen článek Vodácký tábor podle návrhu, větší odstavce |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
'''Vodáctví''' je jedna z forem [[Turistika|turistiky]], která jako prostředek k přesunu z jednoho místa na jiné využívá různé druhy [[Plavidlo|plavidel]], jako jsou [[raft]]y, [[pramice]] nebo [[kánoe]]. Nejvíce je rozšířena na [[Řeka|říčních tocích]], kdy vodáci splouvají řeku a přesunují se tak mezi jednotlivými tábořišti.
Převážně v průběhu letních [[prázdniny|prázdnin]] se pod dohledem zkušených vedoucích realizují dětské '''vodácké tábory'''. Kromě vodáckého výcviku dětí bývá na nich kladen důraz na poznávání přírody, získávání [[táboření v přírodě|tábornických]] dovedností a [[hry v přírodě]].
== Historie ==
Řádek 9:
Po vzniku Československa se vodní turistika začala rozvíjet velmi rychle. Zakládaly se [[vodácká tábořiště]], byly pořádány první [[vodácké závody]] spíše maratónského typu, např. známé České Budějovice – Praha. Roku 1933 se v Praze konalo mistrovství Evropy, kdy se do Prahy sjelo 58 závodníků z 10 zemí. Úspěch tohoto mistrovství pomohl i zařazení kanoistiky na program olympijských her již v roce 1936. O propagaci vodáctví v Čechách se také silně zasloužilo [[Skauting|skautské hnutí]]. Velký vliv na rozvoj zvláště dětské vodní turistiky mělo uzpůsobení [[rybář]]ské [[pramice]], která se začala používat po [[První světová válka|první světové válce]]. Turistické oddíly si ji upravily, příď se pokryla krytem s [[vlnolam]]em a zároveň se zvýšily i boky na zádi. K ovládání pramice se nepoužívalo [[Veslo|vesel]], ale [[Pádlo|pádla]]. Vzniklo tak originální, v té době nejlevnější a při tom velmi pevné a bezpečné plavidlo až pro 8 dětí a jednoho kormidelníka.
Boom vodáctví šel také ruku v ruce s [[tramping]]em. Trampové měli vždy k přírodě nejblíže a jejich osady často ležely přímo na vodních tocích. Proto není divu, že trampové v [[kanoe|kánoích]] doslova procestovali republiku. Kanoistika, nejen ta závodní, ale i turistická, se utěšeně rozvíjela dál. Velkou ranou pro vodáky ale bylo postavení [[vltavská kaskáda|vltavské kaskády]]. Další přehrady se stavěly po celé republice a díky nim zaniklo mnoho [[peřej
Za dob [[normalizace]] nastoupila nová vlna útěků do přírody a i řeky se zaplnily novými vodáky. Zakládaly se nové [[vodácký oddíl|vodácké oddíly]], obnovily se vodácké kluby již téměř zapomenuté. Otevřené laminátové [[deblkanoe]] typu Vertex a Vydra zaplnily řeku Lužnici, Sázavu, Berounku, Ohři, Vltavu a Otavu. Vodáci se do kánoí zabalili na celý týden a byli rádi, že na ně normalizační režim na vodě nedosáhne.
Řádek 19:
V Česku je vodní turistika provozována zejména v letní sezóně na největších řekách [[pahorkatina|pahorkaté]] části [[Čechy|Čech]], které mají dlouhé souvislé splavné [[kaňon]]ovité úseky s mírně tekoucí vodou, občasnými [[peřej]]emi a množstvím [[jez]]ů. Díky tomu je na nich také plně rozvinutá vodácká infrastruktura (půjčovny lodí, [[kemp]]y, hospody, sportovní propustě na jezech). [[Morava|Moravské]] řeky mají vlivem odlišné [[geomorfologie]] většinou méně atraktivní charakter, a jsou tedy méně vyhledávané i vodácky přizpůsobené.
=== Návštěvnost řek v roce 2011 ===
# [[Vltava]]
# [[Sázava]]
Řádek 28:
# [[Morava (řeka)|Morava]]
Dalšími vodácky navštěvovanými toky jsou menší [[Říčka|říčky]], které mají dostatečnou vodu pro splutí pouze za zvýšených vodních stavů (například po [[Déšť|deštích]] nebo při jarním tání [[Sníh|sněhu]]), nebo při vypouštění rybníků a přehrad z důvodu pořádání organizované vodácké akce.
=== Nepravidelně sjízdné vodní toky ===
* [[Divoká Orlice]]
* [[Mastník (přítok Vltavy)|Mastník]]
Řádek 54:
=== Externí odkazy ===
* [http://www.povoda.cz/clanky/1354326586/kratka-historie-vodactvi-v-cechach.html Historie vodáctví, odkud je čerpáno]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Turistika]]
| |||