Foném: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 40:
#* Kvantita - délka trvání samohlásky. Ve všech postaveních má fonologickou platnost (délka samohlásky odlišuje význam, např. latinsky levis (lehký)-lēvis (hladký)) jen v některých jazycích (např. v češtině, srov. pata-pátá), v mnoha jen v přízvučných slabikách, ve velkém počtu jazyků nehraje vůbec roli.
#* Přízvuk - zdůraznění slabiky ve slově. Přízvuk mají všechny jazyky světa. Podle fonetické podstaty je přízvuk dvojího druhu: a) důrazový (dynamický či expiratorní) přízvuk vzniká pouhým zesílením výdechového proudu vzduchu, zesílení může být doprovázeno zdloužením přízvučné samohlásky; b) melodický přízvuk zesílení výdechového proudu vzduchu doprovází zvýšením tónu přízvučné slabiky. Přízvuk může vedle toho být buď pevný (na stálém místě slov) nebo volný (v různých slovech je na různé slabice). Volný přízvuk může rozlišovat význam slov (např. rusky mȗka (utrpení)-mukȃ (mouka)) a může být pohyblivý (při ohýbání jednoho slova může stát v každém tvaru na jiné slabice).
#* Intonace - průběh melodie v úsecích řeči (slabikách, slovech, větách). Při slabičné intonaci mají slabiky pevně daný tón (vysoký, stoupavý, nízký apod.), který spoluurčuje význam. Slabičnou intonaci mají jen amorfní jazyky (viz článek [[Morfologická typologie jazyků]]) s jednoslabičnými kořenovými [[Morfém|morfémymorfém]]y. Slovní intonace má v některých jazycích rozlišovací funkci (slova z týchž hlásek se liší různým průběhem intonace na jednotlivých slabikách a tím i významem). Větná intonace naznačuje vztah mluvčího ke sdělované výpovědi (oznamovací, tázací, rozkazovací atd. intonace).
 
== Související články ==
Řádek 53:
 
{{Portály|Jazyk}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Fonologie]]