Antikoncepce: Porovnání verzí

[[Soubor:Opened Oral Birth Control.jpg|300px|thumbnáhled|Balení [[antikoncepční tableta|antikoncepčních tabletek]]]]

}}</ref>

[[Soubor:Silphium.jpg|thumbnáhled|alt=ancient coin depicting silphium|Starověká stříbrná mince z města [[Kyréné (Libye)|Kyréné]] znázorňující stonek [[hladýš]]e]]

Egyptský [[Ebersův papyrus]] z roku 1550&nbsp;př. n. l. a [[Kahúnský papyrus]] z roku 1850&nbsp;př. n. l. obsahují nejranější zdokumentované popisy antikoncepce - používání medu, lístků [[akácie]] a [[cupanina|cupaniny]], které se vkládaly do vagíny, aby zabránily proniknutí spermatu.<ref name="History2010" /><ref name="Lipsey2005">{{cite book|last1=Lipsey |first1= Richard G.|last2=Carlaw |first2=Kenneth|last3=Bekar |first3=Clifford|chapter=Historical Record on the Control of Family Size|chapterurl=http://books.google.com/books?id=tSrGTMtBv50C&pg=PA335|pages=335–40|title=Economic Transformations: General Purpose Technologies and Long-Term Economic Growth|publisher=Oxford University Press |year=2005|isbn=978-0-19-928564-8}}</ref> Starověké egyptské kresby rovněž znázorňují používání kondomů.<ref name="Ebe2010" /> [[Genesis|Kniha Genesis]] popisuje vyjmutí údu neboli [[Přerušovaná soulož|přerušovanou soulož]] jako způsob antikoncepce, když [[Onan]] „vyplýtval své semeno“ (ejakuloval) na zem, aby nezplodil dítě s [[levirát|ženou svého zesnulého bratra]], [[Támar (Genesis)|Támar]].<ref name="History2010">{{cite book|last=Cuomo|first=Amy|chapter=Birth control|editor-last=O'Reilly|editor-first=Andrea|title=Encyclopedia of motherhood|year=2010|publisher=Sage Publications|location=Thousand Oaks, Calif.|isbn=9781412968461|pages=121–126|chapterurl=http://books.google.ca/books?id=Pcxqzal4bEYC&pg=PA124}}</ref> Má se za to, že ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]] se jako antikoncepce používal [[hladýš]], který byl díky své účinnosti a tudíž žádoucnosti hromadně sklízen až do vymizení této rostliny.<ref>{{cite book|author=unspecified|chapter=Herbal contraceptives and abortifacients|editor-last=Bullough|editor-first=Vern L.|title=Encyclopedia of birth control|year=2001|publisher=ABC-CLIO|location=Santa Barbara, Calif.|isbn=9781576071816|pages=125–128|url=http://books.google.ca/books?id=XuX-MGTZnJoC&pg=PA125}}</ref> Ve středověké Evropě byla jakákoli snaha zabránit těhotenství [[Katolická církev|katolickou církví]] považována za nemorální.<ref name="History2010" /> Má se za to, že ženy v té době používaly řadu antikoncepčních opatření, například přerušovanou soulož nebo vkládání kořenů [[lilie]] a [[routa (rod)|routy]] do vagíny.<ref>{{cite book|last=McTavish|first=Lianne|chapter=Contraception and birth control|editor-last=Robin|editor-first=Diana|title=Encyclopedia of women in the Renaissance : Italy, France, and England|year=2007|publisher=ABC-CLIO|location=Santa Barbara, Calif.|isbn=9781851097722|pages=91–92|chapterurl=http://books.google.ca/books?id=OQ8mdTjxungC&pg=PA91}}</ref> [[Casanova]] (1725–1798) popsal používání návleku z jehněčího střívka pro prevenci otěhotnění; všeobecně dostupné kondomy se však objevily až ve 20. století.<ref name="History2010" /> V roce 1909 Richard Richter vyvinul první nitroděložní tělísko ze střívka [[Bourec morušový|bource morušového]], které pak v Německu ve druhé polovině 20. let 20. století dále vyvíjel a prodával [[Ernst Gräfenberg]].<ref>{{cite book|last1=Fritz|first1=Marc A.|last2=Speroff|first2=Leon|year=2011|chapter=Intrauterine contraception|title=Clinical gynecologic endocrinology and infertility|edition=8th|location=Philadelphia|publisher=Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams & Wilkins|pages=1095–1098|isbn=978-0-7817-7968-5|url=http://books.google.com/books?id=KZLubBxJEwEC&pg=RA1-PA1095}}</ref> V roce 1916 [[Margaret Sangerová]] otevřela ve Spojených státech první kliniku zabývající se antikoncepcí, za což byla zatčena.<ref name="History2010" /> Její příklad v roce 1921 následovala první klinika ve Spojeném království otevřená [[Marie Stopesová|Marií Stopesovou]].<ref name="History2010" /> [[Gregory Pincus]] a [[John Rock (americký vědec)|John Rock]] s pomocí [[Americká federace pro plánované rodičovství|Americké federace pro plánované rodičovství]] v 50. letech 20. století vyvinuli první antikoncepční tabletky, které se v 60. letech 20. století staly veřejně dostupnými.<ref>{{cite book|last=Poston|first=Dudley|title=Population and Society: An Introduction to Demography|year=2010|publisher=Cambridge University Press|isbn=9781139489386|page=98|url=http://books.google.ca/books?id=CR-EXq4y8XAC&pg=PA98}}</ref> Potrat pomocí léků se stal alternativou k chirurgickému potratu díky dostupnosti [[Analogy prostaglandinu|prostaglandinových analogů]] v 70. letech 20. století a [[Mifepriston|mifepristonumifepriston]]u v 80. letech 20. století.<ref>{{cite journal|last1=Kulier|first1=Regina|last2=Kapp|first2=Nathalie|last3=Gülmezoglu|first3=A. Metin|last4=Hofmeyr|first4=G. Justus|last5=Cheng|first5=Linan|last6=Campana|first6=Aldo|date=November 9, 2011|title=Medical methods for first trimester abortion|journal=Cochrane Database of Systematic Reviews|issue=11|page=CD002855|doi=10.1002/14651858.CD002855.pub4|pmid=22071804|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD002855.pub4/abstract;jsessionid=2D7DDA98B31CD7DACB8391192770991C.d04t01}}</ref>

