Hodiny: Porovnání verzí

Přidáno 24 bajtů ,  před 5 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(→‎Externí odkazy: -dead links)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
{{různé významy}}
 
'''Hodiny''' (množné číslo slova [[hodina]], z [[Praslovanština|praslovanského]] ''godъ'' výročí, svátek, doba) jsou přístroje na měření [[čas]]u, obvykle v rámci jednoho dne. Doplňkově může ukazovat i kalendářní údaje. Pokud jsou malé a přenosné, nazývají se [[hodinky]], pro velmi přesné hodiny se užívá název [[chronometr]]. Čas se indikuje pomocí ruček na ciferníku, případně u [[Elektronické hodiny|elektronických hodin]] číslicovým displejem. Pro odměřování [[čas|doby]] (kratšího časového úseku) slouží [[stopky]]. Ciferník moderních ručkových hodin je dělen na 12 hodin, časový údaj ukazuje obvykle kratší hodinová a s ní souosá minutová ručka; někdy mají ještě zvláštní sekundovou ručku, buď na okraji ciferníku nebo rovněž ve středu (centrální). Mechanické i elektronické hodiny ukazují konstantní jednotky času: hodina má 60 [[minuta|minut]] a minuta 60 [[sekunda|sekund]].
[[Soubor:BadSalzdetfurthBadenburgerStr060529.jpg|thumbnáhled|250 px|Veřejné hodiny v parku]]
 
== Principy měření času ==
Čas lze měřit dvojím podstatně odlišným způsobem:
 
1. Měření přímým '''sledováním''' a indikací rovnoměrného pohybu:
* místní čas indikují [[sluneční hodiny]] a jejich předchůdce [[gnómon]], jež ukazují okamžitou polohu [[Slunce]] vrženým stínem tyče
* Jiné konstrukce slouží k odměřování časových intervalů:
** [[Přesýpací hodiny]] a starší [[vodní hodiny]] (klepsydra), kde se sleduje pokles hladiny kapaliny nebo písku v průhledné nádrži;
** svíčkové hodiny, kde se čas odečítá podle pravidelného odhořívání svíčky apod.
I když údaj slunečních hodin se z definice nemůže od místního slunečního času nijak odchýlit, lze jej odečítat v nejlepším případě s přesností několika minut. To je hlavní důvod, proč moderní hodiny téměř bez výjimek užívají druhý postup.
 
2. Měření '''počítáním''' pravidelných pohybů, mechanických, elektrických nebo atomárních [[Kmitání|oscilací]]. Podle pohonu a konstrukce se dělí na:
*** [[věžní hodiny]];
** přenosné hodiny a [[Hodinky]], obvykle řízené [[Setrvačka|setrvačkou]] čili „nepokojem“;
** námořní a letecké [[chronometr]]y;
** elektrické hodiny, poháněné elektrickým proudem;
* [[Elektronické hodiny]] a hodinky s elektronickým, obvykle křemenným [[Krystal (elektronika)|krystalem]];
Zatímco chod lze regulací upravit, variace je dána kvalitou a konstrukcí stroje a regulovat se nijak nedá.
 
[[Soubor:Huygens clock.png|thumbnáhled|upright=0.9|Schéma Huygensových kyvadlových hodin s lopatkovým krokem]]
 
== Mechanické hodiny ==
Rozhodující charakteristikou mechanických hodin je mechanický oscilátor a převody. Zpravidla používají i mechanický zdroj energie (závaží, pružina) a ručkovou indikaci na ciferníku.
=== Hlavní části mechanických hodin ===
Každé mechanické hodiny mají tyto hlavní části:
* '''krok''', který spojuje oscilátor s posledním (nejrychlejším) kolem převodu, jež se nazývá krokové nebo stoupací kolo;
* '''oscilátor''' či '''regulátor''', který řídí rychlost otáčení krokového (stoupacího) kola a na němž závisí přesnost hodin;
* '''Indikační''' zařízení, tj. hodinové převody, ručky a ciferník.
 
K tomu od nejstarších dob přistupují
 
=== Pohon ===
Ideálním pohonem mechanických hodin je '''závaží''', zavěšené buďto na laně či struně, navinuté na bubnu, anebo na řetízku, zachyceném na řetězovém kole. Závaží vyvíjí přesně konstantní hnací sílu, nedá se však použít u přenosných hodin.
 
