Kronos: Porovnání verzí

Přidáno 9 bajtů ,  před 2 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(fix)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
 
== V řecké mytologii a raných mýtech ==
Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, [[Titáni|Titánů]], jménem [[Okeanos|Ókeanos]], [[Koios]], [[Kríos]], [[Hyperion (mytologie)|Hyperíón]], [[Iapetos|Íapetos]] a Kronos a Titánky jménem [[Theia]], [[Rheia]], [[Mnémosyné]], [[Foibé]], [[Themis]] a [[Téthys]].
 
Úranus své potomky nenáviděl a své další potomky [[Hekatoncheirové|Hekatoncheiry]] dokonce svrhl do [[Tartaros|Tartaru]]. Za to jejich matka Gaia své děti vyzývala, aby otce vlády zbavili, ale jediný Kronos jí vyhověl. Gaia ho vyzbrojila srpem z pazourku a Kronos tímto srpem ve spánku svého otce zbavil [[mužský penis|mužnosti]], prohlásil se za vládce světa a své sourozence přiměl, aby mu sloužili. Z krve, která kapala ze zmrzačeného Úrana na zem se po spojení s Gaiou zrodili obři [[Giganti]] a (podle některých autorů) bohyně pomsty [[Erínye]]. Posledním Úranovým potomkem byla podle [[Hésiodos|Hésioda]] bohyně lásky [[Afrodita|Afrodíté]], zrozená z pěny oplodněné do moře hozeným Uranovým mužstvím.
Dia se ujaly [[nymfy]] [[Adrásteia (mytologie)|Adrásteia]] a [[Ídaia]], krmily ho medem a mlékem božské kozy [[Amaltheia (mytologie)|Amaltheie]]. Na stráži stáli [[Kúréti]], horští démoni. Ti měli za úkol působit údery svých mečů do štítů při pláči malého Dia takový hluk, aby ho Kronos nemohl zaslechnout. Podle jiné pověsti ho nymfa [[Adamanthea]] uložila do zlaté kolébky, kterou pak zavěsila na strom, aby ho Kronos nemohl nalézt ani na nebi, ani na zemi, ani na moři. Jiná verze pověsti tvrdí, že Zeus byl vychováván svou babičkou Gaiou.
 
Když Zeus dospěl, pomstil se otci. Na radu [[Titáni|Titánky]] [[Métis]] a s pomocí bohyně [[Rheia|Rhei]] se stal Kronovým číšníkem. Pak podle Métidiny rady smíchal medový nápoj s dávidlem a to mu podal. Pak už Kronos zvrátil všechny Diovy bratry a sestry, sourozenci se spojili a dali se do boje. Zeus osvobodil [[Hekatoncheirové|Hekatoncheiry]], získal na svou stranu [[Kyklop|Kyklópy]] i některé [[Titáni|Titány]] a po desetiletém lítém boji Krona přemohl a svrhl ho do [[Tartaros|Tartaru]].
 
Tak skončila Kronova vláda. Některé verze uvádějí, že se Kronos před pádem do Tartaru zachránil a žil pod jménem [[Saturn (bůh)|Saturnus]] v [[Itálie|Itálii]]. Začala vláda nejvyššího boha [[Zeus|Dia]], která vytrvala až do konce světa řeckých mýtů.
 
O dřívějších verzích o Kronovi, z dob než zlidovělo uctívání Dia, se myslí, že mají souvislost se [[Semité|semitským]] božstvem [[Baal|Ba`al Hammon]]. Původ mýtu o Kronovi pojídajícím své děti pochází z nejranějších forem náboženství, kdy jako Ba`al Hammon byl někdy uctíván [[Moloch (bůh)|Moloch]], kterému byly přinášeny dětské oběti, které shořely uvnitř sochy Ba`al Hammona.
 
Zpráva připisovaná podle [[Eusebios z Kaisareie|Eusebia]] pololegendárnímu současníku [[Trojská válka|Trojské války]], [[Féničané|fénickému]] dějepisci [[Sanchuniathon]]ovi, tvrdí že Kronos byl původně [[Kanaán|kanaánskýkanaán]]ský vládce, který založil [[Byblos]] a byl postupně zbožštěn. Tato verze udává střídavě jména jako ''Elus'' nebo ''Ilus'' a uvádí, že ve 32 roce jeho vlády vykastroval, zabil a zbožštil svého otce jménem Epigeius nebo Autochthon, „kterého později zvali Úranem“.
 
Kronos je znovu zmíněn v [[Sybiliny věštby|Sybiliných věštbách]], zvláště knize tři, která jmenuje Krona, 'Titána' a [[Iapetus|Iapeta]], tři syny Urana a Gaie, z nichž každý obdržel třetinu Země a Kronos se stal králem nade vším. Po smrti Urana se Titánovi synové pokusili zlikvidovat Cronovy a Rheiny mužské potomky hned jakmile se narodí, ale Rhea v [[Dodóna|Dodoně]] v tichosti porodila syny Dia, Poseidona a Háda. Ty pak poslala do [[Frýgie]], aby tam byli vychováni. Jakmile se to dozvěděli, uvěznilo šedesát Titánových lidí Krona a Rheu, což se stalo příčinou vyhlášení první války proti nim jejich syny.
 
{{Řecká mytologie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Titáni]]
1 085 123

editací