[[Hormonální antikoncepce]] působí tak, že brání [[Ovulace|ovulaci]] a [[početí]].<ref name="Nelson 2011">{{cite book|last1=Nelson|first1=Anita L.|last2=Cwiak|first2=Carrie|year=2011|chapter=Combined oral contraceptives (COCs)|editor1-last=Hatcher|editor1-first=Robert A.|editor2-last=Trussell|editor2-first=James|editor3-last=Nelson|editor3-first=Anita L.|editor4-last=Cates|editor4-first=Willard Jr.|editor5-last=Kowal|editor5-first=Deborah|editor6-last=Policar|editor6-first=Michael S. (eds.)|title=Contraceptive technology|edition=20th revised|location=New York|publisher=Ardent Media|pages=249–341|isbn=978-1-59708-004-0|issn=0091-9721|oclc=781956734}}</ref> Je dostupná v mnoha různých formách, například jako [[orální antikoncepce|tablety užívané ústně]], [[Subdermální implantáty|podkožní]] implantáty, [[antikoncepční injekce|injekce]], [[antikoncepční náplast|náplasti]], [[nitroděložní tělísko|nitroděložní tělíska]] nebo [[Vaginální kroužek|vaginální kroužky]]. Zatím je dostupná pouze pro ženy. Existují dva typy antikoncepce užívané ústně - [[orální kontracepce|kombinovaná orální kontracepce]] a tablety obsahující pouze [[progestogen]].<ref name="Ammer 2009a">{{cite book|last=Ammer|first=Christine|year=2009|chapter=oral contraceptive|title=The encyclopedia of women's health|edition=6th|location=New York|publisher=Facts On File|isbn=978-0-8160-7407-5|pages=312–315|chapterurl=http://books.google.com/books?id=_MRDimrELCIC&pg=PA312&vq=oral+contraceptive}}</ref> Jsou-li užívány během těhotenství, nezvyšují riziko [[Potrat|potratupotrat]]u ani nezpůsobují [[Vrozená vada|vrozené vady]].<ref name=WHO_FP2011p10/>

Preparáty působí několika mechanismy – primárním je inhibice ovulace, sekundární účinky lze rozdělit na preimplantační (zahušťují hlen, zpomalují motilitu vejcovodů a řasinkového epitelu v nich), periimplantační (ovlivněním endometria brání nidaci) a postimplantační (nezabrání samotné nidaci, ale udržení těhotenství). Periimplantační a postimplantační sekundární účinky jsou postfertilizační, tj. abortivní (způsobující potrat) – dochází při nich k odumření oplodněného vajíčka.Preparáty působí několika mechanismy – primárním je inhibice ovulace, sekundární účinky lze rozdělit na preimplantační (zahušťují hlen, zpomalují motilitu vejcovodů a řasinkového epitelu v nich), periimplantační (ovlivněním endometria brání nidaci) a postimplantační (nezabrání samotné nidaci, ale udržení těhotenství). Periimplantační a postimplantační sekundární účinky jsou postfertilizační, tj. abortivní (způsobující potrat) – dochází při nich k odumření oplodněného vajíčka.<ref> KD Tripathi , Essentials of Medical Pharmacology, 2013KD Tripathi , Essentials of Medical Pharmacology, 2013</ref>

}}</ref> Často také omezuje menstruační krvácení a zmírňuje [[Dysmenorea|bolestivé křeče při menstruaci]].<ref name=WHO_FP2011p10>{{cite book|first=World Health Organization Department of Reproductive Health and Research|title=Family planning : a global handbook for providers : evidence-based guidance developed through worldwide collaboration.|year=2011|pages=1-10|publisher=WHO and Center for Communication Programs|location=Geneva, Switzerland|isbn=978-0-9788563-7-3|url=http://www.fphandbook.org/sites/default/files/hb_english_2012.pdf|edition=Rev. and Updated ed.}}</ref> Nižší dávky estrogenu ve vaginálním kroužku mohou snižovat riziko citlivosti prsou, [[Nauzea|nauzey]] a bolesti hlavy, které jsou spojovány s přípravky obsahujícími vyšší dávku estrogenu.<ref name=Shulman2011>{{cite journal|last=Shulman|first=LP|title=The state of hormonal contraception today: benefits and risks of hormonal contraceptives: combined estrogen and progestin contraceptives.|journal=American journal of obstetrics and gynecology|date=2011 Oct|volume=205|issue=4 Suppl|pages=S9-13|pmid=21961825}}</ref>

