Katastrální území: Porovnání verzí

Přidáno 23 bajtů ,  před 2 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Katastrální mapa Prahy.PNG|thumbnáhled|rightvpravo|Katastrální území [[Praha|Prahy]]]]
[[Soubor:Katastrální mapa Brna.PNG|thumbnáhled|Katastrální území [[Brno|Brna]]]]
'''Katastrální území''' (k. ú.) je v [[Česko|České republice]] podle § 2 písm. h) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v [[Katastr nemovitostí České republiky|katastru nemovitostí]] společně evidovaný soubor nemovitostí“. Obdobná definice platí i na [[Slovensko|Slovensku]]. Existují také katastrální území nesouvislá, např. vesnice [[Kaliště (České Budějovice)|Kaliště]] spadá do katastru [[České Budějovice 4]]-venkov, ale územně se zbytkem tohoto katastrálního území nijak nesousedí.
 
V rámci k. ú. jsou číslovány [[parcela|parcely]] v jedné nebo dvou číselných řadách. V rámci České republiky mají katastrální území jedinečná pojmenování, která zpravidla vycházejí z názvu [[obec|obce]], [[osada|osady]] nebo [[Městská část a městský obvod|městské části]]. V mnoha případech se jejich názvy například rozlišujícími přívlastky od názvu správní jednotky (obce, městské části) odlišují. Katastrální území pokrývají celé území státu. Hranice a názvy katastrálních území určují místně příslušné [[katastrální úřad]]y po projednání s obcemi nebo na jejich návrh.
 
Termín '''územně technická jednotka''' (ÚTJ) se od pojmu „katastrální území“ liší, třebaže ve většině případů jsou k. ú. a ÚTJ totožné. Spadá-li však katastrální území do více městských částí, rozděluje se do příslušného počtu ÚTJ. ÚTJ byly poprvé zavedeny vyhláškou Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva pro technický rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci. Ve vojenských újezdech se katastr nemovitostí dosud (r. 2000) nevede, některá jejich katastrální území jsou také rozdělena na více ÚTJ. V dalších třech případech rozpor mezi ÚTJ a k. ú. přetrvával nedořešením změny území obcí.
 
Při osamostatnění České republiky k 1. 1. 1993 bylo na jejím území 13 047 katastrálních území. K 1. 1. 2000 bylo v České republice 13 078 katastrálních území a 13 196 územně technických jednotek, z toho 87 netvoří celé katastrální území. Na podzim roku 2007 je v České republice 13 037 katastrálních území.
 
== Vznik a vývoj ==
Na území dnešního Česka vznikly jednotky územního katastru v roce [[1789]] při zavedení [[josefínský katastr|josefínského katastru]]. Nejvyšší patent císaře Josefa II. zde dne 20. dubna 1785 o reformě pozemkové daně a vyměření půdy za základ vyměřování daní stanovil nikoli [[panství]], ale technicky definovatelnou plochu '''katastrální obce''' (pozdějšího ''katastrálního území''). Před [[1. leden|1. lednem]] [[1928]] se tyto jednotky označovaly jako ''katastrální obec'' (dodnes je tomu tak v [[Rakousko|Rakousku]]) a vztahovala se k nejmenší správní jednotce, [[obec|obci]]. Obec v dnešním slova smyslu se naopak označovala jako místní obec ([[němčina|německy]] ''Ortsgemeinde''). Postupně se správní členění od katastrálního čím dál více rozrůzňovalo, protože u katastrálního členění byla upřednostněna stabilita a u správního členění přizpůsobení vývoji území. Termín ''katastrální obec'' byl proto v [[Československo|Československu]] od 1. ledna 1928 zákonem č. 177/1927 Sb. z. a n., „o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon)“ ze dne [[16. prosinec|16. prosince]] [[1927]] nahrazen pojmem ''katastrální území''. V [[Rakousko|Rakousku]] se rozlišuje '''katastrální obec''' (ekvivalent termínu ''katastrální území'') a '''místní obec''' (obec v českém slova smyslu).
 
Katastrální území mohou být v některých případech i zaniklá sídla, např. bývalá obec Kapličky v [[Okres Český Krumlov|okrese Český Krumlov]] či [[Mušov]] v [[okres Břeclav|okrese Břeclav]], někdy však po zániku obcí docházelo ke slučování katastrálních území do větších celků.
 
