Radioamatérství: Porovnání verzí

: Tito lidé se rozhodli pohybovat se převážně na kmitočtech nad 50 MHz - zprvu nejčastěji na vysoce oblíbeném pásmu 144 MHz a na kmitočtech vyšších. Kvůli tomu, že radiové vlny nejsou na těchto kmitočtech ohýbány zpět k zemskému povrchu díky odrazu od ionosféry, musí vékávisti pro uskutečnění svých spojení do zařízení a antén v průměru investovat mnohem větší částky než je tomu u zařízení na pásmech do 30MHz. Přestože běžný dosah spojení je sice obvykle jen do 1000km, na VKV se „jezdí“ velké celoevropské závody a dělají se speciální spojení po celém světě různými odrazy od meteorických stop, od Měsíce, od polární záře apod. (viz níže). Těmto jedincům se také někdy říká "žížalkáři".

 

: Tito radioamatéři vysílají na pásmech pod 30 MHz. Ta mají obrovskou výhodu v tom, že umožňují uskutečnit bez větších problémů spojení prakticky s kterýmkoliv místem na Zemi i s poměrně primitivním zařízením a náhražkovými anténami. Vše je ale zahaleno do alchymie takzvaných podmínek šíření měnících se s ročními obdobími, denní či noční dobou, počasím apod. Na krátkých vlnách se „jezdí“ velké množství celosvětových závodů, kterých se účastní na celém světě tisíce či desetitisíce radioamatérů, protože ve srovnání s radioamatérským provozem na pásmech VKV je to relativně snadné. Snem každého „kávisty“ je uskutečnit spojení do všech zemí na světě. Není to však až natolik jednoduché, protože některé (zvláště nedemokratické) země vysílání ze svého teritoria prakticky nedovolují.

 

: Závodníci jsou lidé, kteří žijí jen pro závody a jsou jim ochotni obětovat snad cokoliv. Základním principem závodů je vždy snaha udělat v daném časovém úseku co nejvyšší počet regulérních spojení s co největším počtem protistanic. Pravidla různých závodů mívají různé specifické odchylky, díky kterým lze během závodu do jisté míry i taktizovat. Výsledky jsou sice známy s několikatýdenním zpožděním (kdy dojde k podrobnému vzájemnému porovnání všech závodních deníků, které závodníci pošlou vyhodnocovateli), ale to nikoho neodradí. Svoji roli hraje během závodů nejen umění vládnout různými druhy provozu (například telegrafie), ale i vlastnictví kvalitního vysílacího i přijímacího zařízení, antén, zesilovače vysílacího výkonu, vhodného umístění vysílacího pracoviště (např. na kopci), nejrůznějších podpůrných pomůcek (technických i organizačních) apod. Závody bývají různě dlouhé - od několikahodinových malých místních závodů až po 24hodinové celoevropské závody (na VKV) či 48hodinové celosvětové závody (na KV). Závodů je organizováno během každého týdne hned několik a některé se zaměřují třeba jen na určené pásmo či na určený druh provozu. Vítěze pak nečeká krom diplomu zpravidla nic jiného, než ona pověstná čest a sláva. (Praktické informace a další povídání lze nalézti na stránkách [http://www.crk.cz Českého radioklubu], konkrétně na podstránce {{Podtržení|Contesting}}.)

 

: Odvozeno od pojmu „Distance unknown, Distance X“. Touha radioamatéra učinit co nejdelší spojení se zařízením, které má k dispozici, v případě posluchačů touha slyšet co nejvzdálenější a nejkurióznější vysílání. Zatímco na krátkých vlnách je možné s obvyklým výkonem a vybavením dělat spojení bez větších problémů prakticky s libovolným místem na zeměkouli, na VKV a mikrovlnách se mnohdy DX počítá v desítkách kilometrů. A tak je DXing na KV soustředěn spíš na zvláštní, exotické stanice v dálkách, na opravdových mikrovlnách ale může být rekordním DXem i spojení napříč republikou. V každém případě opravdový DXing představuje obrovský objem trpělivosti a prostředků, vložených do vybavení stanice. Zajímavou alternativou VKV DXingu je EME (t.j. spojení odrazem od měsíce) a spojení odrazem i od jiných kosmických těles.

 

: Tento obor, jehož název vychází z radioamatérské zkratky (podobných zkratek je mnoho) značící malý vysílací výkon, inspiruje ty radioamatéry, kteří se z nejrůznějších pohnutek rozhodli dosahovat dobrých výsledků (pěkných a dalekých spojení) i bez použití vysokých výkonů. Používají tedy mnohonásobně menší výkony, než mnohé jiné BIG-GUN stanice (z angličtiny: velká zbraň - značí stanice vybavené opravdu špičkovým zařízením), ale díky jiným okolnostem (trpělivost, dlouholeté laborování s anténami apod.) jsou schopni uskutečnit stejná či srovnatelná spojení. Názvem QRP jsou označeny například i speciální (nízkovýkonové) závodní kategorie v mnoha závodech. (Zkratka QRP patří mezi tzv. [[Q kód]]y.)

 

: Pojem EME bývá pro mnohé začínající radioamatéry jakousi zbožnou modlou a stejnojmenný obor příkladem technické vyspělosti. Zkratka totiž vychází ze slov Earth-Moon-Earth, čili Země-Měsíc-Země a označuje spojení, uskutečněná odrazem od Měsíce. Není to výmysl, je tomu skutečně tak! Měsíc totiž dokáže za příznivých podmínek odrazit několik procent energie, resp. signálu (max cca 7 %), čímž je možné učinit spojení se stanicí velmi daleko za horizontem - typicky na protilehlé polokouli (tedy i na vzdálenost přes 10.000 km). To vše na pásmu, kde je za normálních podmínek možné udělat standardní spojení (povrchovou vlnou) max 800 - 900 km! Z pohledu zkušeného radioamatérského harcovníka pak nejde o typ provozu podmíněný totální technickou vyspělostí, ale vyžaduje přinejmenším nadprůměrné vybavení i zájem. V praxi se EME-mani (slangový výraz pro nadšence provozu EME) rekrutují např. z řad závodníků, kteří už vyhráli kde co a teď by s tím sakramentsky dobrým zařízením (které za ta léta pořídili) chtěli udělat po dlouhé době zase konečně něco zajímavého. Technickým předpokladem je pak dobrý anténní systém, otáčený nejen v horizontálním směru (azimut), ale též ve směru svislém (elevace). Systém je pak nejlépe řídit počítačem a další počítač používat jako podpůrný prostředek při spojení. No a též dobře umět [[telegrafie|telegrafii]] a mít trpělivost. No a ještě jedna zajímavost na závěr: vyslaný signál dorazí po odrazu od Měsíce k protistanici za neuvěřitelně dlouhé 2,5 sekundy a na kmitočtu se pak tedy s tímto zpožděním slyší i sama vysílající stanice.

 

* [http://www.d-star.cz D-STAR.cz]

* [http://www.aprs.cz APRS.cz]

 

[[Kategorie:Amatérské rádio]]