[[Soubor:Kondom.jpg|thumbnáhled|Svinutý pánský [[kondom]]]]

[[Bariérová antikoncepce]] jsou prostředky, které se snaží bránit [[početí]] tím, že fyzicky znemožňují pronikání [[spermatu]] do [[dělohy]].<ref name=Neinstein2008/> Patří k nim mužský [[kondom]], [[ženský kondom]], [[cervikální klobouček]], [[pesar]] a [[antikoncepční houbička]] se [[Spermicid|spermicidemspermicid]]em.<ref name=Neinstein2008>{{cite book|last=Neinstein|first=Lawrence|title=Adolescent health care : a practical guide|year=2008|publisher=Lippincott Williams & Wilkins|location=Philadelphia|isbn=9780781792561|page=624|url=http://books.google.ca/books?id=XIzo5uo3XIQC&pg=PA624|edition=5th ed.}}</ref>

Jejich spolehlivost a bezpečnost je doložena u dospívajících<ref name=Comm2012/> i u žen, které dosud nerodily.<ref>{{cite journal|last=Black|first=K|coauthors=Lotke, P; Buhling, KJ; Zite, NB; Intrauterine contraception for Nulliparous women: Translating Research into Action (INTRA), group|title=A review of barriers and myths preventing the more widespread use of intrauterine contraception in nulliparous women.|journal=The European journal of contraception & reproductive health care : the official journal of the European Society of Contraception|date=2012 Oct|volume=17|issue=5|pages=340-50|pmid=22834648}}</ref> Nitroděložní tělíska nemají nežádoucí vliv na [[kojení]] a je možné je zavádět hned po porodu.<ref name=Gabbe2012>{{cite book|last=Gabbe|first=Steven|title=Obstetrics: Normal and Problem Pregnancies|year=2012|publisher=Elsevier Health Sciences|isbn=9781455733958|page=527|url=http://books.google.ca/books?id=x3mJpT2PkEUC&pg=PA527}}</ref> Dají se používat také bezprostředně po [[Potrat|potratupotrat]]u.<ref>{{cite journal|last=Steenland|first=MW|coauthors=Tepper, NK; Curtis, KM; Kapp, N|title=Intrauterine contraceptive insertion postabortion: a systematic review.|journal=Contraception|date=2011 Nov|volume=84|issue=5|pages=447-64|pmid=22018119}}</ref> Po odstranění se plodnost okamžitě vrací na normální úroveň, a to i po dlouhodobém používání.<ref>{{cite book|last=Hurd|first=[edited by] Tommaso Falcone, William W.|title=Clinical reproductive medicine and surgery|year=2007|publisher=Mosby|location=Philadelphia|isbn=9780323033091|page=409|url=http://books.google.ca/books?id=fOPtaEIKvcIC&pg=PA409}}</ref> Měděná nitroděložní tělíska mohou zvyšovat menstruační krvácení a způsobovat bolestivější křeče.<ref name=Grimes2007>{{Cite journal | author = Grimes, D.A., MD | title = "Intrauterine Devices (IUDs)" In:Hatcher, RA; Nelson, TJ; Guest, F; Kowal, D | journal = Contraceptive Technology 19th ed. | location = New York |publisher = Ardent Media | year = 2007}}</ref> Hormonální nitroděložní tělíska mohou menstruační krvácení naopak potlačovat nebo dokonce i zastavit.<ref name=Gabbe2012/> K dalším možným komplikacím patří vypuzení (ve 2–5 % případů) a vzácně i perforace (proděravění) dělohy (v méně než 0,7 % případů).<ref name=Gabbe2012/><ref name=Marnach2013>{{cite journal|last=Marnach|first=ML|coauthors=Long, ME; Casey, PM|title=Current issues in contraception.|journal=Mayo Clinic proceedings. Mayo Clinic|date=2013 Mar|volume=88|issue=3|pages=295-9|pmid=23489454}}</ref> Křeče je možné léčit [[Nesteroidní antiflogistikum|nesteroidními antiflogistiky]].<ref name=Marnach2013/>

[[Sterilizace (lékařství)|Chirurgická sterilizace]] se provádí formou [[podvázání vejcovodů]] u žen a [[vasektomie]] u mužů.<ref name=Hopkins2010/> Nemá žádné významné dlouhodobé vedlejší účinky, podvázání vejcovodů naopak snižuje riziko [[Rakovina vaječníků|rakoviny vaječníku]].<ref name=Hopkins2010/> Pravděpodobnost krátkodobých komplikací je dvacetkrát nižší u vasektomie než u podvázání vejcovodů.<ref name=Hopkins2010/><ref>{{cite journal |author=Adams CE, Wald M |title=Risks and complications of vasectomy |journal=Urol. Clin. North Am. |volume=36 |issue=3 |pages=331–6|year=2009 |month=August |pmid=19643235 |doi=10.1016/j.ucl.2009.05.009 |url=}}</ref> Po vasektomii může dojít k otoku a bolestivosti šourku. Tyto potíže ale obvykle odezní během jednoho až dvou týdnů.<ref>{{cite book |author=Hillard, Paula Adams |title=The 5-minute obstetrics and gynecology consult |publisher=Lippincott Williams & Wilkins |location=Hagerstwon, MD |year=2008 |pages=265 |isbn=0-7817-6942-6|url=http://books.google.ca/books?id=fOoFIQOdIhkC&pg=PA265}}</ref> V případě podvázání vejcovodů se komplikace projevují v 1 až 2 % zákroků. K případným závažným komplikacím dochází zpravidla v důsledku [[anestezie]].<ref>{{cite book |author=Hillard, Paula Adams |title=The 5-minute obstetrics and gynecology consult |publisher=Lippincott Williams & Wilkins |location=Hagerstwon, MD |year=2008 |pages=549 |isbn=0-7817-6942-6|url=http://books.google.ca/books?id=fOoFIQOdIhkC&pg=PA549}}</ref> Ani jedna z těchto metod neposkytuje ochranu před sexuálně přenosnými infekcemi.<ref name=Hopkins2010/>

