Příbuzenství: Porovnání verzí

'''Příbuzenství''' je hlavním principem organizace jednotlivců do [[Sociální skupina|sociálních skupin]], [[Sociální role|rolí]] a kategorií. Jak z právního pohledu, tak např. z hlediska kulturní a sociální antropologie je příbuzenství vztahem založeným zejména na [[Pokrevní příbuzenství|pokrevním poutu]], přičemž základní jednotkou příbuzenských vztahů je [[rodina]].

Příbuzenství je vztah [[Osoba|osob]] založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý [[Osvojení|osvojenímosvojení]]m.<ref>{{Citace právního předpisu

** do této kategorie se může řadit také [[Kmotr|kmotrovstvíkmotr]]ovství (závazek náhradní péče), které ovšem české zákony neupravují.

Příbuzenství je tradičním předmětem [[Výzkum|výzkumuvýzkum]]u [[kulturní a sociální antropologie]]. Očima těchto [[Vědní obor|vědeckých disciplín]] je „příbuzenství celek vztahů [[Pokrevní příbuzenství|pokrevně]] nebo [[Svatba|sňatkem]] spojující mezi sebou určitý počet jedinců“.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Sociální a kulturní antropologie|vydání=Vyd. 2., rozš.|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|strany=119|isbn=ISBN 80-85850-29-X}}</ref> Termín příbuzenství nemusí souviset s takzvanou „pokrevností“. Je spíše specifickým sociálním [[Vztah|vztahemvztah]]em. „Příbuzenství se vztahuje k reprodukci [[Společnost|společnostispolečnost]]i, přenosu [[Poznání|vědění]] a kulturních hodnot, k [[Politika|politice]].<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál|vydání=|vydavatel=Portál|místo=Praha|rok=2008|počet stran=|strany=121|isbn=978-80-7367-465-6}}</ref> V mnoha [[Společnost|společnostechspolečnost]]ech je příbuzenství nejdůležitější sociální [[Instituce|institucí]].<ref name=":2" />

Pozicí ve [[Struktura|struktuře]] příbuzenských vztahů je definováno sociální postavení jedince- odpovídá konkrétnímu příbuzenskému vztahu. Aby toto postavení bylo patrné, je každému jedinci přiřazen název, který stanovuje jeho postavení vůči jiným osobám celku (otec, [[syn]], [[strýc]] apod.). Soustava těchto názvů se nazývá „popisná [[terminologie]]“.  Některé společnosti však raději používají takzvanou „klasifikační terminologii“, kde příbuzenské [[Termín|termínytermín]]y neurčují konkrétní příbuzenské vztahy mezi jedinci, Název v této popisné terminologii přiřazuje jedinci sociální postavení širšího významu, než je to v případě terminologie popisné (např. termín otec zde lze použít pro vztah otce a dítěte, ale také pro vztah strýce a dítěte).<ref name=":13">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Sociální a kulturní antropologie|vydání=Vyd. 2., rozš.|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|strany=119|isbn=ISBN 80-85850-29-X}}</ref>

[[Studium|Studiem]] příbuzenství se zabývají různé [[Vědnívědní obor|vědní obory]]y, např. sociální a kulturní antropologie, [[právo]], [[biologie]], [[Lingvistika|jazykověda]], [[etnografie]], [[psychologie]], [[genealogie]].