Verze z 26. 5. 2017, 19:52 editovat 147.251.211.149 (diskuse) Vložil jsem obrázek centra města značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 11:33 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 2: {{Infobox - sídlo světa \| jméno = Ufa \| originální jméno = Уфа / Өфө \| obrázek = Мечеть Хамза Уфа.jpeg \| popisek = Sídliště s mešitou ''Chamza Ufa'' \| znak = Coat of arms of Ufa.svg \| vlajka = Flag of Ufa (Bashkortostan).png \| nadmořská výška = 150 \| časové pásmo = [[UTC+5]]<ref>[[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ\|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie\|datum vydání = 2014-07-21\|datum přístupu =2014-11-05\|vydavatel = Правительство Российской Федерации \|místo = [[Moskva]]\|jazyk = ru}}</ref> \| stát = Rusko \| pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska\|federální okruh]] \| název vyššího celku = [[Povolžský federální okruh\|Povolžský]] \| pojem nižšího celku = [[autonomní republika]] \| název nižšího celku = [[Soubor:Flag of Bashkortostan.svg\|20px]] [[Baškortostán]] \| administrativní dělení = 7 [[rajón]]ů \| mapa = Map of Russia - Republic of Bashkortostan (2008-03).svg \| velikost mapy = 250 \| popisek mapy = Republika Baškortostán na mapě Ruska \| loc-map = {{LocMap \|Baškortostán\|label= Ufa\|position= bottom\|label_size =100\|lat_deg= 54\|lat_min= 45\|lat_sec= 0\|lon_deg = 55\|lon_min= 58\|lon_se = 0\|float= center\|caption= \|width=200}} \| rozloha = 753,7 \| hustota zalidnění = 1409 \| etnické složení = [[Rusové]] (přes 50 %), [[Tataři]] (30 %), [[Baškirové]] (16 %), [[Kazaši]], [[Ukrajinci]] a další \| náboženské složení = [[Ruská pravoslavná církev\|pravoslaví]] a [[sunna\|sunnitský]] [[islám]] \| psč = 450000-450999 \| telefonní předvolba = +7 347 \| starosta = Irek Jalapov \| web = http://www.ufacity.info/ }} '''Ufa''' ({{Vjazyce\|ru}} {{Cizojazyčně\|ru\|''Уфа''}}, [[adjektivum]]: уфимский (ufimskij); {{Vjazyce\|ba}} {{Cizojazyčně\|ba\|''Өфө''}}) je město v [[Rusko\|Ruské federaci]], správní středisko [[autonomní republika\|autonomní republiky]] [[Baškortostán]] a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky [[Ufa (řeka)\|Ufy]] (Karaidel) do řeky [[Belaja (přítok Kamy)\|Bělé]] (Agidel), 1520 km východně od [[Moskva\|Moskvy]], nedaleko pohoří [[Ural]] (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst [[Evropa\|Evropy]]). V roce [[2008]] se počet obyvatel pohyboval mírně nad hranicí jednoho milionu. [[Soubor:Ufa Indoor Market.JPG\|náhled\|Centrum města]] == Historie == [[Soubor:Ufa prokudin.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Ufa na začátku 20. století.<br />foto: [[Sergej Prokudin-Gorskij]]]] [[Soubor:Ufa museum 3.jpg\|vlevo\|náhled\|Etnografické a archeologické muzeum]] Nejdříve na tomto místě byla v roce [[1574]] založena pevnost oddílem ruských střelců. Status města získala Ufa v roce [[1586]]. V [[17. století]] už byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na [[Sibiř]]. Od roku [[1708]] náleželo město ke [[Kazaň]]ské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné [[provincie]]. V roce [[1744]] se Ufa stala součástí [[Orenburská gubernie\|Orenburské gubernie]]. V letech [[1773]]-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky [[Jemeljan Pugačov\|Jemeljana Pugačova]]. V roce [[1789]] zde byla zřízena [[Muslimská duchovní správa (Rusko)\|Muslimská duchovní správa]] pro celé Rusko v čele s [[muftí]]m. V roce [[1865]] se Ufa stala centrem [[Ufská gubernie\|Ufské]] [[gubernie]]. S výstavbou [[Samara\|Samarsko]]-[[~~Zlatoust\|zlatoustské~~zlatoust]]ské [[železnice]] ([[1888]]) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety [[1918]] a [[1919]] během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas [[bělogvardějci]]. Od roku [[1922]] je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky [[Baškirové\|Baškirů]]. V meziválečném období a po [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Velké vlastenecké válce]] Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu. == Hospodářství a doprava == Řádek 85 ⟶ 84: {{Rusko}} {{Portály\|Rusko}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Ufa\| ]]

Ufa: Porovnání verzí