Přestože je sterilizace považována za trvalý zákrok,<ref name=Deff2011/> je možné se pokusit o [[Reverze podvázání vejcovodů|reverzi podvázání vejcovodů]] obnovením průchodnosti [[Vejcovod|vejcovodůvejcovod]]ů, respektive o [[Reverze vasektomie|reverzi vasektomie]] obnovením průchodnosti [[Chámovod|chámovodůchámovod]]ů. U žen souvisí touha po reverzi zákroku často se změnou partnera.<ref name=Deff2011/> Úspěšnost početí po reverzi podvázání vejcovodů se pohybuje od 31 do 88 %. K možným komplikacím patří mimo jiné i zvýšené riziko [[Mimoděložní těhotenství|mimoděložního těhotenství]].<ref name=Deff2011>{{cite journal|last=Deffieux|first=X|coauthors=Morin Surroca, M; Faivre, E; Pages, F; Fernandez, H; Gervaise, A|title=Tubal anastomosis after tubal sterilization: a review.|journal=Archives of gynecology and obstetrics|date=2011 May|volume=283|issue=5|pages=1149-58|pmid=21331539}}</ref> Počet mužů žádajících o reverzi zákroku se pohybuje od 2 do 6 %.<ref name=Shri2010>{{cite journal|last=Shridharani|first=A|coauthors=Sandlow, JI|title=Vasectomy reversal versus IVF with sperm retrieval: which is better?|journal=Current opinion in urology|date=2010 Nov|volume=20|issue=6|pages=503-9|pmid=20852426}}</ref> Úspěšnost zplození dítěte po reverzi zákroku se pohybuje od 38 do 84 %. Bývá tím nižší, čím delší doba uplyne od původního zákroku do reverze. Pro muže může být jednou z možností<ref name=Shri2010/> [[odběr spermatu]] s následným [[Oplodnění ve zkumavce|oplodněním ve zkumavce]].<ref>{{cite journal|last=Nagler|first=HM|coauthors=Jung, H|title=Factors predicting successful microsurgical vasectomy reversal.|journal=The Urologic clinics of North America|date=2009 Aug|volume=36|issue=3|pages=383-90|pmid=19643240}}</ref>

[[Metoda plodných dnů|Metody sledování plodných dnů]] spočívají v určování nejplodnějších dnů [[Menstruační cyklus|menstruačního cyklu]] a vyhýbání se nechráněnému pohlavnímu styku.<ref name=Grim2004/> Plodnost je možné určovat například na základě [[Bazální teplota|bazální tělesné teploty]], [[Cervikální hlen|cervikálního hlenu]] nebo dne cyklu.<ref name=Grim2004>{{cite journal|last=Grimes|first=DA|coauthors=Gallo, MF; Grigorieva, V; Nanda, K; Schulz, KF|title=Fertility awareness-based methods for contraception.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2004 Oct 18|issue=4|pages=CD004860|pmid=15495128}}</ref> Četnost selhání během prvního roku se u těchto metod pohybuje zpravidla od 12 do 25 %. V případě bezchybného používání závisí na používané metodě a pohybuje se obvykle od 1 do 9 %.<ref name=Hopkins2010/> Důkazů, z nichž odhady vycházejí, je ale málo, neboť většina účastníků studií tyto metody přestává používat předčasně.<ref name=Grim2004/> Na celém světě tyto metody používá přibližně 3,6 % párů.<ref name=Sivin2010/>

[[Přerušovaná soulož]] (odborně též coitus interruptus) je praktika spočívající v ukončení pohlavního styku (vyjmutí pohlavního údu) před ejakulací.<ref name=WHO2009_100>{{cite book|last=Organization|first=World Health|title=Medical eligibility criteria for contraceptive use|year=2009|publisher=Reproductive Health and Research, World Health Organization|location=Geneva|isbn=9789241563888|page=91-100|url=http://whqlibdoc.who.int/publications/2010/9789241563888_eng.pdf|edition=4th ed.}}</ref> Hlavním rizikem této metody je, že ji muž neprovede správně nebo včas.<ref name=WHO2009_100/> Četnost selhání během prvního roku se pohybuje od 4 % při bezchybném používání až po 27 % při běžném používání.<ref name=WHO2009_10/> Někteří lékaři tuto metodu nepovažují za antikoncepci.<ref name=Will2012/>