Každé katastrální území v Česku nebo na Slovensku je součástí jedné obce nebo [[vojenský újezd|vojenského újezdu]]. Obec nebo vojenský újezd podle zákona smí být tvořeny jedním nebo více celými katastrálními územími. Pokud je k správnímu území obce připojena (delimitována) část zástavby z území sousední obce, která netvoří celé k. ú., musí být současně provedena i změna hranic katastrálních území.
 
V roce [[2000]] zbývaly ještě tři{{Doplňte zdroj}} nedořešené rozdíly mezi k. ú. a ÚTJ, pocházející z roku [[1990]]: V [[okres České Budějovice|okrese České Budějovice]] obec a ÚTJ [[Strýčice]] byly evidovány v k. ú. obce [[Radošovice (okres České Budějovice)|Radošovice]]. Další dva případy se týkaly [[okres Písek|okresu Písek]]: ÚTJ [[Obora u Radobytec]] v obci [[Cerhonice]] byla vedena jako součást obce [[Mirotice]], ÚTJ [[Třešně (Záhoří)|Třešně]] v obci [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]] byla vedena jako součást obce [[Dolní Novosedly]]. Příbramské části [[Jesenice (Příbram)|Jesenice]] a [[Jerusalem (Příbram)|Jerusalem]] jsou v katastrálním území [[Háje u Příbramě]] stejně jako obec [[Háje (okres Příbram)|Háje]], zaujímající zbytek tohoto katastrálního území.
 
I většina [[Městská část a městský obvod|samosprávných městských částí]] [[statutární město|statutárních měst]] je tvořena jedním nebo více celými katastrálními územími. V řadě případů je zde však třeba i několik katastrálních území rozděleno mezi více městských částí. V takových případech se katastrální území rozděluje podle příslušného počtu ÚTJ. V [[Praha|Praze]] se správní členění od katastrálního začalo rozrůzňovat v roce [[1947]] a zejména v centrální části Prahy se zásadně rozešly v roce [[1949]] a znovu v roce [[1960]]. Například [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]] jsou rozděleny do pěti ÚTJ, k. ú. [[Nusle]] se skládá z ÚTJ Nusle 2 a Nusle 4 atd. Ve statutárních městech a hlavním městě Praze je proto celkem o 50 ÚTJ více než k. ú. (navíc je 30 ÚTJ v [[Praha|Praze]], 2 v [[Plzeň|Plzni]], 6 v [[Ústí nad Labem]], 3 v [[Pardubice|Pardubicích]], 16 v [[Brno|Brně]], 2 v [[Havířov]]ě, 2 v [[Opava|Opavě]], 4 v [[Ostrava|Ostravě]]).
 
V České republice je 5 vojenských újezdů. Vojenský újezd [[Vojenský újezd Hradiště|Doupov]] je rozdělen na pět katastrálních území, ale na 70 územně technických jednotek podle bývalého katastru nemovitostí.
 
== Označení katastrálního území v terénu ==
[[Soubor:Silniční cedule na katastrální hranici Adamova a Bílovic nad Svitavou.jpg|thumbnáhled|Silniční cedule na katastrální hranici [[město|města]] [[Adamov (okres Blansko)|Adamova]] a [[obec|obce]] [[Bílovice nad Svitavou]]]]
[[FileSoubor:Hranicni kamen Bilovice nad Svitavou-Utechov c. 26 nachazejici se mimo vlastni hranici vedle vychodniho okraje silnice ze Sobesic do Utechova.jpg|thumbnáhled|Hraniční kámen označující v terénu hranici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Útěchovem]]
V terénu se hranice a názvy katastrálních území veřejně srozumitelným způsobem obvykle neoznačují. Existují však výjimky ''(viz fotografie)''.
 
V některých obcích je na tabulce s [[číslo popisné|číslem popisným]] nebo na [[Označování ulic a veřejných prostranství|tabulce s názvem ulice]] tradičně uváděn název [[část obce|evidenční části obce]], který v některých obcích, například v Praze, odpovídá i katastrálnímu členění. Obecně závazné právní předpisy (dříve vyhláška 97/1961 Sb., nyní 326/2000 Sb.) to nepožadují, zásady pro provedení tabulek však stanovují obce, a to jednotně pro celé své území.
* [http://registry.czso.cz/irso/dothle.jsp?kodcis=63 Vyhledávání katastrálních území], číselník Českého statistického úřadu
* [http://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf Retrospektivní rejstřík katastrálních území], Ing. Zbyněk Souček
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Katastrální území| ]]
1 116 315

editací