Verze z 12. 6. 2017, 10:10 editovat Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 821 editací m Editace uživatele 212.96.183.84 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Urbanec ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 11:14 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Siemens-electron-microscope.jpg\|náhled\|~~right~~vpravo\|Mikroskop Siemens, 1973]] '''Elektronový mikroskop''' je obdoba světelného [[~~Mikroskop\|mikroskopu~~mikroskop]]u, ve kterém jsou ale [[foton]]y nahrazeny [[elektron]]y a skleněné [[čočka (optika)\|čočky]] [[elektromagnetická čočka\|elektromagnetickými čočkami]]. Elektromagnetická čočka je v podstatě cívka, která vytváří vhodně tvarované [[magnetické pole]]. Jedním ze základních parametrů všech mikroskopů je jejich ''mezní rozlišovací schopnost''. Protože mezní rozlišovací schopnost je úměrná vlnové délce použitého záření a elektrony mají podstatně kratší vlnovou délku (viz vlnové vlastnosti [[elektron]]u) než má viditelné světlo, má elektronový mikroskop mnohem vyšší [[rozlišovací schopnost]] a může tak dosáhnout mnohem vyššího ''efektivního zvětšení'' (až 1 000 000×) než světelný mikroskop. == Typy == Řádek 18: == Rozlišovací schopnost == [[Soubor:Gold_on_Carbon.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|Zlato na uhlíkovém vzorku]] Rozlišení je mnohem důležitějším parametrem mikroskopu než jeho zvětšení. Pokud mikroskop nemá dostatečnou rozlišovací schopnost, nevede pouhé zvětšování k další informaci. Rozlišení vždy závisí na nastavení mikroskopu (např. urychlovacím napětí) a detekovaném signálu (např. SE). Je proto vhodné vždy uvést, za jakých podmínek bylo rozlišení dosaženo. Rozlišovací schopnost se demonstruje pomocí vhodných preparátů. U SEM je to nejčastěji zlato na uhlíkové podložce. Zlato a uhlík jsou voleny záměrně pro dosažení maximálního kontrastu obrazu způsobeného značným rozdílem v atomových číslech jednotlivých prvků. Následující obrázek byl vytvořen při urychlovacím napětí 15 kV a zvětšení 300 000×. Dosažené rozlišení je přibližně 1,2 nm. Nejmodernější přístroje dnešní doby jsou schopny dosáhnout rozlišení i pod 0,5 nm ale za cenu jistých omezení, např. vzorky musejí být velmi malé. Řádek 24: == Využití == [[Soubor:Ant SEM.jpg\|~~thumb~~náhled\|hlava mravence v SEM]] Bez nadsázky lze říci, že elektronové mikroskopy patří mezi nejvšestrannější přístroje pro pohled do mikrosvěta. Využívají se v mnoha oblastech jako např. v materiálovém výzkumu nebo v biologických aplikacích. Mohou poskytnout komplexní informaci o mikrostruktuře, chemickém složení a o mnoha dalších vlastnostech zkoumaného vzorku. Rastrovací elektronové mikroskopy se využívají pro zobrazení a analýzu povrchů téměř libovolně velkých vzorků (je-li dostatečně velká vakuová komora pro jejich umístění). Transmisní elektronové mikroskopy nacházejí využití při pozorování a analýze vnitřní struktury vzorku a pro zobrazení jednotlivých atomů. Nutnou podmínkou pro použití TEM je, že vzorek musí být dostatečně tenký (10-500 nm) aby jím svazek elektronů prošel. Zjednodušeně lze říci, že TEM vidí více než SEM, ale na úkor složitější přípravy vzorků a obtížnější interpretace získaných snímků. Řádek 36: === Externí odkazy === * {{Commonscat}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Elektrické přístroje]]

Elektronový mikroskop: Porovnání verzí