O obsahu spermatu v [[Preejakulát|preejakulátupreejakulát]]u je k dispozici pouze málo důkazů.<ref name=Jones2009>{{cite journal|last=Jones|first=RK|coauthors=Fennell, J; Higgins, JA; Blanchard, K|title=Better than nothing or savvy risk-reduction practice? The importance of withdrawal.|journal=Contraception|date=2009 Jun|volume=79|issue=6|pages=407-10|pmid=19442773}}</ref> Zatímco v některých předběžných studiích žádné sperma v preejakulátu zjištěno nebylo,<ref name=Jones2009/> v jednom z dalších klinických hodnocení bylo sperma zjištěno u 10 z 27 dobrovolníků.<ref>{{cite journal|last=Killick|first=SR|coauthors=Leary, C; Trussell, J; Guthrie, KA|title=Sperm content of pre-ejaculatory fluid.|journal=Human fertility (Cambridge, England)|date=2011 Mar|volume=14|issue=1|pages=48-52|pmid=21155689}}</ref> Metodu přerušované soulože jako antikoncepci používají přibližně 3 % párů.<ref name=Sivin2010>{{cite journal|last=Freundl|first=G|coauthors=Sivin, I; Batár, I|title=State-of-the-art of non-hormonal methods of contraception: IV. Natural family planning.|journal=The European journal of contraception & reproductive health care : the official journal of the European Society of Contraception|date=2010 Apr|volume=15|issue=2|pages=113-23|pmid=20141492}}</ref>

[[Metoda laktační amenorey]] spočívá ve využívání ženiny přirozené [[Poporodnípoporodní neplodnost|poporodní neplodnosti]]i, která nastává po porodu a může být prodloužena [[Kojení|kojenímkojení]]m.<ref name=Blackburn2007>{{cite book|last=Blackburn|first=Susan Tucker|title=Maternal, fetal, & neonatal physiology : a clinical perspective|year=2007|publisher=Saunders Elsevier|location=St. Louis, Mo.|isbn=9781416029441|page=157|url=http://books.google.it/books?id=2y6zOSQcn14C&pg=PA157|edition=3rd ed.}}</ref> Podmínkou je zpravidla nedostavující se [[menstruace]], výhradní kojení novorozence a věk dítěte do šesti měsíců.<ref name=Blenning2005>{{cite journal|last=Blenning|first=CE|coauthors=Paladine, H|title=An approach to the postpartum office visit.|journal=American family physician|date=2005 Dec 15|volume=72|issue=12|pages=2491-6|pmid=16370405}}</ref> [[Světová zdravotnická organizace]] uvádí, že je-li kojení jediným zdrojem výživy kojence, je četnost selhání během šesti měsíců po porodu 2 %.<ref>{{Citace elektronické monografie |titul=WHO 10 facts on breastfeeding |vydavatel=World Health Organization|month=April |year=2005|url=http://www.who.int/features/factfiles/breastfeeding/facts/en/index2.html}}</ref> V klinických hodnoceních byla zjištěna četnost selhání od 0 % do 7,5 %.<ref name=Vander2003/> Během prvního roku se četnost selhání zvyšuje na 4 až 7 % a během druhého roku až na 13 %.<ref name=Fritz2012>{{cite book|last=Fritz|first=Marc|title=Clinical Gynecologic Endocrinology and Infertility|year=2012|isbn=9781451148473|page=1007-1008|url=http://books.google.it/books?id=KZLubBxJEwEC&pg=PA1007}}</ref> Zvyšuje ji také podávání kojenecké mléčné výživy, odstřikování mateřského mléka místo přímého kojení, používání [[Dudlík|dudlíkududlík]]u a krmení pevnou stravou.<ref>{{cite book|last=Swisher|first=Judith Lauwers, Anna|title=Counseling the nursing mother a lactation consultant's guide|publisher=Jones & Bartlett Learning|location=Sudbury, MA|isbn=9781449619480|page=465-466|url=http://books.google.it/books?id=2X0_Takcr_wC&pg=PA465|edition=5th ed.}}</ref> U žen, které plně kojí, se zhruba v 10 % obnovuje menstruační cyklus do tří měsíců, ve 20 % do šesti měsíců.<ref name=Fritz2012/> U nekojících žen se může plodnost obnovit už po čtyřech týdnech od porodu.<ref name=Fritz2012/>

