Strunatci: Porovnání verzí

{{Taxobox

* [[pláštěnci]] (Tunicata)

** [[sumky]] (Ascidiacea)

 

=== Anatomie ===

Jako definující se běžně uvádí čtyři nebo pět anatomických znaků přítomných vždy alespoň v&nbsp;[[embryo]]nálním stadiu:<ref name="rychel">{{Citace periodika

| doi = 10.1093/molbev/msj055

 

=== Embryonální vývoj ===

Strunatci patří mezi druhoústé, tedy skupinu živočichů, která je pojmenována právě na základě typu embryonálního vývoje. Konkrétně se pro druhoústé ve většině embryologických učebnic uvádí, že [[ústa]] se tvoří až poté, co vznikl [[řitní otvor]], a nevznikají z&nbsp;[[blastoporus|blastoporu]], ale spíše na místě protilehlém. Navíc většina druhoústých tvoří [[coelom|tělní dutinu]] pomocí váčků, jež se vychlipují z&nbsp;[[střevo|střeva]] (vzniká tzv. [[enterocoel]]). Konečně se uvádí, že druhoústí mají radiální typ [[rýhování]].<ref name="rocek" /><ref>{{citace monografie| url= http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bookshelf/br.fcgi?book=dbio&part=A1756| titul=Developmental Biology| vydání= 6|jméno= Scott F |příjmení=Gilbert| místo= Swarthmore College|vydavatel= Sinauer Associates| isbn=0-87893-243-7}}</ref><ref name="valentine">{{Citace periodika

| doi = VL - 94

}}</ref>

* Aurikuláriová (též dipleurová hypotéza): předkem strunatců byla pohyblivá [[brva|obrvená]] [[larva]] živočicha podobného [[Křídložábří|křídložábrým]] (Pterobranchia). Z&nbsp;řady brv na zádové straně se postupně vyvinula nervová trubice, od dospělého křídložábrého byly „okoukány“ zase [[žaberní štěrbina|žaberní štěrbiny]] a [[chorda dorsalis|chorda]]. Díky procesu [[neotenie]] se z&nbsp;larev těchto živočichů podobných křídložábrým vyvinul jednoduchý [[pohlavní dospělost|pohlavně dospělý]] strunatec.<ref name="gerhart" /> Jenže tato teorie má i&nbsp;trhliny: proč je například dospělým strunatcům podobnější dospělec polostrunatců více, než larva, z&nbsp;níž se podle této hypotézy strunatci vyvinuli? A&nbsp;proč se u&nbsp;strunatců tak výrazně změnilo [[dorzoventrální]] (hřbetobřišní) uspořádání těla?<ref name="zrzavy" />

* Hypotéza inverzní (dorzoventrální inverze): předek strunatců měl nejprve podobné uspořádání orgánů, jako [[prvoústí]] – [[nervová soustava]] a [[svalovina]] na břišní straně (ventrálně), [[srdce]] na zádové straně (dorzálně). Tento předek zřejmě již měl nervovou trubici. Mutací tohoto tělního plánu došlo k&nbsp;radikální změně a celé tělo se invertovalo („obrátilo“ dorzoventrálně). Zřejmě k&nbsp;této inverzi nedošlo u&nbsp;polostrunatců, což znamená, že by to byl exkluzivní znak strunatců. Důkazem pro inverzní hypotézu je např. [[exprese genu]] [[Kostní morfogenetický protein|bmp]] – u&nbsp;prvoústých se uplatňuje na zádech, u&nbsp;druhoústých na břišní straně.<ref name="gerhart" />

* Hypotéza „hemichordate“ (z&nbsp;[[angličtina|angl]]. výrazu pro polostrunatce): strunatci se vyvinuli z&nbsp;živočicha podobného polostrunatcům (již s&nbsp;[[nervová trubice|nervovou trubicí]]), během evoluce došlo ke zdůraznění a zveličení znaků typických pro polostrunatce. Přispět k&nbsp;tomu podle některých autorů mohla přestavba coelomových váčků a [[somit]]ů na hlavové i&nbsp;zádové části.<ref name="gerhart" />

== Systematika ==

{{podrobně|klasifikace strunatců}}

Taxon Chordata (česky strunatci) je přisuzován [[William Bateson|Williamu Batesonovi]] (1885),<ref name="taxonomicon">{{citace elektronické monografie| url=http://taxonomicon.taxonomy.nl/TaxonTree.aspx?id=41451&tree=0.1| titul=Taxonomicon: Taxon: Phylum Chordata Bateson, 1885 - chordates}}</ref> nicméně tohoto názvu se evidentně používalo již před rokem 1885.<ref>{{Citace periodika

| ročník = 83

 

{{Živočišné kmeny}}

 

[[Kategorie:Strunatci| ]]