U přenosných hodin a hodinek se proto používá plochá '''pružina''' („péro“), svinutá do spirály a u lepších hodin umístěná v pérovníku. Hnací síla pružiny s jejím rozvíjením klesá a tím působí nerovnoměrnost chodu. U starších přesných přenosných hodin a chronometrů ji kompenzovaly složité mechanismy, například tzv. šnek s řetízkem, kde se s rozvíjením pružiny zároveň mění rameno, na němž síla působí.
 
[[Soubor:Tidens naturlære fig19.png|thumbnáhled|upright=0.7|Schéma pohonu, převodů a kroku kyvadlových hodin]]
[[Soubor: Hamilton 926 movement.jpg|thumbnáhled|upright=0.8|Setrvačka kapesních hodinek s teplotní kompenzací]]
[[Soubor: Graham Escapement.svg|thumbnáhled|upright=0.7|Grahamův klidový kyvadlový krok. a – stoupací kolo; b – palety; c- kyvadlová tyč.]]
[[Soubor: Anker 01.svg|thumbnáhled|upright=0.7|Kotvový krok hodinek se setrvačkou.]]
 
=== Převody ===
=== Oscilátor ===
Vlastním jádrem hodin je oscilátor, tj. soustava setrvačných hmot a direkční síly s vlastní frekvencí kmitů. Na jeho [[isochronie|isochronii]] závisí přesnost chodu hodin.
Nejstarším oscilátorem mechanických hodin je tzv. '''[[lihýř]]''', rameno s dvěma závažími, který se otáčí kolem svislé osy. Hřídel lihýře je zavěšen na provazu nebo řemeni, jehož zkrucováním vzniká direkční síla. Posunem závažíček po rameni lze měnit vlastní frekvenci lihýře. Lihýř je fyzikálně velmi neurčitý, jeho frekvence závisí na stavu závěsu a podobně. Chyba chodu i variace lihýřových hodin byla v řádu minut za den, nicméně se udržel jako oscilátor nepřenosných hodin až do 17. století, u přenosných hodin a hodinek ještě o století déle.
 
Téměř ideální mechanický oscilátor je '''[[kyvadlo]]''', jehož direktivní silou je dokonale stálá zemská [[gravitace]]. Kyvadlo jako prostředek měření času navrhl poprvé [[Galileo Galilei]], konstrukce se někdy připisuje už jeho synovi, první kyvadlové hodiny postavil a roku [[1655]] podrobně popsal holandský fyzik [[Christiaan Huygens]]. Matematické kyvadlo má přesnou vlastní frekvenci kyvů, která ovšem mírně závisí na rozkyvu (amplitudě) kyvadla. Proto se u přesnějších hodin (včetně tzv. [[pendlovky|pendlovek]]) volí velmi malá amplituda v rozmezí do několika stupňů, což ovšem zvyšuje nároky na přesnost výroby kroku. Se změnami teploty se mění i délka kyvadla, přesné kyvadlové hodiny proto mívaly i teplotní kompenzaci.
 
Hlavní nevýhodou kyvadla je to, že je nelze použít u přenosných hodin. Proto se u hodinek dlouho udržel lihýř, který teprve kolem roku 1700 nahradila '''setrvačka''' (lidově „nepokoj“, z německého ''Unruh''). Setrvačka je kolo na hřídeli a direkční sílu vyvozuje vlásek, jemná spirálová pružina. Frekvenci setrvačky ovlivňuje teplotní roztažnost věnce, která se u lepších hodinek kompenzovala bimetalem, novější hodiny ji omezují volbou vhodné oceli. Také tuhost vlásku závisí na teplotě, lepší hodinky proto mívají vlásek ze speciální slitiny, [[invar]]u. Chod hodin ovlivňuje i tření čepů setrvačky v ložisku, které se proto dělá z umělých rubínů a s co nejtenčími čepy (typicky kolem desetiny mm). Takové čepy jsou ovšem mechanicky choulostivé, takže ložiska moderních hodinek jsou vždy ještě odpružena.
* '''slepecké''' hodiny s hmatovou indikací,
* [[šachové hodiny]] a další.
[[Soubor:Vilůa Borghese waterclock 4.jpg|thumbnáhled|Vodní hodiny v [[Řím]]ě, Villa Borghese]]
 
== Odkazy ==
* {{en}} [http://www.csalim.com Flash Clocks] - Flash clocks for use on blogs and webpages
* {{en}} [http://www.ekitsonline.com/clock_kit_4.htm Personalised Clocks] Návrh vlastních hodin na webu
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Hodiny| ]]
1 640 407

editací