Metody [[Nouzová antikoncepce|nouzové antikoncepce]] spočívají v užívání léků (pilulek „následujícího rána“) nebo používání prostředků po nechráněném pohlavním styku s nadějí, že zabrání těhotenství.<ref name=Gizzo2012>{{cite journal|last=Gizzo|first=S|coauthors=Fanelli, T; Di Gangi, S; Saccardi, C; Patrelli, TS; Zambon, A; Omar, A; D'Antona, D; Nardelli, GB|title=Nowadays which emergency contraception? Comparison between past and present: latest news in terms of clinical efficacy, side effects and contraindications.|journal=Gynecological endocrinology : the official journal of the International Society of Gynecological Endocrinology|date=2012 Oct|volume=28|issue=10|pages=758-63|pmid=22390259}}</ref> Působí převážně tak, že brání ovulaci nebo oplodnění.<ref name=Hopkin2012>{{cite book|title=The Johns Hopkins Manual of Gynecology and Obstetrics|year=2012|isbn=9781451148015|page=391|url=http://books.google.ca/books?id=4Sg5sXyiBvkC&pg=PR241|edition=4th|chapter=Fertility Control:Contraception, Sterilization, and Abortion}}</ref>avšak možná take existovat mechanism ovlivněním endometria brání nidaci oplodněného vajíčkaavšak možná take existovat mechanism ovlivněním endometria brání nidaci oplodněného vajíčka.<ref>Watson Pharma (under license from HRA Pharma) (May 2, 2012). "Prescribing information: Ella; 12.1 Mechanism of action" (PDF). Silver Spring, Md.: FDA Center for Drug Evaluation and Research (CDER). pp. 4–5. When taken immediately before ovulation is to occur, ella postpones follicular rupture. The likely primary mechanism of action of ulipristal acetate for emergency contraception is therefore inhibition or delay of ovulation; however, alterations to the endometrium that may affect implantation may also contribute to efficacy... The pharmacodynamics of ulipristal acetate depends on the timing of administration in the menstrual cycle. Administration in the mid-follicular phase causes inhibition of folliculogenesis and reduction of estradiol concentration. Administration at the time of the luteinizing hormone peak delays follicular rupture by 5 to 9 days. Dosing in the early luteal phase does not significantly delay endometrial maturation but decreases endometrial thickness by 0.6 ± 2.2 mm (mean ± SD). </ref><ref>Watson Pharma (under license from HRA Pharma) (May 2, 2012). "Prescribing information: Ella; 12.1 Mechanism of action" (PDF). Silver Spring, Md.: FDA Center for Drug Evaluation and Research (CDER). pp. 4–5. When taken immediately before ovulation is to occur, ella postpones follicular rupture. The likely primary mechanism of action of ulipristal acetate for emergency contraception is therefore inhibition or delay of ovulation; however, alterations to the endometrium that may affect implantation may also contribute to efficacy... The pharmacodynamics of ulipristal acetate depends on the timing of administration in the menstrual cycle. Administration in the mid-follicular phase causes inhibition of folliculogenesis and reduction of estradiol concentration. Administration at the time of the luteinizing hormone peak delays follicular rupture by 5 to 9 days. Dosing in the early luteal phase does not significantly delay endometrial maturation but decreases endometrial thickness by 0.6 ± 2.2 mm (mean ± SD). </ref> <ref> Chris Kahlenborn, Rebecca Peck, Walter B. Severs, Mechanism of action of levonorgestrel emergency contraception, 2015. </ref><ref> Chris Kahlenborn, Rebecca Peck, Walter B. Severs, Mechanism of action of levonorgestrel emergency contraception, 2015. </ref><ref> Chris Kahlenborn, Rebecca Peck, Walter B. Severs, Mechanism of action of levonorgestrel emergency contraception, 2015. </ref> Existují různé možnosti, například [[Yuzpeho metoda|antikoncepční tablety obsahující vysokou dávku účinných látek]], [[levonorgestrel]], [[mifepriston]], [[ulipristal]] nebo nitroděložní tělíska.<ref name=CochEmerg2012>{{cite journal|last=Cheng|first=L|coauthors=Che, Y; Gülmezoglu, AM|title=Interventions for emergency contraception.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2012 Aug 15|volume=8|pages=CD001324|pmid=22895920}}</ref> Tablety [[Levonorgestrel|levonorgestrelulevonorgestrel]]u snižují pravděpodobnost otěhotnění o 70 % (četnost těhotenství 2,2 %), pokud jsou užity do 3&nbsp;dnů po nechráněném styku nebo selhání kondomu.<ref name=Gizzo2012/> [[Ulipristal]] snižuje pravděpodobnost otěhotnění přibližně o 85 % (četnost těhotenství 1,4 %) až do 5.&nbsp;dne a je pravděpodobně o něco účinnější než levonorgestrel.<ref>{{cite journal|last=Richardson|first=AR|coauthors=Maltz, FN|title=Ulipristal acetate: review of the efficacy and safety of a newly approved agent for emergency contraception.|journal=Clinical therapeutics|date=2012 Jan|volume=34|issue=1|pages=24-36|pmid=22154199}}</ref><ref name=CochEmerg2012/><ref name=Gizzo2012/> [[Mifepriston]] je rovněž účinnější než levonorgestrel. Nejspolehlivější metodou jsou měděná nitroděložní tělíska.<ref name=CochEmerg2012/> Je možné je zavádět až 5&nbsp;dnů po pohlavním styku a zabraňují přibližně 99 % těhotenství (četnost těhotenství 0,1 až 0,2 %).<ref name=Hopkin2012/><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Update on Emergency Contraception|url=http://www.arhp.org/Publications-and-Resources/Clinical-Proceedings/EC/Effectiveness|vydavatel=Association of Reproductive Health Professionals|datum přístupu=20 May 2013|datum vydání=March 2011}}</ref> Jsou tak nejspolehlivější metodou nouzové antikoncepce.<ref name=Cleland2012>{{cite journal |author=Cleland K, Zhu H, Goldstruck N, Cheng L, Trussel T |year=2012 |title=The efficacy of intrauterine devices for emergency contraception: a systematic review of 35 years of experience |journal=Human Reproduction |volume=27 |issue=7 |pages=1994–2000|doi=10.1093/humrep/des140 |pmid=22570193 |ref=harv}}</ref>

[[Soubor:Maternal mortality rate worldwide.jpg|thumbnáhled|alt=maternal mortality rate map|Mateřská úmrtnost k roku 2010<ref name=CIA2010>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2223rank.html?countryName=Australia&countryCode=as&regionCode=aus&rank=156#as Country Comparison: Maternal Mortality Rate] in [[:en:The World Factbook|The CIA World Factbook]]</ref>]]

