Obelisk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{různé významy|tento=[[architektura|architektuře]]|druhý=[[mnohostěn]]u|stránka=Prismatoid}}
[[Soubor:Hippodrome Constantinople 2007 007.jpg|
'''Obelisk''' (z [[řečtina|řec]]. ''obélos'', špíz) je samostatně stojící [[sloup]], obvykle ve tvaru štíhlého čtyřbokého [[komolý jehlan|komolého jehlanu]] a ukončený dalším nízkým [[jehlan]]em, tzv. [[pyramidion|pyramidiem]]. Sloupové pomníky jiného tvaru se nazývají [[stéla]].
Řádek 10:
== Technologie ==
[[Soubor: 1586 Rome obelisk erection.jpg|
Obelisk se v lomu oddělil dlouhými rýhami, odloupl od podloží a naložil na loď, která jej dopravila na místo určení. Teprve tam býval načisto opracován a vyzdoben. Velké egyptské obelisky váží přes 300 tun a jejich doprava i vztyčení představovaly velký problém. Podle moderních pokusů se po zemi dopravovaly na dřevěných saních po dřevěných kládách, loď pro přepravu po Nilu musela být široká jako délka obelisku a dvakrát delší. Američtí archeologové roku 1999 zkusili takto dopravovat 25tunový obelisk a potřebovali k tomu asi 150 lidí, kteří kámen za den posunuli o několik metrů. Vztyčování se snad dělalo pomocí ze tří stran obezděného písečného náspu, kam se kámen vytáhl a pak se písek pomalu odkopával, až kámen dosáhl sklon asi 75 stupňů. Při tom se musel brzdit lany, aby nesklouzl příliš prudce. Konečné vztyčení se dělo pomocí lan.
Stěhování a vztyčování lateránského obelisku, který byl nalezen v zemi, proběhlo roku 1586 v Římě podle projektu architekta [[Domenico Fontana|D. Fontany]], který je podrobně popsal. Stěhování na místo trvalo 16 dní za účasti téměř 1000 mužů, 140 koní a 47 jeřábů. Pro vztyčování postavil Fontana dlouhou rampu a speciální jeřáb s kladkostroji.
Řádek 21:
* Lateránský obelisk [[Thutmose III.]] z [[Karnak]]u (32 m, s podstavcem 45 m), od roku 356 v Římě, znovu vztyčen a obnoven roku 1586.
* Vatikánský obelisk na náměstí sv. Petra (25,5 m, s podstavcem a křížem 41 m), od roku 37 v Římě, sem přemístěn 1586.
* Obelisk [[Seti I.|Setiho I.]] (24 m, s podstavcem 35,5 m) na [[Piazza del Popolo (Řím)|Piazza del Popolo]] v Římě.
* [[Dogalijský obelisk]] v Římě.
* Obelisk Thutmose III. na bývalém hippodromu v [[Konstantinopol]]i.
Řádek 46:
== V Česku ==
[[Soubor:Prague Castle, Obelisk.JPG|
[[Baroko|Barokních]] i [[empír]]ových obelisků menších rozměrů je v českých zemích celá řada. Patrně nejstarší jsou pomníky [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Viléma Slavaty]] a [[Jaroslav Bořita z Martinic|Jaroslava Bořity z Martinic]] v [[Zahrada Na Valech|zahradě Na Valech]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], novější obelisky jsou například ve [[Valtice|Valticích]], v Denisových sadech v [[Brno|Brně]], na zámku [[Kynžvart]] nebo v [[Hořice|Hořicích]]. Patrně nejznámější je ale 18,3 m vysoké torzo [[Žula|žulového]] [[Obelisk (Pražský hrad)|obelisku]] na [[Třetí nádvoří Pražského hradu|III. hradním nádvoří]] [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Dal jej postavit první československý prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] v roce [[1928]] ku příležitosti 10. výročí vzniku [[Československo|Československa]] za pomoci svého hradního architekta [[Jože Plečnik|Josipa Plečnika]].
Řádek 65:
{{Portály|Architektura a stavebnictví}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Sluneční kult ve starověkém Egyptě]]
| |||