Odhaduje se, že používání antikoncepce v [[Rozvojová země|rozvojových zemích]] snížilo počet [[Mateřská úmrtnost|mateřské úmrtnosti]] o 40 % (v roce 2008 antikoncepce zabránila úmrtí přibližně 270 000 žen) a mohlo by zabránit až 70 % úmrtí, pokud by byla poptávka po antikoncepci zcela uspokojena.<ref name="pmid22784531"/><ref name="pmid22784533"/> Tohoto příznivého výsledku je dosaženo snížením počtu neplánovaných otěhotnění, která následně vedou k nelegálně prováděným potratům, a prevencí otěhotnění u osob podléhajících vysokému riziku.<ref name="pmid22784533"/>

V rozvojových zemích antikoncepce rovněž zvyšuje pravděpodobnost přežití dítěte díky prodloužení doby mezi jednotlivými těhotenstvími.<ref name="pmid22784533"/> V této populaci jsou výsledky horší, pokud matka otěhotní během osmnácti měsíců od předchozího porodu.<ref name="pmid22784533"/><ref name=Shol2010>{{cite journal|last=Sholapurkar|first=SL|title=Is there an ideal interpregnancy interval after a live birth, miscarriage or other adverse pregnancy outcomes?|journal=Journal of obstetrics and gynaecology : the journal of the Institute of Obstetrics and Gynaecology|date=2010 Feb|volume=30|issue=2|pages=107-10|pmid=20143964}}</ref> Zdá se však, že oddálení dalšího těhotenství po [[Potrat|potratupotrat]]u riziko nikterak neovlivňuje a ženám v této situaci je doporučováno pokusit se o otěhotnění, jakmile se cítí připraveny.<ref name=Shol2010/>

[[Soubor:Countriesbyfertilityrate.svg|thumbnáhled|leftvlevo|alt=fertility rate map|Země podle [[porodnost]]i k roku 2012.

V rozvojových zemích antikoncepce zvyšuje [[hospodářský růst]] v důsledku menšího počtu závislých dětí a tudíž většího počtu žen podílejících se na celkové [[Pracovní síla|pracovní síle]].<ref name="pmid22784535" /> Díky lepšímu přístupu k antikoncepci se zvyšují příjmy a majetek žen, jejich [[index tělesné hmotnosti]] i vzdělání a index tělesné hmotnosti jejich dětí.<ref name="pmid22784535"/> [[Plánování rodičovství]] prostřednictvím používání moderní antikoncepce je jedním z [[efektivita|nákladově nejefektivnějších]] zdravotních opatření.<ref name=Tsui2010/> Organizace spojených národů odhaduje, že na každý dolar vynaložený tímto způsobem připadá dva až šest dolarů ušetřených.<ref>{{cite journal|last=Carr|first=B|coauthors=Gates, MF; Mitchell, A; Shah, R|title=Giving women the power to plan their families.|journal=Lancet|date=2012 Jul 14|volume=380|issue=9837|pages=80-2|pmid=22784540}}</ref> Tyto úspory nákladů souvisejí s prevencí neplánovaných těhotenství a menším rozšířením sexuálně přenosných nemocí.<ref name=Tsui2010/> Ačkoli finančně přínosné jsou všechny metody, nejvyšší úspory lze přičítat používání měděných nitroděložních tělísek.<ref name=Tsui2010>{{cite journal |author=Tsui AO, McDonald-Mosley R, Burke AE |title=Family planning and the burden of unintended pregnancies |journal=Epidemiol Rev |volume=32 |issue=1 |pages=152–74 |year=2010|month=April |pmid=20570955 |pmc=3115338 |doi=10.1093/epirev/mxq012 |url= |ref=harv}}</ref>

[[File:SOWM2010 modern contraception.svg|thumbnáhled|alt=prevalence of modern birth control map|Procentuální podíl žen používajících moderní antikoncepci k roku 2010.

K roku 2012 se těhotenství chtělo vyhnout 57 % žen v plodném věku (867 z 1520&nbsp;milionů).<ref name=Dar2013/> Přibližně 222 milionů žen však nemělo přístup k antikoncepci, z toho 53&nbsp;milionů ze subsaharské Afriky a 97&nbsp;milionů žen z Asie.<ref name=Dar2013>{{cite journal|last=Darroch|first=JE|coauthors=Singh, S|title=Trends in contraceptive need and use in developing countries in 2003, 2008, and 2012: an analysis of national surveys.|journal=Lancet|date=2013 May 18|volume=381|issue=9879|pages=1756-1762|pmid=23683642}}</ref> Tento stav má ročně za následek 54&nbsp;milionů neplánovaných těhotenství a téměř 80 000 případů úmrtí matky.<ref name=Darroch2013/> Částečným důvodem stavu, kdy mnoho žen nemá přístup k antikoncepci, je skutečnost, že mnoho zemí omezuje přístup k antikoncepci z náboženských či politických důvodů,<ref name=Hopkins2010/> přičemž dalším přispívajícím faktorem je [[chudoba]].<ref name=Rasch2011/> V důsledku přísných zákonů omezujících [[Potrat|potratypotrat]]y v subsaharské Africe se mnoho žen v případě [[Nechtěné otěhotnění|nechtěného otěhotnění]] obrací na osoby provádějící potraty nelegálně, což každoročně vede přibližně 2-4 % z nich k podstoupení [[Nelegální potrat|nelegálního potratu]].<ref name=Rasch2011>{{cite journal|last=Rasch|first=V|title=Unsafe abortion and postabortion care -an overview.|journal=Acta obstetricia et gynecologica Scandinavica|date=2011 Jul|volume=90|issue=7|pages=692-700|pmid=21542813}}</ref>

Dohody o [[Lidská práva|lidských právech]] po většině vlád vyžadují, aby poskytovaly informace a služby týkající se plánování rodičovství a antikoncepce.<!-- <ref name="hrintlaw"/> --> Patří mezi ně i požadavek na vytvoření národního plánu pro služby související s plánováním rodičovství, zrušení zákonů, které omezují přístup k plánování rodičovství, zajištění dostupnosti široké škály bezpečných a účinných metod antikoncepce včetně antikoncepce nouzové, zajištění náležitě vyškolených poskytovatelů zdravotnické péče a zdravotnických zařízení za přijatelnou cenu a vytvoření procesu kontroly realizovaných programů.<!-- <ref name="hrintlaw"/> --> Pokud vlády výše uvedené nezajistí, mohou se dostat do rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy.<ref name="hrintlaw">{{cite journal | author = Cottingham J., Germain A., Hunt P. | year = 2012 |title = Use of human rights to meet the unmet need for family planning | url = | journal = The Lancet | volume = 380 | issue = 9837| pages = 172–180 | doi = 10.1016/S0140-6736(12)60732-6 | pmid = 22784536 | ref = harv}}</ref>

V [[Islám|islámuislám]]u je antikoncepce povolena, pokud není hrozbou pro zdraví, ačkoli někteří od jejího používání zrazují.<ref>{{cite journal |author=Khalid Farooq Akbar| title=Family Planning and Islam: A Review| journal=Hamdard Islamicus|volume=XVII| issue= 3|url=http://muslim-canada.org/family.htm | ref=harv}}</ref> [[Korán]] se o morálnosti antikoncepce nijak výslovně nezmiňuje, obsahuje však výroky podporující rozhodnutí [[Rozmnožování|mít děti]]. Prorok [[Mohamed]] prý rovněž řekl: „Vstupujte ve svazek manželský a množte se“.<ref>Yusuf Al-Qaradawi, Muhammad Saleh Al-Munajjid. "[http://www.islamonline.net/servlet/Satellite?pagename=IslamOnline-English-Ask_Scholar/FatwaE/FatwaE&cid=1119503544224 Contraception: Permissible?],"''[[IslamOnline]]''.</ref>

Odborníci se zabývají i řadou způsobů provedení sterilizace prostřednictvím děložního hrdla.<!-- <ref name=Cast2010/> --> Jeden ze způsobů zahrnuje vložení [[Quinakrin|quinakrinuquinakrin]]u do dělohy, což způsobí zjizvení a neplodnost.<!-- <ref name=Cast2010/> --> Ačkoli je tento způsob nenákladný a nevyžaduje chirurgický zásah, existují obavy týkající se dlouhodobých vedlejších účinků.<ref name=Cast2010>{{cite journal|last=Castaño|first=PM|coauthors=Adekunle, L|title=Transcervical sterilization.|journal=Seminars in reproductive medicine|date=2010 Mar|volume=28|issue=2|pages=103-9|pmid=20352559}}</ref> Další látka, která funguje stejným způsobem, [[polidokanol]], je předmětem dalších studií.<ref name=Jensen2011/> Ve Spojených státech bylo v roce 2002 schváleno zařízení nazvané [[Essure]], které se po vložení do vejcovodů rozšíří a zablokuje je.<ref name=Cast2010/>

V současné době zkoumanou metodou vratného chirurgického zákroku je [[reverzibilní kontrolovaná inhibice spermatu]] (RISUG), která sestává z injekční aplikace polymerového gelu, [[Styrenstyren-maleinanhydrid|styren-maleinanhydridu]]u v [[Dimethylsulfoxid|dimethylsulfoxidudimethylsulfoxid]]u, do [[Chámovod|chámovoduchámovod]]u.<!-- <ref name=Naz2009/> --> Injekce hydrogenuhličitanu sodného tuto látku vypláchne a obnoví tak plodnost.<!-- <ref name=Naz2009/> --> Dalším způsobem je [[nitrochámovodové tělísko]], tedy vložení [[polyuretan|uretanové]] zátky do chámovodu a jeho následné ucpání.<!-- <ref name=Naz2009/> --> Slibnou se zdá být kombinace [[Estrogen|estrogenuestrogen]]u a [[Progestin|progestinuprogestin]]u, stejně jako [[selektivní modulátory estrogenních receptorů]].<ref name=Naz2009/> Ve fázi předběžných studií je použití [[Ultrazvuk|ultrazvukuultrazvuk]]u a způsobů zahřívání varlat.<ref>{{cite book|last=Ojeda |first=edited by Willaim J. Kovacs, Sergio R. |title=Textbook of endocrine physiology |publisher=Oxford University Press |location=Oxford |isbn=9780199744121 |page=262|year=2011|url=http://books.google.ca/books?id=vrTslOGdBysC&pg=PA262|edition=6th ed.}}</ref>